Osobní lodní doprava - media

Web Osobní lodní doprava v Česku a na Slovensku

Média o osobní lodní dopravě v Česku a na Slovensku
(řazení: nejnovější zprávy odshora)


Jeden z posledních velkých vltavských parníků projde rekonstrukcí. Vyšehrad získá původní podobu (E15, 10. 8. 2017

Zrádné sucho. Kmen schovaný pod hladinou na Nových Mlýnech rozpáral loď (iDnes, 8. 8. 2017

OBRAZEM: Loď svezla 200 tisíc lidí. Jubilantka dostala doživotní lodní lístek (Třebíčský deník, 7. 8. 2017

Přírůstek v přístavišti: Olomouc má novou vyhlídkovou loď (Olomoucký deník, 5. 8. 2017

Labští převozníci jezdí proti vlnám, které mívají až tři čtvrtě metru (iDnes, 4. 8. 2017

Vodní dopravu v Praze čeká revoluce. Otevřelo se moderní kotviště (iDnes, 20. 7. 2017

Baťův kanál: ochutnávka vína i divadlo na vodě (Slovácký deník, 16. 7. 2017)

Ke břehu je to vždycky blíž než na dno, říká pasažérům lodník na výletní lodi Horácko (ČRo, 20. 7. 2017)

Záhadný potápěč, člun Pionýr i protesty. Jablonecké moře má svou výstavu (iDnes, 13. 6. 2017)

Vojtěch Lanna plul z Týna až do Budějovic. Poprvé (Českokrumlovský deník, 22. 5. 2017)

Nová plavební komora umožní lodím cestu z Českých Budějovic do Prahy (Lidovky/ČTK, 20. 5. 2017)

Pražský přívoz dříve a dnes. Jak se změnila doprava přes Vltavu? (Čtidoma.cz, 18. 5. 2017)

Lodě na Labi osvěží veselá soutěž domácích plavidel (Nymburský deník, 5. 5. 2017)

Lodě vyplují na Máchovo jezero až v druhé půlce května (Českolipský deník, 4. 5. 2017)

Letos poprvé vyplula na Labe loď Orion. Jezdí z Ústí do Hřenska (e-Usti.cz, 16. 4. 2017)

V Děčíně má vzniknout nové přístaviště pro osobní lodě (Děčínský deník, 11. 4. 2017)

Lodičky ve Hřensku vyjedou naplno již na Velký pátek (Děčínský deník, 9. 4. 2017)

Lodní doprava na dolním Labi zavádí novou linku (Naše voda/ČTK, 31. 3. 2017)

Dva centimetry denně navíc. Vypuštěné Máchovo jezero se znovu plní vodou (ČT, 21. 3. 2017)

V případě nesplavného Labe na Děčín pojede výletní loď do Roudnice (Litoměřický deník, 21. 3. 2017)

Při svařování začala hořet strojovna výletní lodi v doku na Labi (iDnes, 20. 3. 2017)

Šimon Pelikán: Kluk, co smazal „kdyby“ Starty.cz, 20. 3. 2017)

Horní Planá chce, aby na provoz ztrátového lipenského přívozu přispíval i kraj (ČT24, 20. 3. 2017)

K lednickému Minaretu už plují lodě. Jinde se chystají na zahájení sezony (Břeclavský deník, 16. 3. 2017)

Zahájení plavební sezony se odsouvá. Kvůli ledu na hladině přehrady (Brněnský deník, 16. 3. 2017)

Loď po přehradě pluje už deset let, budou oslavy (Třebíčský deník, 10. 3. 2017)

Baťův kanál blokuje chyba úředníků, příští rok se prodlužovat nebude (iDnes, 8. 3. 2017)

Slezská Harta se snad letos dočká nové lodi (Bruntálský deník, 28. 2. 2017)

Po vodě z Německa až do Prahy: Ředitelství vodních cest nechá na Vltavě a Labi zvednout devět mostů (Český rozhlas, 22. 2. 2017)

Video: Odmašťují, tmelí, natírají. Lodníci hýčkají „koráby“ na přehradě (Brněnský deník, 22. 2. 2017)

Polsko oprášilo myšlenku kanálu Dunaj-Odra-Labe. Chystá ho s Čechy a Slováky (Český rozhlas, 10. 2. 2017)

Na Slezské Hartě bude jezdit výletní loď (TV Polar, 22. 12. 2016)

Pampeliška putovala do vody a zase zpět. Doplní Vlčí mák (Břeclavský deník, 22. 12. 2016)

Děčín má nový lodní přívoz přes Labe, stál 3,5 mil. Kč (ČTK/Naše voda, 2. 12. 2016)

Lidé budou při plavbách popíjet svařák. Pojedou po Dyji i Nových Mlýnech (Břeclavský deník, 1. 12. 2016)

Parníček Adler opustil Ústí, výstava Plavba na páře pokračuje (ČTK/Týden, 11. 11. 2016)

Obrazem: Loď Konstancii uložili k zimnímu spánku, Korálka ještě popluje (Hodonínský deník, 10. 11. 2016)

Lodní doprava zažila rekordní sezónu. Po Brněnské přehradě se svezlo 240 tisíc lidí (Centrum news, 17. 10. 2016)

Stavba posledního vltavského zdymadla finišuje, takto už k vidění nebude (E15, 25. 9. 2016)

Nové lodě plují na pražských přívozech (Praha TV, 21. 9. 2016)

Pražské přívozy mají komfortnější lodě, umožňují bezbariérový vstup (iDnes, 20. 9. 2016)

Nový dopravce na Dalešické přehradě chce další loď i půjčovnu kajaků (iDnes, 8. 9. 2016)

Dopravu na přehradě i loď Horácko přebírá jiná firma (Třebíčský deník, 28. 8. 2016)

Lodí z Litoměřic až do Děčína. Příští rok bude trasa delší (Ústecký deník, 13. 8. 2016)

Na Slapech se potopila loď s až 60 lidmi, policie vyšetřuje nehodu jako obecní ohrožení (Blesk, 31. 7. 2016)

Vltavu v Praze čekají miliardové investice (Euro, 30. 7. 2016)

Celoživotní sen pustil k vodě. Jedenáctimetrová loď už brázdí Baťův kanál (Hodonínský deník, 29. 7. 2016)

Romantika i praktická pomoc: vyzkoušejte přívozy na našich řekách (iDnes, 28. 7. 2016)

Obrazem: Noe poprvé vyplul po Baťově kanále (Hodonínský deník, 23. 7. 2016)

Baťův kanál na suchu? To nehrozí (Dobrý den s kurýrem, 23. 7. 2016)

Úřad zrušil nesmyslnou podmínku, Baťův kanál může brzy vést do Kroměříže (iDnes, 19. 7. 2016)

Každý den hupsnu do Labe, říká restaurátor a lodní kapitán Dalibor Vinklát (ČRo, 12. 7. 2016)

Baba vyplouvá z Pražských Benátek (Praha TV, 12. 7. 2016)

V Podbabě začal jezdit bezbariérový přívoz, uveze až čtyřicet lidí (iDnes, 12. 7. 2016)

Deset milionů pro novou loď má na Slezské Hartě zvýšit zájem turistů (iDnes, 6. 7. 2016)

Vody Slezské Harty bude brázdit nová výletní loď (Deník, 29. 6. 2016)

Foto: Přívoz sveze lidi gratis (Ústecký deník, 29. 6. 2016)

Kraj koupí za 10 milionů výletní loď na Slezskou hartu (Magazín patriot, 23. 6. 2016)

Osm jednotek likvidovalo požár výletní lodi na orlické přehradě (Deník, 18. 6. 2016)

Parník na Orlické přehradě zachvátil požár: S plameny bojovalo osm jednotek hasičů (Blesk, 18. 6. 2016)

Rožmberk v plamenech: Výletní parník zachvátil požár (Příbram.cz, 17. 6. 2016)

Uplynulo osmdesát let od hrůzy na Dyji, dvaatřicet dětí se utopilo (iDnes, 26. 5. 2016)

Přívoz Kazín zahajuje sezonu, cestující opět sveze přes Berounku (iDnes, 26. 5. 2016)

Loď Vlčí mák, která dřív sloužila jako „berlínské MHD“, vyplula na Novomlýnskou nádrž (Krajské listy, 22. 5. 2016)

Lodní doprava slavila 70 let jízdami zdarma. Na přehradu dorazilo pět tisíc lidí (Brněnský deník, 21. 5. 2016)

Přívoz na Slezské Hartě spustili na vodu (Deník, 19. 5. 2016)

Vlčí mák je už v přístavu. Na Nových Mlýnech nově povozí bývalá berlínská loď (Břeclavský deník, 17. 5. 2016)

Na plovoucí prodejnu čekaly na přehradě davy. Přivážela rohlíky i banány (MF Dnes/iRegiony, 14. 5. 2016)

Noční mise: Vlčí mák čeká na odvoz směr Nové Mlýny (Břeclavský deník, 10. 5. 2016)

Na Slezskou Hartu vypluje přívoz, spojí oba břehy (Bruntálský deník, 8. 5. 2016)

Moravský kras potřebuje lodní kapitány. Kvůli EU (Novinky, 7. 5. 2016)

Lodí po přehradě? Před 70 lety za deset korun (Brněnský deník, 7. 5. 2016)

Novinky na kanálu: Cykloloď, odběrné sloupky, přístavní karty, cirkus na vodě (Dobrý den s kurýrem, 3. 5. 2016)

Pampeliška a Vlčí mák už plují po Labi. Budou vozit cestující na Nových Mlýnech (Břeclavský deník, 3. 5. 2016)

Přívoz z Neštěmic už vyplul, v Zálezlech zatím ne (Ústecký deník, 3. 5. 2016)

Po Baťově kanále vozí cestující přes století stará loď z Holandska (Hodonínský deník, 2. 5. 2016)

Prvomájová neděle odstartovala plavební sezonu na Baťově kanále (Munimedia, 1. 5. 2016)

Prahu opustila „Labská princezna“, zdymadlo i most jí byly těsné (iDnes, 29. 4. 2016)

Na Máchově jezeře po dvou letech plují výletní lodě i na jaře (Českolipský deník, 18. 4. 2016)

Kapitán lodí na přehradě Chládek: Cesta letadlem? To se radši utopím v ponorce (Deník, 17. 4. 2016)

Fotoreportáž: Na Brněnské přehradě zahájili plavební sezónu (MuniMedia, 16. 4. 2016)

Šedesátitunový Poseidon dosedl na Dyji. Za potlesku davu přihlížejících (Deník, 16. 4. 2016)

Na Lipně a Orlíku začala plavební sezóna ČTK/Ceskenoviny, 15. 4. 2016)

Video: Poseidon dorazil na pláž, v zablokovaném Znojmě na něj nadávali (iDnes, 14. 4. 2016)

