Jižní Morava: Plavební sezona? Horší počasí, ale víc lidí (Brněnský deník, 23. 10. 2011)

Hodonín: Plavební sezona začne pohádkově (Hodonínský deník, 29. 4. 2008)

Z dopravního prostředku je turistická atrakce (Praha.eu, 14. 4. 2008)

Utopené lodi na Vltavě bez obětí (Praha.eu, 14. 4. 2008)

Chce to trpělivost
Litoměřice/Drážďany/Obrnit se trpělivostí, intenzivně spolupracovat s cestovními kancelářemi, pořádat atraktivní večerní jízdy s hudbou a podobně. Minimálně dva až tři roky totiž bude trvat, než si veřejnost zvykne na to, že na trase Roudnice - Litoměřice - Ústí funguje pravidelná veřejná lodní doprava. Takové doporučení dal obchodní ředitel Saské paroplavební společnosti Michael Lohnherr místostarostovi Litoměřic Jaroslavu Tvrdíkovi, který se do Drážďan vydal spolu s vedoucím oddělením cestovního ruchu a marketingu městského úřadu Kamilem Soukupem sbírat zkušenosti. Saská paroplavební společnost provozuje na trase Drážďany - Pirna - Bad Schandau 13 lodí, z toho 9 historických parníků. "Trasa je zhruba stejně dlouhá jako ta naše, která měří 41 kilometrů. Saská paroplavební je pro nás určitým vzorem. Jejím modelem dopravy se chceme inspirovat," řekl Jaroslav Tvrdík, který již nyní registruje první zájemce o plavbu z řad cestovních kanceláří. Místostarosta počítá i s tím, že v době končícího školního roku bude plavba lodí Portou Bohemicou zajímavá i pro školní výlety. Litoměřický projekt, který bude zahájen 1. května, nebere obchodní ředitel Lohnherr jako konkurenci. Litoměřičanům nabídl v případě možného budoucího prodloužení trasy za česko - německou hranici výhodnou spolupráci. (Litoměřický deník, 14. 4. 2008)

Loď dlouhá třicet tři metrů o kapacitě 249 míst bude čeřit hladinu řeky Labe na trase Roudnice nad Labem - Litoměřice - Lovosice - Velké Žernoseky - jezero v Píšťanech - Ústí nad Labem. Její provozovatel Ivan Julák vyhrál výběrové řízení, které organizovalo město Litoměřice společně s obcemi participujícími na projektu spuštění veřejné lodní dopravy. Loď Jukona s kapacitou 249 míst dosud plula pouze na trase Děčín - Hřensko. První slavnostní vyplutí z Litoměřic je plánováno na 1. května. "Loď má několik palub, včetně kryté, a umožňuje přepravu kol. Součástí jejího vybavení je i restaurace," uvedl místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. Pravidelný plavební řád bude v nejbližších dnech předmětem jednání. (Litoměřický deník, 8. 4. 2008)

Letos v Česku vypluje na vodu malá flotila nových lodí (ČTK/Plavidla.cz, 3. 4. 2008)

Obce vyhlásily výběrové řízení na provozovatele lodní dopravy (Litoměřicko24, 13. 3. 2008)

Nová loď trumfne ty ostatní velikostí
Lednice - Na Zámeckou Dyji vypluje koncem června s prvními letošními pasažéry nová výletní loď Morava. Třináct metrů dlouhé plavidlo pro 35 pasažérů bude v Lednici největším. "Loď necháme postavit na Slovensku. Na květen plánujeme její převoz do Lednice. Předpokládáme, že zájem o ni bude velký," řekl Jaroslav Martínek z firmy 1. plavební, která provozuje turistickou lodní dopravu v lednickém parku. Morava bez problémů pojme pasažéry i s jejich bicykly nebo přídavnými vozíky, v nichž cyklisté na výletech vozí děti. (MF Dnes, 29. 2. 2008)