Výletní loď Poseidon pluje Vysočinou (Žďárský Deník, 12. 4. 2016)

Plzeňský kraj dá peníze na přívoz v Darové (ČTK/Naše voda, 11. 4. 2016)

Vyplul labský přívoz Nučničky – Nučnice (Deník, 1. 4. 2016)

Mácháč nabízí velikonoční plavby lodí (Deník, 26. 3. 2016)

Vltavský přívoz v pražských Holešovicích vypluje 24. března (Pražský deník, 20. 3. 2016)

Přívozy opět nabídnou zkratku přes řeku Labe (Ústecký deník, 11. 3. 2016)

Přehled nových turistických železničních linek i lodě v Ústeckém kraji (Severočeský deník, 10. 3. 2016)

Přehrada je krásná v každém ročním období, říká Milan Jahoda (Žďárský deník, 7. 3. 2016)

Parníčky se v Hradci vrátí na Labe v květnu, chystá se nový přístav (Deník, 5. 3. 2016)

Přívoz bude v létě, stávajícímu končí technická již v březnu (Děčínský deník, 4. 3. 2016)

Báli se, že ho zruší. Pražský přívoz HolKa ale teď bude jezdit dalších 10 let (Blesk, 19. 2. 2016)

Na Dyji vytahovali dvě lodě na břeh. Kvůli kontrole a opravám (Břeclavský deník, 16. 2. 2016)

Přístav na staré Moravě? Lodě zaparkují za hodonínskou radnicí (Hodonínský deník, 8. 2. 2016)

Premiér podporuje jez na Labi(Ústecký deník, 28. 1. 2016)

Obrazem: Lodní kapitáni chystají parníky k vyplutí do sedmdesáté plavební sezony (Brněnský deník, 27. 1. 2016)

Lodní doprava na Brněnské přehradě letos oslaví 70. výročí (ČTK/Ceskenoviny, 27. 1. 2016)

Přívoz do Svádova se rozjede až na jaře, do Velkého Března funguje i v zimě (Ústecký deník, 26. 1. 2016)

Přeplul oceán na historické plachetnici, teď brázdí vody s Ololodí – kapitán Šimon Pelikán (Olomoucká drbna, 26. 1. 2016)

Vyplují k Janovu hradu. Po cestě se zahřejí svařeným vínem (Břeclavský deník, 31. 12. 2015)

Převoznické řemeslo nezaniklo (Místní kultura, 31. 12. 2015)

Ololoď nabízí výhled na historické jádro Olomouce z hladiny Moravy (ČT24, 29. 12. 2015)

Vyberte si Ololoď stále brázdí Moravu. Veze sváteční náladu (Olomoucký deník, 29. 12. 2015)

Když nad Orlíkem jezdil převozník Josef Květ (Písecký deník, 12. 11. 2015)

Rekordní rok pražských přívozů (ČT, 8. 11. 2015)

Soutěsky ve Hřensku lákají, během sezony sem dorazilo 275 tisíc turistů (Deník, 4. 11. 2015)

V Lednicko-Valtickém areálu uzavírají letní plavební sezonu (B-tv, 29. 10. 2015)

Plavební sezona? Teplé léto lámalo rekordy (Brněnský deník, 13. 10. 2015)

Přístaviště v Purkarci hlásí otevřeno (Českokrumlovský deník, 10. 10. 2015)

Obrazem: Kdo jiný. Výletní loď Valtice pokřtil starosta Valtic (Břeclavský deník, 10. 10. 2015)

V Purkarci slavnostně otevřeli nové přístaviště na Vltavě (ČTK/Financninoviny.cz, 8. 10. 2015)

Lodě už brzy vyplují, most je ale zastaví (Deník, 3. 10. 2015)

Památkově chráněná loď Dallas, která brázdila Brněnskou přehradu, změní majitele (Český rozhlas, 18. 9. 2015)

O zámecký přivoz v lednickém parku stoupá zájem. Převezl sedm tisíc návštěvníků (Břeclavský deník, 17. 9. 2015)

Jan Hamza: Provoz parníků stojí za to, i když jezdí (E15, 13. 8. 2015)

Lodím chybí služby pro turisty (Žatecký deník, 9. 8. 2015)

Nový pražský přívoz spojil Holešovice s Karlínem (ČT, 8. 8. 2015)

Výheň se dá snést, horší je ten zápach, říká strojník parníku Vltava (Metro, 28. 7. 2015)

Legenda Baťova kanálu už kormidluje lodě půl století (Zlin.cz, 24. 7. 2015)

Máchovo jezero konečně brázdí výletní lodě. Zpoždění zavinila nízká hladina (Český rozhlas, 24. 7. 2015)

Hynek, Jarmila i Máj se vracejí na Máchovo jezero (ČT24, 23. 7. 2015)

Baťův kanál na suchu? To nehrozí (Dobrý den s kurýrem, 23. 7. 2015)

Na Slezské Hartě začíná turistická sezóna (Polar TV, 9. 7. 2015)

Hynek a Jarmila jsou na suchu, Máj kotví (ČT24, 3. 7. 2015)

Molo osiřelo, Kolín definitivně přišel o výletní loď (Kolínský deník, 5. 6. 2015)

Eliška i Ulrich jsou zpět na Labi, svezou cyklisty (iDnes, 5. 5. 2015)

Zdymadly v Ústí proplula velká hotelová loď postavená na plavbu po Labi (iDnes, 5. 5. 2015)

Turistické lodě vyplouvají, nově pojedou i mezi Ústím a Litoměřicemi (Deník, 2. 5. 2015)

Galerie: Parníky vyplouvají na Vltavu. Začíná jejich sto padesátá sezona (Metro, 1. 5. 2015)

Baťův kanál: sezonu 1. května zahájí v Ostrohu i Starém Městě (Slovácký deník, 28. 4. 2015)

Kapitán výletní lodi Arnošt se plaví na řekách téměř 40 let (ČTK/Ceskenoviny, 26. 4. 2015)

Neues Schiff an der Schlachte - Bilder von der Weserstolz (Radio Brehmen, 23. 4. 2015)

Galerie: Před 150 lety patřila Praha parníkům. Vznikla plavební společnost (Metro, 24. 4. 2015)

Loď Porta Bohemica odplouvá do Německa (Litoměřický deník, 21. 4. 2015)

Na Priglu zahájili plavební sezonu, vášnivé sportovce čeká lodní rotoped (iDnes, 18. 4. 2015)

Obrazem: Lodě vypluly na Brněnskou přehradu, zahájily 69. plavební sezonu (Brněnský deník, 18. 4. 2015)

Lodí z Českých Budějovic na Orlík už za 1,5 roku (ČT24, 14. 4. 2015)

Sezona začala. Přívozy lemují Vltavu celkem na pěti linkách (Deník, 12. 4. 2015)

Loď Kolinea odplula z přístaviště u Kmochova ostrova. Vrací se na Slovensko, na řeku Váh (Kolínský Pres, 9. 4. 2015)

Výletní loď Arnošt z Pardubic vypluje na Labe 11. dubna (ČTK/Halonoviny, 6. 4. 2015)

Nejradši mám Hanse Adama, říká lodní kapitán Mitrič (Deník, 5. 4. 2015)

Přívoz navzdory nepříznivému počasí vyplul (Litoměřický deník, 3. 4. 2015)

Začíná sezona pražských přívozů, novinkou bude přívoz na Berounce (iDnes, 28. 3. 2015)

Z nákladní lodě se brzy stane galerie. V létě zakotví v Praz (Pražský deník, 26. 3. 2015)

Ve Žlebu vypluje nový přívoz. Po 40 letech! (Děčínský deník, 22. 3. 2015)

Loď Ústí nad Labem vypluje počátkem května (Deník, 17. 3. 2015)

Na Den Vltavy svezou Pražany zdarma gondoly, dvojstěžník, lodě i přívozy (Pražský deník, 16. 3. 2015)

Turisty bude po Dyji v Lednici vozit nová loď (ČTK, Novinky, 13. 3. 2015)

Chystá se prodloužení Baťova kanálu, na lodi dojedete až do Kroměříže (iDnes, 21. 2. 2015)

Řeky v Čechách ožijí. Turisty se pokusí přilákat na nová přístaviště (Pražský deník, 15. 2. 2015)

První kapitán z Baťova kanálu slavil 80 (Dobrý den s kurýrem, 6. 2. 2015)

Přístav v Kroměříži? Možná už za dva roky (Olomoucký deník, 30. 1. 2015)

Na Mácháči vyroste nové molo pro lodě, 24 metrů dlouhé (Deník, 19. 1. 2015)

Na Labi přibude přívoz. V květnu spojí Neštěmice se Svádovem (Deník, 18. 1. 2015)

Zjara vyjede přívoz na Berounce, zkrátí lidem cestu (Pražský deník, 10. 1. 2015)

Přívoz přes Lipno v Horní Plané už lyžaře nepřeváží (Českokrumlovský deník, 7. 1. 2015)

Dyje skoro nikdy nezamrzá, a tak po ní mohou lodě vozit turisty i uprostřed zimy (ČRo, 5. 1. 2015)

Dobrá zpráva: Turistická lodní doprava se vrací do Litoměřic (Litoměřický deník, 4. 1. 2015)

Po Vltavě popluje nový přívoz. Propojí Holešovice, Štvanici a Karlín (iDnes, 29. 12. 2014)

Vánoce trochu jinak. Na lodi, se svařákem a čajem (Břeclavský deník, 22. 12. 2014)

Předvánoční plavby po Berounce nadchly návštěvníky svou romantikou (Novinky, 20. 12. 2014)

Nejstarší přívoz v Čechách se otevírá po několika staletích. Láká k mimořádným plavbám po Berounce. Kapitán u toho vypráví.. (Krajské listy, 13. 12. 2014)

Na Berounce obnovili historický přívoz, jezdil už ve 12. století (iDnes, 12. 12. 2014)

Vltavu na jihu splavní Metrostav (E15, 4. 12. 2014)

Ropu do Vranovské přehrady někdo vypustil úmyslně, míní vyšetřovatelé (iDnes, 31. 10. 2014)

Vodní cestu plánovali tři století, pak přišel Baťa a postavil ji (iDnes, 26. 10. 2014)

Na Baťově kanálu se staví nový přístav (E15, 20. 10. 2014)

S vínem i kávou. O výletní plavby loděmi byl letos větší zájem než loni (Deník, 16. 10. 2014)

Lodí se po Brněnské přehradě letos svezlo přes 170 tisíc lidí (Deník, 15. 10. 2014)

Baťův kanál hlásí úspěšnou sezónu (Novinky, 15. 10. 2014)