Rozvoji přívozů v metropoli brání nedostatek peněz
Praha/Rozvoj přívozů v Praze asi nenabere tak rychlé tempo, jak se ještě loni plánovalo. Když začal v červenci 2007 vozit cestující mezi Podolím a Lihovarem již třetí přívoz v metropoli, zastupitelé i provozovatel plánovali, že se postupně stane celoroční spojkou mezi oběma břehy řeky. Nahlas se hovořilo také o dalším přívozu v Modřanech a v historickém centru Prahy. Nyní je vše jinak. Město pro rozvoj dopravy po řece nepřidělilo dostatek peněz, současné plány jsou tedy mnohem skromnější. Loni dotovalo město provoz přívozů v Praze částkou 4,7 milionu korun, na letošek bylo plánováno navýšení o 341 tisíc korun.
Na Modřany nejsou peníze
Tyto peníze měly pokrýt provoz přívozu mezi Prahou 4 a 5 tak, aby se mohlo začít s převážením lidí přes Vltavu již 1. dubna. Loni se přitom začalo až v půlce července. Pražští zastupitelé však schválili zachování stejného rozpočtu i pro letošek, což mění plány. "V dubnu se asi nezačne, protože nejsou peníze. Stále však jednáme, takže je možné, že loď začne přepravovat cestující v květnu či červnu," sdělil Deníku Filip Drápal ze společnosti ROPID, která v Praze dopravu organizuje. Růžově to zatím nevypadá ani s přívozem mezi plavební komorou v Modřanech a závodištěm v Chuchli. Ten chtěl provozovatel zprovoznit v průběhu letošku. "Na přívoz se těšíme, jeho přínos ocení obyvatelé dvanácté městské části i cykloturisté," sršel optimismem loni starosta Prahy 12 Petr Hána. Minimálně letos však k zprovoznění přívozu nedojde. Podle Drápala totiž nejsou peníze.Minulý rok přišla radnice Prahy 1 s iniciativou takzvané vodní tramvaje mezi Dětským ostrovem a Žofínem, se zastávkou na jižním cípu Střeleckého ostrova. Letos však k realizaci pravděpodobně také nedojde. Ropidu se totiž moc nezdá, že by měl být tento přívoz v centru dotován jako součást MHD.
Podbaba je jistota
"Jsem přesvědčen, že tento přívoz budou více než turisté využívat samotní Pražané. Nicméně pokud na něj nedostaneme dotace, budeme muset hledat jiné partnery. Jako městská část nedokážeme provoz přívozu hradit sami," sdělil Deníku starosta Prahy 1 Petr Hejma. Podle něj se právě kvůli financování projekt pravděpodobně odsune na příští rok. "Ale určitě se ho nevzdáváme," dodal. Hlavnímu městu tedy zůstanou přívozy mezi Prahou 6 a 8. Lodě budou i nadále celoročně přepravovat cestující mezi Sedlcí a Zámky a také mezi Podbabou a Trojou. (Pražský deník, 23. 2. 2008)

Rakouské obce chtějí na Lipně vlastní loď (LN, 19. 2. 2008)