Policie: Ekologickou havárii na Vranově nezpůsobila loď Vranov
Vranov nad Dyjí (Znojemsko) 9. října (ČTK) - Vranovskou přehradu u Znojma neznečistila loni v listopadu nafta unikající z výletního plavidla Vranov, jak se uvádělo. Tuto ekologickou havárii způsobil s největší pravděpodobností úmyslně pachatel, jehož se nepodařilo vypátrat. ČTK to dnes řekla mluvčí policie Kamila Haraštová. Právě havárie zapříčinila spor mezi majitelem lodi Martinem Balíkem a státním podnikem Povodí Moravy, který žádá, aby přístaviště na přehradě vyklidil. Pře skončila až u znojemského soudu, který by měl ve věci rozhodnout. Zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že znečistění bylo způsobeno jednáním jiné osoby, a to s největší pravděpodobností jednáním úmyslným, uvádí ve své zprávě k případu policie. Protože se ale pachatele podezřelého z poškozování cizí věci nepodařilo vypátrat, policie případ odložila. Zhruba měsíc po havárii, tedy v prosinci 2013, přitom vranovská policie dospěla k závěru, že únik nafty zapříčil špatný technický stav lodi Vranov. Balík se proti tomu odvolal a policie se věcí zabývala znovu. "Ve věci jsou posudky dvou znalců z oboru dopravy, že naše loď byla v pořádku," řekl dnes ČTK Balík. Při havárii vznikla na hladině nádrže několik set metrů dlouhá ropná skvrna, jejíž likvidace stála hasičský sbor 50.000 korun. Balík provozuje na Vranovské přehradě dvě výletní lodě. Jako soukromý dopravce tam má dlouhodobě problémy. Předloni mu někdo jednu z lodí zapálil. Plameny ji zcela zničily. Vznikla škoda za deset milionů korun. Policie pachatele nevypátrala. Loni v listopadu vznikla ekologická havárie v přístavišti, v němž měl Balík dvě lodě. Vše nasvědčovalo tomu, že nafta vytekla z jedné z nich. Povodí Moravy pak Balíka vyzvalo, aby přístaviště ve Vranově nad Dyjí vyklidil, protože tento prostor by měl být určen jen pro potřeby policie a záchranářů. Balík to odmítl. Vznikl vleklý spor, který by měl vyřešit znojemský soud. Balík se domnívá, že za požárem i ekologickou havárií by mohl být konkurenční boj lodních dopravců. Další dvě výletní plavidla na nádrži totiž provozuje další firma. Vyšetřování ale neukázalo, že by události měl na svědomí někdo z konkurenční firmy. "Já nemám důvod přístaviště vyklidit. Plním podmínky pro provoz lodí na přehradě na sto procent," uvedl Balík. Mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková ČTK již dříve řekla, že se firma marně pokoušela s Balíkem domluvit na kompromisním řešení. (ČTK, 9. 10. 2014)

Klesající hladina Máchova jezera zatím zaměstnala hlavně lodní dopravce (ČRo, 2. 10. 2014)

Rejs prawdy má pomoci splavnit Odru k Bohumínu. Kanál je ale nejistý (iDnes, 2. 10. 2014)

Nové strážnické přístaviště: Lidem vadí moderní stavba připomínající krematorium (Deník, 21. 9. 2014)

Na potulkách ČR: Linková doprava hydrobusmi na Vranovskej priehrade (Veterany.eu, 17. 9. 2014)

Mosty na Vltavě se zvednou. Kvůli turistickým lodím (E15, 10. 9. 2014)

Vltavu v Praze mohou brázdit vodní tramvaje (Novinky, 8. 9. 2014)

Stát zvažuje splavnění Berounky (E15, 26. 8. 2014)

Obrazem: Řeku Vltavu brázdí parník Lanna (Deník, 24. 8. 2014)

Lodě na českých řekách letos spíše kotví v přístavech (ČT24, 15. 8. 2014)

Nučnice a Libotenice mají nová přístaviště, další jsou v plánu (Litoměřický deník, 7. 8. 2014)

Dnes u kormidla, zítra v ateliéru (5plus2, 1. 8. 2014)

Básník Mácha si vymýšlel. Hluboké lesy před 150 lety kolem jezera nebyly (HN/iHned.cz, 1. 8. 2014)

Nákladní loď se promění v loděnicích v Děčíně na pojízdnou galerii (iRegiony, 31. 7. 2014)

Po Slezské Hartě plují Kolumbovou lodí (Bruntálský deník, 27. 7. 2014)

Na českých řekách se prohání stále více lodí a člunů (ČT24, 21. 7. 2014)

Výletní lodí se po přehradě ročně sveze asi dvacet tisíc lidí (Žďárský deník, 13. 7. 2014)

Jen čtyři plavby o víkendu. O lodě z Budějovic do Hluboké není zájem (iDnes, 12. 7. 2014)

Kompletně opravený parník Máj začal vozit turisty po Máchově jezeře (Deník, 10. 7. 2014)

Před 80 lety začaly jezdit po Vranovské přehradě parníky (ČTK/Ceskenoviny.cz, 10. 7. 2014)

Máj se po návratu stal opět nejžádanější lodí Máchova jezera (ČTK/Ceskenoviny.cz, 9. 7. 2014)

Perla Máchova jezera je opět v provozu (KFDMedia, 8. 7. 2014)

Baťův kanál zahájil dvacátou turistickou sezonu (Zlínský deník, 26. 6. 2014)

Jako učitel dostal malý plat. Už čtvrt století tak vozí lidi po přehradě (iDnes, 23. 6. 2014)

Ministerský pat u děčínského jezu končí, EIA má být ještě letos (ČT, 21. 6. 2014)

V Lounech převážejí přes Ohři dobrovolníci. Každý den a zdarma (ČRo, 20. 6. 2014)

Oprava Máje vrcholí. První turisty začne vozit do začátku prázdnin (Českolipský deník, 19. 6. 2014)

Výletní loď Blanice zahájí provoz na Labi. Kotvit bude u restaurace Marina Kolín (Kolin-Pres, 15. 6. 2014)

Lounští přišli dočasně o lávku v parku, nadšenec ji nahradil přívozem (iDnes, 14. 6. 2014)

MS Florentina (posezení s kapitánem 2014) (Fenix radio, 5. 6. 2014)

Spor o lodní dopravu na Vranově nekončí (ČT, 26. 5. 2014)

Kroměříži chybí propojení s Baťovým kanálem, lodě přes jez dostal jeřáb (iDnes, 26. 5. 2014)

Labe zdobí dva nové přístavy. Další vyrostou do prázdnin (5plus2, 23. 5. 2014)

Spory o lodě na Vranově nekončí (ČT/Údálosti v regionech, 20. 5. 2014)

Loď Marie bude jezdit na pískovnu do Píšťan (Litoměřický deník, 20. 5. 2014)

Město Ústí objednalo osobní lodní linku na Labi (Ústecký deník, 20. 5. 2014)

Hradecká flotila bude mít novou loď. Vydrží dvě století (5plus2, 16. 5. 2014)

Fojtů: Baťovým kanálem se loni plavilo 70 tisíc lidí (E15, 19. 5. 2014)

Hluboká ochrání sedmdesát lodí (Deník, 19. 5. 2014)

V ústeckém Vaňově už kotví divadelní loď, bude na ní hrát Činoherák Ústí (ČRo, 19. 5. 2014)

Fotogalerie: Lovosice a Zálezly mají dvě nová veřejná přístaviště (Litoměřický deník, 15. 5. 2014)

Danaj uveze po zimní modernizaci víc turistů, je největší na "Baťáku" (5plus2, 12. 5. 2014)

Balíkovy lodě dál vozí turisty po Vranovské přehradě. I když nemají kotviště (Znojemský deník, 12. 5. 2014)

Prvnízprávy.cz pluly na premiérové plavbě lodí Blanice po Labi (První zprávy, 9. 5. 2014)

Na řeku Ohři vyplula vyhlídková loď, pod hradem vozí výletníky (Sokolovský deník, 9. 5. 2014)

Pražské vody brázdí nová vltavská kráska (ČT, 7. 5. 2014)

Vltavu bude v Praze brázdit nejmodernější česká loď. Jmenuje se Grand Bohemia (Metro, 6. 5. 2014)

Video: Baťův kanál slaví jubileum, stále víc táhne turisty z dálky (iDnes, 2. 5. 2014)

Po Baťově kanále vozí cestující přes století stará loď z Holandska (Hodonínský deník, 2. 5. 2014)

Loď se neobjevila. Po Labi se nesvezete (Litoměřický deník, 29. 4. 2014)

Máj se za potlesku vrátil na hladinu Máchova jezera (Českolipský deník, 28. 4. 2014)

Lodní doprava na řece Ohři pod hradem Loket začíná v květnu (Karlovarské novinky, 26. 4. 2014)

Vydejte se lodí na rozhlednu (Děčínský deník, 18. 4. 2014)

Turistické plavby na Labi možná neskončí. Hledá se loď (Litoměřický deník, 17. 4. 2014)

Lodní doprava v Litoměřicích končí, loni prodělala miliony (ČT, 15. 4. 2014)

Parník Arnošt zahájil sezonu (Orlický deník, 15. 4. 2014)

Litoměřická výletní loď Porta Bohemica končí, doplatila na povodně (iDnes, 14. 4. 2014)

Přívozům v Praze a jejím okolí začala hlavní sezona (5plus2, 13. 4. 2014)

Ať se lidem neudělá špatně, smál se kapitán na startu plavební sezony (iRegiony, 13. 4. 2014)

Lodní zastávka Veveří bez bariér? Až po sezóně (Brněnský deník, 11. 4. 2014)

Lodě na Brněnské přehradě o víkendu zvednou kotvy (5plus2, 11. 4. 2014)

Přetížené smíchovské plavební komoře ulehčí nové zdymadlo u Dětského ostrova (Metro/Čtk, 8. 4. 2014)

Výletní loď Máj z Máchova jezera se po 55 letech dočkala generálky (iDnes, 4. 4. 2014)

Kam na výlet? Už můžete přívozem. Portou zatím ne (Litoměřický deník, 4. 4. 2014)

Loď hrůzy na Vltavě: Plovoucí ubytovna už léta jen chátrá a rezaví (Nova, 2. 4. 2014)

Zpověď kapitána podbabského přívozu: Když vypadne motor, hodinku pádlujeme (iZun.eu, 30. 3. 2014)

V sobotu na Vltavě v Praze opět odstartuje provoz přívozů (ČTK/Ceskenoviny.cz, 25. 3. 2014)

Přívozy startují. Nučničky už v sobotu, Žernoseky za týden (Litoměřický deník, 25. 3. 2014)

Přístaviště v Hodoníně zase ožilo. O měsíc dříve než jindy (ČT, 22. 3. 2014)

Venku je už sice teplo, většina přívozů ale zahájí sezonu až za týden (iDnes, 22. 3. 2014)

Provozovatelé: Zázemí pro lodě na Baťáku je špatné (Slovácký deník, 21. 3. 2014)

Druhý pokus. Zahajují plavby po Dyji (Břeclavský deník, 20. 3. 2014)

Městská loď Konstancie čeká na Moravě (Hodonínský deník, 15. 3. 2014)

Na plavbu kolem Světa vypluly první lodě (ČT, 14. 3. 2014)

Lodní šrouby se v Lednici roztočí v sobotu (5plus2, 10. 3. 2014)

Dalešická přehrada nikdy nezamrzá. Lodí se tak po ní svezete i v zimě (ČRo, 3. 3. 2014)

V Petrově vznikne přístav pro desítky lodí, největší na Baťově kanále (iDnes, 28. 2. 2014)

Hluboká napouští přístav. Bude místo pro 74 lodí (Deník, 24. 2. 2014)

Porta má letos plout beze změn (Litoměřický deník, 14. 2. 2014)

Přívoz přes Labe v Dolním Žlebu začal po několika měsících opět jezdit (Deník, 5. 2. 2014)

Přístav v Kroměříži? Snad do dvou let (Deník, 5. 2. 2014)

V Nymburce vznikne v roce 2015 přístaviště a půjčovna lodí (Nymburský deník, 23. 1. 2014)

Přívoz v Darové znovu jezdí (5plus2, 22. 1. 2014)

Plavba z Budějovic do Hamburku: Na Vltavě padnou poslední překážky (E15, 21. 1. 2014)

Kraj vydal výjimku. V Kroměříži se už rodí plány na přístav a kotviště (5plus2, 21. 1. 2014)

Kde jsou lodě z Baťova kanálu v zimě? Čeká je údržba a opravy (Radio Impuls, 12. 1. 2014)

Brněnskou loď Dallas by bralo národní muzeum, ale nemá místo (ČTK/Blesk, 22. 12. 2013)

V Praze a okolí zůstává během svátků v provozu hned několik přívozů (5plus2, 21. 12. 2013)

Plán Brna: na přehradu nalákat lidi lepším vybavením (Regiony Impuls, 19. 12. 2013)

Lodě poplují z Budějovic až na Orlík, poslední jez dostane komoru (ČT24, 18. 12. 2013)

Chloubu krasu s vodní plavbou čeká uzavření. Kvůli rekonstrukci vstupu (5plus2, 12. 12. 2013)

Baťův kanál je unikátní turistickou atrakcí. Oslavil 75. narozeniny (Centrumnews, 12. 12. 2013)


(Lidové noviny, 10. 12. 2013)

V Dolních Zálezlech chtějí turisty. Ti ale nemají kde přespat (Deník, 7. 12. 2013)

Přívoz u lednického zámku končí. Kvůli slabému zájmu (Břeclavský deník, 5. 12. 2013)

Únik na Vranově: Balík podal trestní oznámení (Deník, 4. 12. 2013)

Využíváte povánočních slev? Přívoz na Baťově kanálu? Ano, u Výklopníku (Hodonínský deník, 30. 11. 2013)

Pětasedmdesátiletý Baťův kanál je unikátní turistickou atrakcí (ČTK/Ceskenoviny.cz, 29. 11. 2013)

Z poškozeného se lehce může stát obviněný, říká Martin Balík (Znojemsko, 29. 11. 2013)

Zdymadlo v Hněvkovicích má zelenou. Lodě doplují z Budějovic na Orlík (iDnes, 27. 11. 2013)

Kde se vzala nafta ve Vranovské přehradě? Z lodí ne (5plus2, 8. 11. 2013)

Baťův kanál má už 75 let. Oslavy hlásí až na příští rok (Deník, 2. 11. 2013)

Vltavský přívoz ve středočeských Máslovicích slouží už 500 let (iDnes, 27. 10. 2013)

Sedmdesátitunový parník Máj musel z Máchova jezera. Čeká ho oprava (iDnes, 26. 10. 2013)

Největší loď z Máchova jezera je na kůlech. Parník Máj čeká údržba (Deník, 24. 10. 2013)

V pondělí vypluje poslední přívoz mezi Císařskou loukou a Výtoní (ČTK/Ceskenoviny, 24. 10. 2013)

Tragické. Lodí Porta Bohemica se letos nesvezlo ani tisíc lidí (Litoměřický deník, 22. 10. 2013)

Splavnění Moravy má fandy i odpůrce (Kroměřížský deník, 17. 10. 2013)

Lodní dopravci na Vltavě přišli kvůli povodním o polovinu zisku (ČT 24, 14. 10. 2013)

Nechceme největší varhany, chceme nejkvalitnější (Mestohudby.cz, 14. 10. 2013)

Obrazem: Vranovské soulodí plulo až na Farářku (5plus2 Znojemsko, 6. 10. 2013)

Na Labe u Děčína vyplul druhý turistický dopravce (Deník, 3. 10. 2013)

Přívoz ve Žlebu nejezdí. Vítěz totiž odmítal podepsat smlouvu (Děčínský deník, 2. 10. 2013)

Fotogalerie: Co se děje? Hrůza, hoří Hynek! (Českolipský deník, 30. 9. 2013)

Návrat Danaje na vodu? Příští rok ve Veselí (Deník, 29. 9. 2013)

Ministerstvo dopravy: lodě na naftu mají na přehradě zelenou (Brněnský deník, 26. 9. 2013)

Uzavřený přívoz v Darové na Rokycansku koupila obec Břasy. Provoz obnoví příští rok (ČRo, 25. 9. 2013)

Koridor Dunaj-Odra-Labe: Parníky v Ostravě? Možná už v roce 2039 (Deník, 25. 9. 2013)

Na Hluboké pod zámkem vyrůstá moderní přístav pro 73 lodí (Deník, 17. 9. 2013)

Parníky Vltava a Vyšehrad jsou kulturní památkou (ČT, 13. 9. 2013)

Na Labe vyráží nová osobní loď: Odra (Děčínský deník, 4. 9. 2013)

Plavební kanál pod Mělníkem otestovala Valentýna (5plus2 Mělnicko, 4. 9. 2013)

Obyvatelé Lužce nad Vltavou se cítí ohroženi plavebním kanálem (5plus2 Mělnicko, 2. 9. 2013)

Jídlo zadarmo netáhlo. Vsadili na Pasohlávky a víno (Břeclavský deník, 27. 8. 2013)

Labe bude bezpečnější a atraktivnější již od příští sezóny (Deník, 26. 8. 2013)

Město pronajme přívoz v Dolním Žlebu (Deník, 26. 8. 2013)

OBRAZEM: V Děčíně pokřtili novou loď Bohemia DC (Děčínský deník, 16. 8. 2013)

Vražda na řece aneb Kam v Česku vyrazit na dovolenou na lodi (iHned, 5. 8. 2013)

Natáčení Sebemilence se přesunulo na parník (ČT, 3. 8. 2013)

Přístavy na Labi by mohl vést Vladimír Žák z týnecké maríny (5plus2 Nymburksko, 3. 8. 2013)

Loď Porta Bohemica 1 se vrátila do kotviště (5plus2 Litoměřicko, 1. 8. 2013)

Přívoz v Klecánkách opět jezdí (5plus2 Praha, 30. 7. 2013)

Půjčte si loď a plujte po vodě. Na Labi se můžete i oženit (Deník, 30. 7. 2013)

Loď Horácko bude kormidlovat zpívající kapitán Josef Zoch (5plus2 Třebíčsko, 30. 7. 2013)

Kroměříží by do tří let měly plout lodě (5plus2 Kroměřížsko, 28. 7. 2013)

Výletní loď Porta Bohemica je uvězněná v Děčíně. Zatím nevypluje (Deník, 27. 7. 2013)

Šlapadla a lodě se v Praze na Vltavě sráží často, jen se o tom mlčelo (iDnes, 26. 7. 2013)

Výletní loď Santa Maria na Slezské Hartě láká turisty (ČT, 25. 7. 2013)

Koncem příštího roku bude na Labi hotová síť přístavů (5plus2, 24. 7. 2013)

Lodě na Vltavu nedoplují, kanál u Mělníka je na suchu (ČT, 24. 7. 2013)

Lodě mezi Budějovicemi a Hlubokou zastavila povodeň. Turistický tahák nevyšel (iHned, 23. 7. 2013)

Proměny Brněnské přehrady (iBrno/Brno Business & Style, 23. 7. 2013)

Na hrad nebo za Kašparem? Nejlépe lodí (5plus2, 21. 7. 2013)

Hracholuská přehrada s nádechem nonšalantní prvorepublikové atmosféry (Novinky, 20. 7. 2013)

Loket láká kromě hradu i na projížďky výletní lodí po Ohři. Zájem je veliký (ČRo, 18. 7. 2013)

Sucho a neuklizené Labe ohrožují lodní dopravu (ČT, 17. 7. 2013)

Pražské přívozy. Netradiční cestování, které zkrátí cestu (Týden, 17. 7. 2013)

Loď z Mělníka vezla po povodni první turisty, tradiční okruh je zkrácený (iDnes, 15. 7. 2013)

10 tipů kde se projet na lodi (Kudy z nudy, 15. 7. 2013)

Převozníci se vrací do práce (5plus2 Praha, 15. 7. 2013)

Přívozy už vesměs fungují, po Vltavě rychleji než tramvají (Pražský deník, 15. 7. 2013)

Ze Slezské Harty se druhé Lipno nestalo. Čeká na hotely i cyklostezky (iDnes, 12. 7. 2013)

Výletní loď Carina vypluje v Mělníku na první letošní plavbu (5plus2, 12. 7. 2013)

Přívoz v Darové koupí zpět Břasy (5plus2 Rokycansko, 10. 7. 2013)

Na Berounce v Plzeňském kraji letos funguje jediný přívoz. Je poháněný na bidlo (ČRo, 9. 7. 2013)

Parníku Vltava křižujícímu Lipno zakázali jízdu. Propadla mu technická (iDnes, 8. 7. 2013)

Ústí nad Labem: Prázdninová lodní linka opět v provozu (Parlamentní listy, 5. 7. 2013)

Lodní doprava v Ústí neskončila! (Ústecký deník, 2. 7. 2013)

Cykloturistům na Vranovsku pomůže loď, vlak i bus (5plus2 Znojemsko, 1. 7. 2013)

Lodní doprava v centru Prahy je již téměř v plném provozu (5plus2 Praha, 1. 7. 2013)

Až se zlepší počasí, zavelí lodník k nástupu na palubu (Sokolovský deník, 26. 6. 2013)

Cítkvice - Foto: Katamarán připlul z Kanady! (Ústecký deník, 22. 6. 2013)