Turisty povezou lodě
Litoměřická radnice plánuje zřízení lodní dopravy po Labi. Uvažuje už o květnu
Litoměřice - Z Roudnice nad Labem vyrazí loď plná turistů a cyklistů s koly. Zastaví v řadě menších obcí, určitě pak také v Litoměřicích a v Ústí. Jezdit bude několik měsíců v roce. To je smělé přání litoměřické radnice. Splnit se má už letos v květnu. Pro svůj nápad dnes Litoměřičtí budou chtít získat starosty dalších obcí a měst na březích Labe při pracovním setkání v Píšťanech. Sami počítají s tím, že veřejnou lodní dopravu budou letos dotovat. Ve stejnou podporu doufají u kolegů v Roudnici, Lovosicích či Ústí. "V nejbližších dnech bude vyhlášeno výběrové řízení na provozovatele této veřejné lodní dopravy, jenž by nabídl loď s kapacitou kolem dvou set míst. Naše představa je, že doprava by měla být zajištěna nejen o víkendu, ale i po několik dnů v týdnu," popsal místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. V Píšťanech se budou dnes starostové bavit o podmínkách tohoto plánu. Zapotřebí jsou například peníze na stavbu přístavních mol. Zakotvit zatím mohou lodě v Litoměřicích, Roudnici, Ústí, na jezeře v Píšťanech a v Malých Žernosekách. Města na Litoměřicku očekávají podporu od Ústeckého kraje. Vedle Litoměřic už se chtějí do projektu zapojit určitě v Roudnici nad Labem. "Radní dnes na svém jednání potvrdili, že myšlenku podporují a vyčlení na ni i další peníze. Konkrétní částku ale ještě neschválili, bude záležet na jednání v Píšťanech," řekl včera pro MF DNES mluvčí roudnické radnice Vlastimil Sýkora. V rozpočtu města je zatím připraveno 100 tisíc, náklady města ale budou asi vyšší. Hlavním smyslem lodní dopravy na Labi je právě podpora turistického ruchu. Proto mají být na lodích kromě míst pro cestující i prostory na dopravu kol. Do budoucna by se pravidelná lodní doprava mohla ze severu Čech prodloužit až k Mělníku nebo do Prahy. "Naším vzorem je plavební systém Drážďanské paroplavební společnosti, se kterou chceme začít jednat o možnostech vzájemné spolupráce," dodal Tvrdík. (MF Dnes, 7. 2. 2008)