Z přehrady se stává divoký východ, říká kapitán Horácka (Třebíčský deník, 21. 6. 2013)

Na Vranov se vrátila loď Dyje (ČT, 18. 6. 2013)

Na Vranovskou přehradu se po 22 letech vrátila výletní loď Dyje (ČTK/Ceskenoviny.cz, 17. 6. 2013)

Obrazem: Na Vranovskou přehradu se vrátila loď Dyje. Po 22 letech (5plus2 Znojemsko, 17. 6. 2013)

Přívoz ve Vraném zničila povodeň (5plus2 Praha, 17. 6. 2013)

Lodě na Labe nesmí, je třeba jej zkontrolovat (Deník, 14. 6. 2013)

Podívejte se, kam se lodě z Vltavy schovaly před velkou vodou (iDnes, 7. 6. 2013)

Berounka málem spláchla i domek převozníka, prám musel dát na řetěz (iDnes, 5. 6. 2013)

Foto: Na výletním parníku uvízlo na 150 zahraničních turistů (Ústecký deník, 3. 6. 2013)

Turisté se kochají pohledem na loketský hrad z výletní lodi (Impuls, 1. 6. 2013)

Cheb: Vyhlídková loď na Ohři vyplouvá co půlhodinu (Parlamentní listy, 31. 5. 2013)

Lipno vyrazilo na cestu po kolech (Prachatický deník, 25. 5. 2013)

Přívozem v Darové se už nesvezete (5plus2, 23. 5. 2013)

Přívoz přes Dyji zkrátí lidem cestu na Janohrad i do parku (Deník, 22. 5. 2013)

Pražané využívají přívozy na Vltavě stále častěji jako běžný dopravní prostředek (ČRo, 21. 5. 2013)

Vltavu u Budějovic znečistily tuky, páchnou a vyhánějí lodě (ČT, 21. 5. 2013)

Odemčeno. U Máchova jezera začíná letní sezóna. Voda bude asi čistší (Deník, 20. 5. 2013)

Pražané využívají přívozy na Vltavě stále častěji jako běžný dopravní prostředek (ČRo, 20. 5. 2013)

Štěpán Rusňák: Strojník má na parníku řeholi. Při cestě na Slapy propotí šest triček (ČRo, 18. 5. 2013)

Speciální loď Bolek pomůže s likvidací rostlin v boleveckých rybnících (Plzen.eu, 17. 5. 2013)

Kraj dal regionu na rozvoj přívoznictví téměř milion korun (5plus2, 16. 5. 2013)

Máchovo jezero zahájí sezonu velkolepě. Parníky budou jezdit častěji (iDnes, 14. 5. 2013)

O výletní plavby po Labi klesá zájem (ČT, 12. 5. 2013)

Chystáte se na výlet na lodi? Podívejte se na ceny (Mediafax, 12. 5. 2013)

Chystáte se na rodinný výlet lodí? Podívejte se na ceny (EuroZprávy, 12. 5. 2013)

Rozhovor s kapitánem lodi Nepomuk (TV Metropol, 9. 5. 2013)

Ústí má v centru molo, bude na něm ale někdo kotvit? (Ústecký deník, 9. 5. 2013)

V Hluboké otevřeli plavební komoru. Parníky tak jezdí až na Hněvkovice (iDnes, 6. 5. 2013)

K veřejným přístavištím na Labi je zase o krok blíže (5plus2 Nymbursko, 6. 5. 2013)

Santa Maria už brázdí vody Slezské Harty (Novinky, 1. 5. 2013)

S čínskou džunkou Esperanza napříč Evropou (Hedvábná stezka, 30. 4. 2013)

Ústecký parník Porta Bohemica omezí jízdy po Labi, chce vydělat (iDnes, 27. 4. 2013)

Sezóna začala. Parníky už čeří vodu Máchova jezera (Českolipský deník, 27. 4. 2013)

Na jihu Čech už vyplouvají lodě z přístavů. Začíná plavební sezóna (ČRo, 27. 4. 2013)

Baťák láká na plovoucí infocentrum (5plus2, 25. 4. 2013)

Vranovská přehrada oslavila osmdesátku. Ale legendy a nepravdy o ní kolují dál (5plus2 Znojemsko, 25. 4. 2013)

Z Českých Budějovic lodě poplují až k hlavnímu městu (Deník, 25. 4. 2013)

Na jihu Čech se rozjíždí předsezonní lodní doprava (Ceskenoviny.cz, 24. 4. 2013)

Loď Horácko přivítá sezonu rekordem (Nymburský deník, 23. 4. 2013)

Pražské lodě budou v nové sezoně zastavovat na Kampě a brázdit Čertovku (iDnes, 22. 4. 2013)

Na Labi bude rušno opět od 1. května, zatím bez přístavišť (Nymburský deník, 21. 4. 2013)

Pražské parníky vstoupily do 148. sezóny - nová linka, nové plavby a 75. narozeniny Vyšehradu (Informuj.cz, 21. 4. 2013)

Sezona parníků začíná. V sobotu ji zahájí plavba Vyšehradu (Metro, 18. 4. 2013)

Loď Venuše už je na vodě. Navzdory obavám (Deník, 17. 4. 2013)

V Kolíně vyplují výletní lodě už v neděli, v Poděbradech 1.května (ČTK, 17. 4. 2013)

Zánikem Labské paroplavební se osobní doprava na dolním toku silně omezí (ČRo, 15. 4. 2013)

Zvedáme kotvu! Výletní loď Arnošt z Pardubic zahájí sezonu již v sobotu (Pardubický deník, 15. 4. 2013)

Na Brněnské přehradě začala plavební sezóna (Brněnský deník, 13. 4. 2013)

Přívoz ze Žernosek vypluje, ze Zálezel ale už ne (Ústecký deník, 13. 4. 2013)

Převoznická loď Ludmila ze Žernosek je na vodě. Již se svezete (Regiony-Impuls, 13. 4. 2013)

Přívoz v Malých Žernosekách na Labi je po zimě opět v provozu (ČRo, 12. 4. 2013)

Zánikem Labské paroplavební se osobní doprava na dolním toku silně omezí (ČRo, 12. 4. 2013)

Přívozy se do dvou let vrátí zpět v čase. Získají nové lodě (Metro, 12. 4. 2013)

Rozhovor: Přívozy získají staronovou podobu, říká pražský převozník (Metro, 11. 4. 2013)

Vranovská přehrada slaví. Začíná už osmdesátou sezonu (Deník, 11. 4. 2013)

Zrušení ředitelství může ublížit Baťovu kanálu (Deník, 10. 4. 2013)


(LN, 9. 4. 2013)

V Brně poplují déle, v Pasohlávkách vůbec (5plus2, 9. 4. 2013)

K mušovskému kostelu možná pojede loď (5plus2, 9. 4. 2013)

Výletní loď Arnošt z Pardubic plánuje další pirátské plavby i vinné degustace (Novinky, 8. 4. 2013)

Foto: Loď poprvé vyplula do Hřenska (Děčínský deník, 6. 4. 2013)

Mola pro přívoz jsou hotová. Lodě však na Berounce plout nebudou (Metro, 4. 4. 2013)

Přívoz přes Císařskou louku obnovil provoz (5plus2, 4. 4. 2013)

Brněnskou přehradu bude brázdit loď pro cyklisty a vozíčkáře (Brněnský deník, 2. 4. 2013)

Nová zámecká lákadla pro turisty: přívoz, komnaty a obraz (Břeclavský deník, 1. 4. 2013)

Baťův kanál? Nové sociální zázemí i informační tabule (Hodonínský deník, 29. 3. 2013)

Pravidelná lodní doprava na Dalešické přehradě je na měsíc přerušena (ČRo, 28. 3. 2013)

Loď zřejmě nevybrala zatáčku a utrhla přívoz v Dolním Žlebu (Děčínský deník, 25. 3. 2013)

Připravte se na nalodění. Přívozy se vrací na Vltavu (Metro, 23. 3. 2013)

Lodě z Pardubic by mohly jezdit do Hradce (Deník, 22. 3. 2013)

Porta Bohemica už možná nepopluje do Ústí (Litoměřický deník, 22. 3. 2013)

U Hluboké se potápěla výletní loď, hasiči museli čerpat vodu celou noc (Regionální noviny, 21. 3. 2013)

Čelákovice a Káraný propojí přívoz, 80letá lávka zmizí (ČT, 15. 3. 2013)

Osud turistických lodí na Labi je nejistý (ČRo, 12. 3. 2013)

Soukromník může na přehradu, Brno se zákazem naftových motorů neuspělo (iDnes, 11. 3. 2013)

Vznikne na Labi něco jako Baťův kanál? (Kolínský deník, 21. 2. 2013)

Na Vltavě se mohou splašit i další lodě. Odvázat je může kdokoli (ČTK/Metro, 18. 2. 2013)

Vandalové na Vltavě odvazují lodě, majitelé neznají obranu (ČTK/ČT, 18. 2. 2013)

Samovolně plující loď v Praze někdo odvázal, tvrdí provozovatelé (Novinky, 18. 2. 2013)

Majitel vyhořelé lodi nabídl půlmilionovou odměnu za dopadení žháře (iDnes, 8. 2. 2013)

Přívoz bude v Čelákovicích fungovat od půlky března (iTok, 5. 2. 2013)

Velké lodě zakotví už i v Petrově. Přístav bude hotový na jaře příštího roku (Deník, 3. 2. 2013)

Zakažte naftové lodě na přehradě, žádá Brno ministra (Brněnský deník, 3. 2. 2013)

Loď Horácko vyplouvá i přes zimu. V březnu ji ale čeká oprava (iDnes, 19. 1. 2013)

Přístaviště pro výletní lodě bude v Nymburku hotové v roce 2014(ČTK, 17. 1. 2013)

Z Budějovic doplují lodě v létě až do Purkarce (Českobudějovický deník, 10. 1. 2013)

Splavnění Labe do Pardubic má podporu kraje, stavba začne za rok (ČT, 10. 1. 2013)

Lodě na Vranově: Slavné i technicky cenné (Znojemský týden)

Loď Brno se vrátí na přehradu. Kvůli vozíčkářům (Deník, 28. 12. 2012)

Zájemců o plavbu z Litoměřic ubylo, jízdní řád bude příští rok chudší (iDnes, 26. 12. 2012)

Na přívozu v Dolním Žlebu se přetrhlo lano, prám vezl náklaďák (Děčínský deník, 21. 12. 2012)

Porta Bohemica získala pasažéry (Litoměřický deník, 17. 12. 2012)

Víme, proč v sedm hodin závodí parníky na Vltavě (Fototuristika, 7. 12. 2012)

Jak oslavit Silvestra? Zkuste to netradičně. Plavbou po Vltavě (Deník, 4. 12. 2012)

Staví se hráz. V údolí zaniká jedenáct mlýnů, zemědělské usedlosti (Tachovský deník, 1. 12. 2012)

Za vydírání kvůli lodní dopravě udělil soud tresty třem mužům (ČTK-Ceskenoviny, 27. 11. 2012)

Přijde Kolín o turistickou atrakci? Parník je v ohrožení (Kolínský deník, 24. 11. 2012)

Dalešice: Jediná přehrada v Česku, po níž se výletní lodí svezete i v zimě (In magazín HN, 20. 11. 2012)

Baťův kanál letos přilákal 80 tisíc turistů (Deník, 19. 11. 2012)

Měl to být turistický hit, Vltavu ale brázdily poloprázdné lodě (iDnes, 31. 10. 2012)

Na české řeky se vrací byznys (Moderní obec, 25. 10. 2012)

Severočech přijel na jih, aby plul s Malší po Vltavě (Budějcká drbna, 25. 10. 2012)

První změny na náplavkách, do jara z nich zmizí auta (Aktuálně, 21. 10. 2012)

Hongkongská loď kotvící v Praze se vydá napříč Evropou (Pražský deník, 19. 10. 2012)

Vodní tramvají se vyhnete ucpaným vltavským nábřežím (Pražský deník, 17. 10. 2012)

Přístav na staré Moravě? V budoucnu nutnost (Deník, 17. 10. 2012)

Balík: loď s turisty snad brzy vypluje (Znojemský deník, 14. 10. 2012)

O přehradě ve Zlíně nejspíš rozhodne soud. Rekonstrukci brzdí majitel restaurace (Deník, 12. 10. 2012)

Nymburk: přístaviště pro malá plavidla a vodácká hospoda (Deník, 4. 10. 2012)

Primátor chce, aby po Odře v Ostravě pluly lodě. Chybí jediné: peníze (iDnes, 27. 9. 2012)

Na brněnskou přehradu míří dieselové lodě (Deník, 20. 9. 2012)

Praha chce zavést „vodní tramvaj“. Jezdila by navzdory ucpaným ulicím (iDnes, 7. 9. 2012)

Parník Syrius sveze na posvícení lidi do Poděbrad. Kapitán Kedršt se těší (Nymburský deník, 31. 8. 2012)

Na Slovensko převáží zájemce loď (Deník, 31. 8. 2012)

Loď Danaj by měla Baťův kanál brázdit dál (ČT, 30. 8. 2012)


(5+2 dny Hodonínsko, 23. 8. 2012)

Hranatý parník prodával po přehradě limonádu v sáčku (Brněnský deník, 20. 8. 2012)

Vyhořelou loď Dyji nahradí na Vranovské přehradě nové plavidlo (ČTK-Ceskenoviny.cz, 13. 8. 2012)

Do Kunovic autem, vlakem, na kole, letadlem a brzy i lodí (Slovácký deník, 12. 8. 2012)

Paluba lodi Arnošt slibuje pirátskou plavbu i dobré jídlo (Pardubický deník, 11. 8. 2012)

Výlety po Labi lákají švýcarské turisty (Volny, 1. 8. 2012)

Zájem o výlety na lodi v Dolních Zálezech stoupá (Deník, 29. 7. 2012)

Přívoz na Lipně stále v provozu (ČRo, 27. 7. 2012)

Marie-Luisa už v Lednici vozí turisty (Břeclavský deník, 26. 7. 2012)

Slapy vybudují zdviž v roce 2020, mají první lodní benzinku (ČTK/Ceskenoviny.cz, 26. 7. 2012)

Největší hotelová loď Florentina nemá na Labi dostatek kotvišť (ČTK/Ceskenoviny.cz, 24. 7. 2012)

Zájem o výlety na lodi stoupá. Marie jezdí z Dolních Zálezel do Církvic (Ústecký deník, 23. 7. 2012)

Obrazem: Loď Horácko na Dalešické přehradě převezla už deset tisíc lidí (iDnes, 20. 7. 2012)

Krize je znát i na výletních lodích (Halo noviny/ČTK, 19. 7. 2012)

Přívozy při cyklostezkách si stěžovat nemohou. Lidí je dost (Litoměřický deník, 18. 7. 2012)

Co s jezerem Milada, zvažují obce (Ústecký deník, 18. 7. 2012)

Jízdní řád parníků na Máchově jezeře se rozšířil o novou zastávku (Deník, 17. 7. 2012)

Máchovo jezero má novou zastávku lodní dopravy, zmizeli naopak rackové (iDnes, 14. 7. 2012)

O přístavu v Babicích rozhodne referendum? (Dobrý den s kurýrem, 13. 7. 2012)

Projeli jsme na lodi kunovickou Amazonkou (Radio Impuls, 8. 7. 2012)

Vranov: Uspořádali benefici za zničenou loď (Deník, 8. 7. 2012)

Sbírka má pomoci vrátit vyhořelou loď na Vranovskou přehradu (ČT, 7. 7. 2012)

Kauza Danaj: Spolumajiteli chybí dokumenty (Dobrý den, 6. 7. 2012)

Podnikatel Balík: Loď Dyji mi asi odpálili na dálku (Deník, 3. 7. 2012)

Ústí nad Labem: Osobní lodní doprava opět v provozu (Parlamentní listy, 1. 7. 2012)

Divoká soutěska ztrácí vodu. Hřensko se snaží ucpat jez a zve znalce (iDnes, 1. 7. 2012)

Lidé z kalendáře: Kapitán Habriel Kovács (Šalina, 21. 6. 2012)

Mělník za výlety lodí zaplatí o třetinu více než loni (ČTK, 17. 6. 2012)

Baťův kanál má další přístaviště - ve Spytihněvi (ČT24, 16. 6. 2012)

Kapitán lodi Horácko zná světové přístavy, teď křižuje Dalešice (iDnes, 14. 6. 2012)

Výletní loď Bafal se vrací na Lipno, turisty sveze k srdci Vltavy (iDnes, 14. 6. 2012)

K Srdci Vltavy se dostanete jen s Bafalem (Deník, 12. 6. 2012)

Adalbert Stifter vyplul na Lipno. Umožní obnovení autobusu na vodě (Českokrumlovský deník, 3. 6. 2012)

Na Lipno se vrací pravidelná zastávková lodní doprava (ČT24, 2. 6. 2012)

Komise chce loď Danaj vydražit za nejvyšší cenu (Deník, 2. 6. 2012)

Přístaviště zahájilo provoz vodní slavobránou (Deník, 29. 5. 2012)

Loď uvízlá na Labi se už vrací zpět do Německa (ČT24, 29. 5. 2012)

Přívozy nadále obsluhují cestující na Vltavě (Týden, 23. 5. 2012)

Baťův kanál se prodává. Na známce za deset korun (Deník, 18. 5. 2012)

Lidé v Chebu se mohou od víkendu projet lodí po řece Ohři (iDnes, 11. 5. 2012)

Arnošt z Pardubic v novém kabátě kotví v Pardubicích, prošel zkouškami (ČRo, 9. 5. 2012)

Pražská paroplavba dnes zahajuje novou plavební sezónu (ČTK, 8. 5. 2012)

Sloupy musely pryč, loď Vysočina jela z Dalešické přehrady na Orlík (iDnes, 7. 5. 2012)

Plavební sezonu by měl Arnošt zahájit příští týden (Deník, 6. 5. 2012)

Zdvihadlo na Orlické přehradě přepraví více osobních lodí (iDnes, 5. 5. 2012)

Dopravce se nenechal zastrašit, po Lipně plují lodě už před sezonou (iDnes, 4. 5. 2012)

Cheb: Vyhlídková loď na řece Ohři začne jezdit 12. května (Parlamentnílisty, 1. 5. 2012)

Baťův kanál zahájil sezonu s novinkami (Deník, 1. 5. 2012)

Vyhlídkové plavby jsou v ČR populární, provozci bez dotací však často bojují o přežití (Regionální noviny, 30. 4. 2012)

V Česku začíná i na přehradách plavební sezona (ČT, 29. 4. 2012)

Žernosecký přívoz vyplul. V omezeném režimu (Ústecký deník, 28. 4. 2012)

Lodní dopravci zvažují zeštíhlování flotil
Purkarec (Českobudějovicko) - Zatímco v nedávných letech lodní dopravci pořizovali nové výletní lodě jak z domácích loděnic, tak dovozem ze zahraničí, v poslední době spíše zvažují zeštíhlování flotil. Většina loďařů v Česku letos investuje jen do stávajících plavidel, aby splňovaly přísné technické předpisy, případně byly pohodlnější pro cestující, řekl ČTK po jednání v Purkarci předseda Sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy (SPOLD) a provozovatel vyhlídkových plaveb v lednickém zámeckém parku Jaroslav Martinek. "Vyhlídkové lodní plavby jsou fenomén srovnatelný s návštěvností hradů a zámků. Největší expanze veřejné lodní dopravy byla v letech 2008 až 2010. I když například na Brněnské přehradě loni přepravili 220.000 turistů či v Punkevních jeskyních jen o 20.000 méně, čelí lodní dopravci velkým ekonomickým problémům," uvedl Martinek. Osobní plavba netrpí nedostatečnou splavností českých řek jako plavba nákladní, protože se splavným úsekům přizpůsobuje, i tak je prý na rozcestí. Ukazuje se, že až na lukrativní místa, fungují hlavně osobní lodní dopravy, která podporují municipality - městské a krajské úřady. Ti, kteří nemohou spoléhat na dotační tituly, jsou podle Martinka na hranici přežití. "Na vině je zejména zvýšení daně z přidané hodnoty, růst cen pohonných hmot, legislativní překážky a někdy až nesmyslné technické normy, jejichž naplnění stojí velké investice," vysvětlil. Jedinou větší akvizicí byl letos nákup výletní lodě na Lipenskou přehradu, firma má ale rakouské majitele. Brněnská přehrada letos sice získala poslední dvě nové lodě, ty se ale začaly vyrábět ještě před ekonomickou krizí. Většina ostatních loďařů v Česku podle SPOLD letos investuje jen do obnovy stávajících plavidel. "Fenomén vyhlídkových plaveb nikdy nezanikne, fungovaly i za obou světových válek, bez poklesu cestujících fungují i v řadě okolních zemí. Každý nemá na to, aby si koupil třeba jachtu," míní místopředseda sdružení Štěpán Machart, jenž provozuje lodní dopravu na Vltavě. Sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy, o.s., vzniklo v roce 2007 a má na dvě desítky členů. Sdružuje majitele a organizátory výletní lodní dopravy, převozníky i zástupce marin a půjčoven hausboatů z různých míst Česka mimo Prahy. Podílí se na provozu webu Lodnidoprava.unas.cz a v létě 2009 vydalo za pomoci agentury Czechturism Mapu osobní lodní dopravy a turistických přívozů v ČR, která je k sehnání ve většině infocenter v zemi. (ČTK, 26. 4. 2012)