Parník z přehrady Slezská Harta zakotví na Kampě (MF Dnes, 5. 2. 2008)
Netypické informační středisko, zakotvené přes letní sezonu na Vltavě, bude lákat obyvatele Prahy její návštěvníky do Jeseníků
Bruntál - Parník pojmenovaný po známém herci Luboru Tokošovi bude od května kotvit na pražské Kampě a bude lákat Pražany a návštěvníky hlavního města na rekreaci v Hrubém a Nízkém Jeseníku. Malý parník, přestavěný na elektrický pohon, brázdil už před třemi lety hladinu přehrady Slezská Harta u Bruntálu. Stal se atrakcí vodní plochy, která je zřejmě jednou z nejméně známých v zemi.
Pak ho však majitel z přehrady odvezl. Právě onen elektrický pohon se totiž stal příslovečnou Achillovou patou projektu. Parník skončil na zahradě, elektřina ho oslabuje "Parník byl po výměně spalovacího motoru za elektrický mnohem slabší. Po zkušenostech, kdy parník nestačil proti většímu větru, jsem musel provoz na přehradě ukončit," říká majitel parníku, podnikatel a šéf společnosti První bruntálská paroplavební Oldřich Kodeda. Parník Lubor Tokoš tak skončil na soukromé zahradě v Bruntále a tam čekal, zda majitel uspěje s žádostí o výjimku provozu. Ta požaduje možnost plout na Slezské Hartě i se spalovacím motorem. "Vím, že podobné výjimky mají výletní lodě na brněnské přehradě. Také Povodí Odry mi sdělilo, že by jim nijak nevadilo, kdyby měl můj parník spalovací motor. Ale problémem je zákon," říká majitel parníku. "Přitom na Slezské Hartě jezdí běžně čluny říční policie, záchranářů a podobně se spalovacími motory. Myslím, že by se nic nestalo, kdyby místo devíti lodí s povolenou výjimkou jezdilo na Slezské Hartě lodí deset," míní Kodeda. Marné čekání na povolení nakonec ukončil nápad, který se zrodil společně v hlavách majitele parníku a šéfa Podnikatelského informačního centra v Bruntále. Velmi je pak inspiroval původní majitel parníku, který provozuje několik výletních lodí v Praze.
Informační centra jsou podobná. Co takhle parník?
Spojenci si totiž řekli: Když má parník problémy na Bruntálsku, položme ho tedy do vln Vltavy! A co takhle rovnou do Prahy? Majitel parníku ostatně o podobném přestěhování parníku na některou z českých řek uvažoval už dlouho. A tak vznikl projekt, při němž se spojila obě sdružení - První bruntálská paroplavební a Vlastenecký poutník, spojený s Podnikatelským centrem v Bruntále. "Informačních center a středisek je celá řada a jsou si dost podobná. Ale informační středisko jako parník? To se hned tak nevidí a určitě mnoho lidí okamžitě zaujme," říká ředitel Podnikatelského centra v Bruntále Petr Anderle. Parník Lubor Tokoš bude kotvit na Kampě u vývaziště firmy VZK kapitána Miroslava Kedršta, který provozuje v Praze mimo nákladních i několik výletních lodí. Právě on je původním majitelem parníku, který provozoval pod jménem Věra na Vltavě a několikrát se už ptal, jak se parníku na Bruntálsku daří. Když se dověděl, jak na tom je, nabídl, že by mohl stávat střídavě na jeho několika přístavištích v Praze. To nám moc pomohlo," říká Oldřich Kodeda. Parník bude jako netypické informační centrum lákat k návštěvě Jeseníků také zahraniční turisty, kteří se bohužel od cestovních kanceláří mnohdy ani nedozvědí, jaké zajímavosti jsou v regionech. "Samozřejmě budou lákat i na Slezskou Hartu. Chceme shromáždit materiály obcí, místních informačních center, kulturních zařízení, občanských sdružení i podnikatelů a nabízet je návštěvníkům lodi na Kampě," říká Petr Anderle. Dodává, že na parníku nebudou pracovat najatí profesionálové, kteří nemusejí mít k Jeseníkům žádný vztah, ale nadšenci a dobrovolníci. "Chceme oslovit mladé lidi odsud, kteří v Praze například studují, zda nechtějí v našem centru dobrovolně pracovat. Mohou při tom velmi dobře využít svých znalostí Jeseníků," říká Anderle. Šéf Podnikatelského centra v Bruntále dodal, že už dnes se hlásí o "službu" na lodi například sdružení Přátelé Vrbenska, které chce na parníku propagovat svůj projekt obnovy středověké osady Drakov v podhůří Jeseníků.
Jeseníky a Bruntál: stříbro pro pražský groš.
Oba muži nepochybují, že Jeseníky a Bruntálsko mají čím Pražany a návštěvníky Prahy přitáhnout. "Mohou se u nás dozvědět, že Bruntál byl vůbec prvním královským městem v českých zemích. Především kvůli stříbru, které se tady všude těžilo a které krylo středověkou měnu," vypráví Petr Anderle. Dodává, že díky stříbru z Bruntálska má nejen česká historie například takzvaný pražský groš, který dokonce znamenal v době Václava II. něco podobného jako dnešní euro. "Ale kromě historie tady je v Jeseníkách samozřejmě nádherná divoká příroda," říká Petr Anderle, který jako vklad do projektu informačního střediska míní věnovat řadu publikací o těchto fenoménech kraje, které v minulých letech vydalo právě bruntálské občanské sdružení Vlastenecký poutník, které se podílí na projektu informačního parníku na Kampě. Parník čeká jen na kolesa a spalovací motor Parník Lubor Tokoš nyní odpočívá na dvoře jedné z firem v Bruntále a čeká na montáž nejen spalovacího motoru, ale i dvou koles, které bude mít na bocích. "Myslím, že parník bude vynikající reklamou nejen pro místa v Jeseníkách, ale i pro podniky v nich. Pouze bychom chtěli, aby podnikatelé a organizátoři kulturních akcí zapojili fantazii a připravili pro lidi, kteří se o nich dozví v Praze na parníku, nějaký bonus v programu nebo ve službách. Pak by parník byl v propagování turistiky ještě výjimečnější," říká Anderle. Oldřich Kodeda říká, že ho odedávna baví vodní sporty a voda vůbec. "Parník jsem si vyhlédl v Břeclavi, kde plul po Dyji pod jménem Břetislav. Nakonec se ale ukázal být docela velkým oříškem, protože byl prožraný rzí. Museli jsme ho opravit a tak se i posunul jeho start na Slezské Hartě," říká kapitán parníku. Parník připomíná herce z Vynálezu zkázy A jak se dostal parník ke svému jménu? Herec Lubor Tokoš, představitel inženýra Šimona Harta ve Vynálezu zkázy a nezapomenutelný zlobivý dědeček ve filmu Karla Kachyni Duhová kulička, byl bratrancem Oldřicha Kodedy. "A právě tady na Bruntálsku mu někdo zařídil herecký distanc a několikaletou podmínku, když se špatně vyjadřoval ke komunistickému zřízení. A tak jsme trochu symbolicky chtěli Tokoše Bruntálsku vrátit," říká Oldřich Kodeda. Dvanáctitunový, ale na pohled spíše malý, parník, zakotví na Kampě v květnu a lákat lidi na Jesenicko bude vždy od jara do podzimu. "Uvidíme jak se projekt chytne a jednou se možná parník vrátí zpátky i na Slezskou Hartu. Náš parník bude totiž svým příběhem lobovat také za to, aby podobná plavidla určená pro osobní lodní dopravu mohla mít na českých vodách podobnou výjimku v zákoně jako srovnatelné lodi policistů a záchranářů," řekl šéf občanského sdružení První bruntálská paroplavební a majitel parníku Oldřich Kodeda. (MF Dnes, 30. 1. 2008)