VIDEO: Transport s lodí šplhá na Šumavu, k Lipnu chybí pár kilometrů (iDnes, 19. 4. 2012)

Čtyřdenní transport obrovské lodi obnoví plavby na Lipně (ČT24, 18. 4. 2012)

Ústí má svůj Titanik! Loď se potopila a s ní i 52 lidí (Ústecký deník, 17. 4. 2012)

Arnošt už je na vodě. V Přelouči (Pardubický deník, 17. 4. 2012)

Loď pro 250 lidí míří na Lipno. Od silnic musí zmizet semafory i značky (iDnes, 17. 4. 2012)

Po 23 letech propojil Purkarec a Kostelec přívoz. Jede zdarma (Deník, 16. 4. 2012)

Obrazem: Pardubickou výletní loď Arnošt opravili k nepoznání (iDnes, 16. 4. 2012)

Nová plavební sezóna na Brněnské přehradě začala i křtem lodi Dallas (Novinky, 15. 4. 2012)

Přívoz přes řeku Vltavu pro cyklisty v Purkarci (Novinky, 14. 4. 2012)

Výletní lodě pod Pálavou jsou na prodej. Lodníkům se provoz nevyplatí ? (Deník, 13. 4. 2012)

Baťův kanál přivítal Ámose, turisté se mohou těšit na novinky (ČT Brno, 10. 4. 2012)

Lidé nakažení tichem řeky. Prohlédněte si legendární vltavské přívozy (iDnes, 9. 4. 2012)

Na Vltavě a Orlíku začíná plavební sezona (Čtk/Ceskenoviny.cz, 6. 4. 2012)

Na Labe vypluje v neděli první loď s turisty (ČRo, 31. 3. 2012)

Břeclavsko: Lodě vyplují z přístavišť. Ale pouze omezeně (Deník, 30. 3. 2012)

Zkázu Titanicu ukáže na Vltavě nový parník Cecílie (Metro, 27. 3. 2012)

Mezi Pardubicemi a Hradcem by se mohlo cestovat i loděmi (Deník+ČTK, 27. 3. 2012)

Ani kapitáni na Vltavě se nevyhnou zvolání: Muž přes palubu (Novinky, 26. 3. 2012)

Přes Vltavu se v Českém Vrbném bude možná jezdit přívozem (ČRo ČB, 26. 3. 2012)

Vzhůru na palubu. Lodě už čeří vodní hladinu (Břeclavský deník, 24. 3. 2012)

Na Labi vzniknou nové přístavy, budou tam kotvit výletní lodě (iDnes, 23. 3. 2012)

Plavební sezona začne křtem dvou lodí. Celkem jich vyrazí šest (Deník, 22. 3. 2012)

Na Labi vznikne přístaviště (Deník, 21. 3. 2012)

Přes Vltavu by mohl ještě letos jezdit přívoz (Českobudějovický deník, 21. 3. 2012)

Slunce letos rozeznělo lodní zvony na Dyji dřív (Novinky, 19. 3. 2012)

Nepostradatelný remorkér. Ministr na něj dá pět milionů (Aktuálně, 18. 3. 2012)

Baťův kanál se připravuje na sezonu, přibyly lodě i nová stání (Deník, 12. 3. 2012)

Plout, anebo neplout parníkem po Vltavě (PragueOut, 11. 3. 2012)

Dalešice: O plavbu po přehradě byl rekordní zájem (Třebíčský deník, 11. 3. 2012)

Převozníci potřebují nové lodě. Do starých se vejde málo lidí (Metro, 11. 3. 2012)

Na Lipno se vrátí linková lodní doprava; přibyde i nový parník (Regionální noviny, 8. 3. 2012)

Nebezpečnou tlačenici lodí na Vltavě vyřeší nové zdymadlo (Pražský deník, 6. 3. 2012)

U Hluboké zakotví desítky lodí. Vyroste tam obří rekreační přístav (Týden, 1. 3. 2012)

Přívozem? Na lyže i do divadla (Pražský deník, 17. 2. 2012)

MD uvažuje o vzniku centrální správy vodních toků (Ceskenoviny-Čtk, 10. 2. 2012)

Vítejte na palubě, Horácko vyplouvá! (Sedmička, 6. 2. 2012)

Na Dalešické přehradě řádí vandal, poškodil většinu lodních zastávek (iDnes, 10. 1. 2012)

Z lodě Veveří v Brně se stane muzeum (Denik, 8. 1. 2012)


(LN, 6. 1. 2012)

Nový rok začal vyjížďkou lodi Horácko (Třebíčský deník, 2. 1. 2012)

Lodě na Vranově: Slavné i technicky cenné (Znojemský týden, x. 2012)

Loď Horácko dnes zahájila výletní plavby na dalešické přehradě (ČTK-Ceskenoviny.cz, 1. 1. 2012)

Lodní taxi, dobře utajená novinka (Dobrý den s Kurýrem, 26. 12. 2011)

Loď Arnošt se vydala na cestu za opravou po silnici (iDnes, 21. 12. 2011)

Přívoz na Lipně stále jezdí, díky počasí by mohl převážet až do Vánoc (iDnes, 15. 12. 2011)


(LN, 17. 12. 2011)

Kapitán hradeckých parníčků i mořských jachet řídí řepnou kampaň (Sedmička, 3. 12. 2011)

Nové lodě pro Brno vyjíždějí (Brněnský deník, 28. 11. 2011)

Kvůli bobrům zastaví lodě dřív (Břeclavský deník, 28. 11. 2011)

Přijde Kolín o turistickou atrakci? Parník je v ohrožení (Kolínský deník, 24. 11. 2011)

Na přehradě jsou dvě lodě, na zastávky ale může jen jedna (iDnes, 23. 11. 2011)

Video: Na Dalešice dorazila loď. Cesta byla plná komplikací (TN.cz, 21. 11. 2011)

Turistická sezona dopravě na Labi nepřála (Litoměřický deník, 18. 11. 2011)

Po řece až do Kroměříže, plánují Otrokovice (Zlínský deník, 18. 11. 2011)

Jiří Knap: Parníkem ze Švýcarska do Prahy? (CzechFolks, 17. 11. 2011)

Je to v suchu. Po úspěšné sezoně čeká brněnské lodě zimní spánek (Sedmička, 16. 11. 2011)

Litoměřice: Porta Bohemica 2 odplula (Litoměřický deník, 15. 11. 2011)

Prodej Danaje brzdí smlouvy (Dobrý den, 10. 11. 2011)

Santa Maria: nová atrakce Slezské Harty (Bruntálský deník, 9. 11. 2011)

Na Dalešice po suchu míří loď Horácko. Bude jí patřit příští sezona (MF Dnesnes, 5. 11. 2011)

Chvatěrubská úžina je celoročně splavná (ČT24, 3. 11. 2011)

Hladinu Dalešické přehrady bude brázdit loď Horácko (Třebíčský deník, 2. 11. 2011)

Dva pražské přívozy v sobotu ukončí provoz (ČTK-Ceskenoviny.cz, 26. 10. 2011)

Jižní Morava: Plavební sezona? Horší počasí, ale víc lidí (Brněnský deník, 23. 10. 2011)

Sezona na Brněnské přehradě skončila, parníky se přesouvají na břeh (iDnes, 21. 10. 2011)

Letos nám tu přibyl Bart Simpson, říká převozník v Hřensku (iHned, 21. 10. 2011)

V Hluboké upraví koryto a postaví komoru za 443 milionů (ČTK, 20. 10. 2011)

Obrazem: Loď Veveří je už na suchu (Brněnský deník, 20. 10. 2011)

Lednice: Bobři ohrožují jízdu lodí v parku (Břeclavský deník, 19. 10. 2011)

Pardubický parník Arnošt nekončí! Dočká se opravy (Tn.cz, 18. 10. 2011)

Historickou loď Dallas zachrání od vyřazení brněnští politici (Blesk, 16. 10. 2011)

Zájem o lodní dopravu na Brněnské přehradě byl větší než loni (ČTK, 16. 10. 2011)

Brněnskou přehradu opouští parníky. Plavební sezóna končí (iDnes, 16. 10. 2011)

Pardubice se rozhodly nasypat 5 milionů do opravy výletní lodi Arnošt (iDnes, 13. 10. 2011)

Foto: Hořela výletní loď Král Jiří! Ale jen v rámci cvičení (Nymburský deník, 7. 10. 2011)

Po stezce z Hradce do Kuksu se pojede už příští léto a bude levnější (iDnes, 7. 10. 2011)

Toulavá kamera: Pražská paroplavba (ČT, 2. 10. 2011)

Labe a Vltava budou sloužit turistice i příměstské dopravě (ČRo, 30. 9. 2011)

Česká flotila? Loď, které se armáda nechce vzdát (Lidovky.cz, 27. 9. 2011)

Lodě u Libeňského ostrova naviguje nový maják, jediný na Vltavě (Ceskenoviny.cz, 24. 9. 2011)

Lodě na Vranově přepravily méně lidí (Znojemský deník, 21. 9. 2011)

Kasko parníku Dr. Edvard Beneš bude sloužit jako plovoucí galerie (Paluba.eu, 9. 9. 2011)

Co s lodí Danaj, rozhodne město (Hodonínský deník, 5. 9. 2011)

Lodní doprava startuje! Na posvícení směr Kostomlátky (Nymburský deník, 1. 9. 2011)

U Hluboké vozí lidi přes Hněvkovickou přehradu tři převozníci (iDnes, 30. 8. 2011)

Místo strženého mostu má Purkarec přívoz (ČT, 18. 8. 2011)

Vodní autobus zatím vypluje z Nymburka do Kostomlátek (Nymburský deník, 18. 8. 2011)

Ústí plánuje navázat lodní spojení s německou Pirnou (Ústecký deník, 18. 8. 2011)

Provozovatel lodí flotily Porta Bohemica: "Je to tragický rok" (Litoměřický deník, 17. 8. 2011)

VIDEO: Obří loď jela po silnici z Týna do Hluboké nad Vltavou (iDnes, 17. 8. 2011)

Řidiči pozor, obří loď Malše pojede z Orlíku do Hluboké po silnici (iDnes, 16. 8. 2011)

Už desítky let vozí lidi přes Labe přívoz ve Velkém Březně (ČRo, 6. 8. 2011)

„Světští“ turisty po Dalešicích vozit nebudou, odstoupili od smlouvy (iDnes, 3. 8. 2011)

Metrové vlny a vichr ohrozily na Lipně několik lidí i lodí (Českokrumlovský deník, 19. 7. 2011)

Loď na Máchově jezeře nově jezdí za zábavou i na nákupy (iDnes, 15. 7. 2011)