Poplují i o Vánocích - Tip na výlet
Za okny sice pořádně mrzne, na řeku Dyji však mráz zatím nestačí. Namísto ledových ker tak budou i o vánočních svátcích čeřit její hladinu lodě. Dobrodružná plavba je jako stvořená pro ukrácení dlouhého čekání na rozsvícení vánočního stromku. Většina přístavišť s příchodem podzimu osiřela. Lodě stojí na Brněnské i Vranovské přehradě, na Baťově kanále i vodním díle Nové Mlýny. V Břeclavi a v Lednici si však sezonu prodloužili na celý rok. Dobře vytopená loď Svatopluk odrazí od dna přístaviště v Břeclavi i na Štědrý den. Z areálu veslařského klubu kapitán lodi zamíří k přístavišti u Janova hradu a zase zpět. Vánočně ozdobená loď naladí na sváteční notu. "Děti si mohou vyzkoušet zapalování svíček, zazpívat koledy a dospělí dostanou ke každé zpáteční jízdence svařené víno nebo čaj zdarma," láká Monika Vintrlíková ze společnosti Lodní doprava Břeclav, která vyplouvá na vodu celou zimu vždy o víkendech a státních svátcích. Cena jednosměrné jízdenky pro dospělého stojí 80 korun, obousměrná pak na 120 korun. Děti do 12 let a invalidé zaplatí za cestu k hradu 40 korun, zpáteční je vyjde na 60 korun. Pasažéři do tří let se mohou svézt zdarma. Na sváteční vánoční plavbu se s ní můžete vydat po všechny tři vánoční svátky. Loď Svatopluk, které dal jméno mocný vládce Velké Moravy, bude vyplouvat vždy v jednu hodinu po poledni. Od Janohradu pak pojede ve tři zase zpět do Břeclavi. Lodě budou o Vánocích jezdit i Lednickovaltickým areálem. Mrazem ojíněné stromy zámeckého parku i lužního lesa mohou výletníci pozorovat z vyhřáté lodi Hans Adam. Okružní vyhlídkové plavby po Zámecké a Staré Dyji lze spojit s návštěvou lednického zámeckého parku. Plavby začínají v přístavišti přímo za zámkem. "Každou jízdu doprovází výklad kapitána. Přímo v přístavišti se podává svařené víno nebo grog," nastiňuje majitel První plavební společnosti Jaroslav Martinek. K Vánocům se však ze všeho nejlépe hodí sladký punč a k němu na zakousnutí palačinky. Vánoční plavby se svařákem si mohou děti i dospělí dopřát od soboty až do středy s výjimkou Štědrého dne. Od jedenácti hodin se z přístaviště startuje vždy v celou až do třetí hodiny odpolední. V lodi se šlechtickým jménem Hans Adam se prokřehlí návštěvníci určitě zahřejí. Ocelová loď je totiž po celou plavbu vytápěna na příjemnou teplotu. Posádka lodě návštěvníky ráda seznámí s pestrou historií tohoto plavidla. Majitelé je renovovali z původního kanálového nákladního člunu, který se v devatenáctém století plavil po vodách Ludvíkova průplavu v německém Mohanu. Unikátní je zachovalý nýtovaný trup. První plavební, která loď provozuje už více než rok, ji opravovala podle dochovaných historických podkladů. Hans Adam uveze dvaadvacet pasažérů. Dospělí za netradiční výpravu zaplatí 100 korun, cestující do 15 let z peněženek vytáhnou padesátikorunu. Plavby si jak v Lednici, tak v Břeclavi mohou malí plavčíci i dospěláci zopakovat i na Silvestra a Nový rok. (MF Dnes/Ivana Solaříková, 21. 12. 2007)

Město hledá novou výletní loď (Děčín.cz, 19. 12. 2007)

Olomouc chce atraktivní říční nábřeží
Novou tvář získá v průběhu několika příštích let okolí řeky Moravy v Olomouci v rámci chystané druhé etapy protipovodňových opatření Radnice předpokládá, že by tu mohla vzniknout odpočinková zóna, která by nabídla mj. i šanci sportovního vyžití. "Povodí Moravy nyní připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí, která však řeší pouze technickou část protipovodňových opatření. Rozhodli jsme se do přípravy rozsáhlé investice vstoupit a deklarovat svůj zájem na vytvoření takového prostředí v okolí řeky, které nesníží kapacitu koryta a zároveň by bylo přínosné pro rekreaci obyvatel," řekl novinářům olomoucký primátor Martin Novotný. Kolem řeky má vzniknout nová až dvanáct metrů široká plocha. "Lze předpokládat, že v průměru zhruba šedesát dnů v roce bude na některých místech zaplavena vodou, takže tu zřejmě nepřipadá v úvahu budování stálých zařízení. Možností, jak prostor využít, je však i tak hodně," poznamenal primátor. Podle něj by tu mohla vzniknout například stezka pro cyklisty a maminky s kočárky, nábřeží by mohlo být vybaveno mobiliářem, může tu být sezónní občerstvení i možnost plavby na loďkách či různých sportovních aktivit. "Podobné odpočinkové zóny vznikají ve spoustě měst, kterými protékají řeky," zdůraznil Novotný s tím, že radnice chce usilovat mj. i o to, aby lidé měli lepší přístup k řece než dosud. Město bude podle něj do projektu nových protipovodňových opatření investovat odhadem až 400 miliónů korun. Jen výstavba nového mostu na Masarykově třídě jej přijde na zhruba 100 miliónů korun, další peníze si vyžádají inženýrské sítě či úpravy komunikací. Největší změny čekají koryto řeky od mostu na Komenského ulici až k vysokoškolským kolejím. Předpokládá se tu vedle stavby nových mostů mj. i posunutí nynějších kamenných zdí. Nábřeží výrazně změní svou podobu. "Nyní jde o to, jak by se toho dalo využít," uvedl primátor s tím, že radnice již oslovila architekta, který by měl již do Vánoc předložit první vizuální návrhy možného oživení nábřeží.
Paroplavební společnost
Podle náměstka primátora Svatopluka Ščudlíka už město zaznamenalo například i aktivity nadšenců, kteří chtějí využít rozšíření koryta řeky k založení paroplavební společnosti. Druhá etapa realizace protipovodňových opatření v Olomouci má navázat na první, která byla ukončena v listopadu. V rámci této investice za 470 miliónů korun došlo mj. k výstavbě nového obtokového kanálu a dvou nových mostů. Druhá etapa, která má stát zhruba 650 miliónů korun, by měla být dokončena do konce roku 2012. Na investici se bude podílet i kraj, který bude muset financovat mj. nový most u Bristolu. (Právo, 13. 12. 2007)

Aktivisti bojujú za navrátenie plavidla: Chceli výletnú loď, posielajú im bárku! (Nový čas, 20. 5. 2016)