Parník Vltava vyrazil směr Drážďany (Novinky, 6. 7. 2011)

Čekají na koncesi pro provoz lodní dopravy (Deník, 1. 7. 2011)

Loď Děvín už pluje pod Děvínem (Deník, 30. 6. 2011)

Vlny Nových Mlýnů na Břeclavsku brázdí nová loď Děvín (Ceskenoviny, 29. 6. 2011)

Přívozem jedu jako prezident poprvé, loučil se Klaus se západem Čech (iDnes, 15. 6. 2011)

Loď s dětmi na palubě ztroskotala v bouři na Labi, nyní je v docích (iDnes, 13. 6. 2011)

Při přistávání na Hluboké mám zámek jako na dlani (MF Dnesnes, 13. 6. 2011)

Splavnění Vltavy – Díl IV. - Čas je rychlejší než voda (Českobudějovická drbna, 6. 6. 2011)

Pražská paroplavba otevře ve středu novou linku do zoo (IHned, 31. 5. 2011)

Vlny Dyje rozčeří nový katamarán (Znojemský deník, 29. 5. 2011)

Náš venkov - O kapitánu Janovi (ČT, 28. 5. 2011)

Fotogalerie: Loď Ústí převezla přes zdymadla stovky lidí (Ústecký deník, 21. 5. 2011)

Z Č. Budějovic na Hlubokou se bude lodí jezdit od června (Ceskenoviny, 20. 5. 2011)

Šífáci převzali ocenění (Naše Děčínsko, 20. 5. 2011)

Ústí nad Labem: Za týden vypluje loď z mola u „zanádraží“ (Parlamentní listy, 16. 5. 2011)

Po Brněnské přehradě jezdí nová loď Vídeň (Financninoviny, 14. 5. 2011)

V Kostelanech otevřeli nové přístaviště (Zlínský deník, 11. 5. 2011)

Břeclavsko: Záchranáři evakuovali loď plnou lidí (Novinky, 8. 5. 2011)

Loď Vysočina na „Horáckém moři“ u Třebíče vplula do páté sezóny (iDnes, 7. 5. 2011)

Na Baťáku věří v lepší sezónu (Nové Slovácko, 5. 5. 2011)

Život bez lodí? Nepředstavitelné, říká kapitán na Moravě (Zlínský deník, 2. 5. 2011)

Parníkem z Prahy na Slapy a zase zpétky (Aktuálně, 30. 4. 2011)

Na Labi v Mělníku začala plavební sezona, zájem lidí byl velký (Ceskenoviny, 30. 4. 2011)

První český parník byl spuštěn na Vltavu před 170 lety (Financninoviny, 29. 4. 2011)

Stěhování parníku Dyje: Z návsi rovnou na vodu (Aha, 28. 4. 2011)

Loď Dyje je na Vranově. Cestující zatím nesveze (Znojemský deník, 27. 4. 2011)

Výletní loď Pálava měla letošní premiéru (ČT24, 27. 4. 2011)

Labská linka z Nymburka do Kolína: na loď kola s sebou (Nymburský deník, 22. 4. 2011)

Lodní doprava v Budějcích letos zahájí svou činnost (Budějcká drbna, 21. 4. 2011)

Beskydy: Peníze nechceme pro sebe (Naše Děčínsko, 18. 4. 2011)

Na Brněnskou přehradu po 65. vypluly lodě (Brnovinky, 17. 4. 2011)

Přívoz v Žernosekách je bez peněz, vypluje jen o víkendu (Litoměřický deník, 12. 4. 2011)

Velký je Bolevák, malý zase Chobot (Sedmička, 12. 4. 2011)

Brněnská loď Praha putovala po řece do kempu v Bítově (Novinky, 11. 4. 2011)

Brňané bojují hudbou za Dallas na přehradě (Brněnský deník, 9. 4. 2011)

Lodní trasa Břeclavské Benátky končí (Břeclavský deník, 7. 4. 2011)

Jediný kapitán na Vysočině už letos nevypluje, podlehl těžké nemoci (iDnes, 7. 4. 2011)

Přívozy chystají volný den, jděte si je vyzkoušet (Praha.eu, 6. 4. 2011)

Na Vltavu mezi Budějovicemi a Hlubokou v létě vyrazí výletní lodě (iDnes, 5. 4. 2011)

Břeclavské Benátky končí, město letos na lodě nepřispělo (iDnes, 3. 4. 2011)

Všichni na stranu! Loď jede po silnici 20 km dvě hodiny, svatým u nosu (iDnes, 31. 3. 2011)

Utrecht a Vídeň přijedou do Brna. Na přehradu (Brněnský deník, 31. 3. 2011)

U Pardubic pozor, po okreskách jedou nové lodě pro Brno (iDnes, 29. 3. 2011)

Oblíbený přívoz už se ke Žlutým lázním nevrátí (Pražský deník, 26. 3. 2011)

Výtah spustil na hladinu Nových mlýnů osmadvacetitunovou loď Pálava (iDnes, 25. 3. 2011)

Čechie? Plnou parou do šrotu (nová fotogalerie) (Hradec Králové, 15. 3. 2011)

Loď Čechie už je celá ve šrotu, loučily se s ní desítky lidí (iDnes, 14. 3. 2011)

Dalešice: Loď vypluje za měsíc. Zda i cyklobus, se neví (Třebíčský deník, 8. 3. 2011)

Litoměřicko: Piráti budou na jezeře přepadávat lodě s turisty (Litoměřický deník, 6. 3. 2011)

Kroměříž získá přístav, po Baťově kanálu sem ale lodě přes jez nemohou (iDnes, 3. 3. 2011)

Loď Praha z brněnské flotily putovala na Vranovskou přehradu (Novinky, 27. 2. 2011)

Výletní loď Arnošt bude zřejmě levnější sešrotovat, než opravit (Idnes, 24. 2. 2011)

Na lodi výletníci doplují až do Mělníka + fotogalerie (Ústecký deník, 23. 2. 2011)

Praha: Přívozy se loni svezlo půl milionu lidí (Deník, 23.2. 2011)

Na lodi výletníci doplují do Mělníka (Litoměřický deník, 18. 2. 2011)

Plavba lodí? Jen na Janův hrad (Sedmička, 11. 2. 2011)

Loď Bratislava putovala z brněnského přístaviště do Jundrova (Novinky, 7. 2. 2011)

Baťův kanál se může protáhnout až ke Kroměříži, lodě tak doplují na Hanou (iDnes, 29. 1. 2011)

Pardubický parník Arnošt se stane další linkou MHD (MF Dnes, 27. 1. 2011)

Lodě z Litoměřic letos vyrazí zřejmě i do Děčína a Mělníka (Litoměřický deník, 26. 1. 2011)

Zastupitelé v Babicích obrátili, unikátní přístav na Baťově kanálu bude (iDnes, 18. 1. 2011)

Vyhlídkovou loď Moravu ohrožují kry Zámecké Dyje, romantické plavby padly (iDnes, 7. 1. 2011)

Po Dalešické přehradě budou turisty napřesrok vozit „světští“ z Třebíčska (MF Dnes, 15.12. 2010)

Hlasujte: Světově jedinečné lodi zvoní umíráček (Ústecký deník, 11. 12. 2010)

Labe brázdí loď mapující dno (Litoměřický deník, 26. 11. 2010)

Scania lodní motor - V padesáti do důchodu daleko (Automobil revue, 23. 11. 2010)

Přívozy v Praze budou brázdit i ledovou Vltavu (iDnes, 6. 11. 2010)

V Hradci Králové oprášili sen o lodích, Pardubice v tom mají náskok (MF Dnes, 24. 10. 2010)

Kolotočář Kočka bude provozovat lodní dopravu (Třebíčský deník, 21. 10. 2010)

Opilec poslal na vodu loď i se spícím kapitánem (Blesk, 24. 9. 2010)

Obří loď zakotvila na návsi malé vesnice (ČT, 1. 9. 2010)

V Praze se včera konala unikátní přehlídka parníků! Kapitán Karel Mikšovský: Na Vltavě jsem 20 let! (Aha, 29. 8. 2010)

Pražské parníky brázdí Vltavu již 145 let (ČT24, 28. 8. 2010)

Je nejmladší parníkem v Česku. Slaví sedmdesátku (Sedmička, 27. 8. 2010)

Z Budějovic vypluly na Vltavu první výletní lodě (iDnes, 26. 8. 2010)

Nejkrásnější lodě jsou v Praze (Proženy, 15. 8. 2010)

Lodě z Břeclavi na Pohansko už letos nevyplují (ČT, 6. 8. 2010)

Kapitáne, kam s tou lodí? Rozhodně na výlet (Děčínský a Litoměřický deník, 31. 7. 2010)

Rozhovor s komorníkem ze Smíchova (Yachting, 27. 7. 2010

Santa Maria bude křižovat Slezskou Hartu (CT 24, 22. 7. 2010)

Za kolik se dá v Česku cestovat na lodích a parnících (Penize.cz+Deník, 19. 7. 2010)

Nový přívoz v Nučničkách je oblíbený zejména cyklisty (Litoměřický deník, 17. 7. 2010)

Na Máchově jezeře můžete uvíznout na mělčině (Českolipský deník, 15. 7. 2010)

Přívozů je na Dolním Labi nejvíc u Litoměřic (Deník, 13. 7. 2010)

Nučničky slaví. Otevírají přívoz přes Labe (Litoměřický deník, 26. 6. 2010)

Lodní doprava začne na Vltavě do konce června (Příbramský deník, 19. 6. 2010)

Kapitán: Musíme na řeku vrátit život (Sedmička, 22. 5. 2010)

Hněvkovická plavební komora bude příští rok splavná (Financninoviny, 20. 5. 2010)

Chátrající botel hyzdí centrum Hradce Králové (ČT24, 10. 5. 2010)

Flotila Brněnské přehrady zahájila plavební sezónu společným defilé, Lipsko pokřtěna (Brnovinky, 9. 5. 2010)

Křest lodi Lipsko zahájil novou plavební sezónu na Brněnské přehradě (iDnes, 8. 5. 2010)

Na Kampě byla pokřtěna unikátní solární loď Elektronemo (ČTK, 6. 5. 2010)

Baťův kanál zahájil sezonu, plavby začaly (Deník, 3. 5. 2010)

Flotila jménem Porta Bohemica se rozrostla (Litoměřický Deník, 1. 5. 2010)

Loď Formanů vypluje 20. května. Na palubě bude divadlo i tanec (Lidovky, 29. 4. 2010)

Výletní loď Pálava měla letošní premiéru (ČT, 27. 4. 2010)

Loď Lipsko se chystá na 'plavbu' do Brna. Po souši (Brněnský deník, 25. 4. 2010)

Brno: Parník opustil přehradu, na suchu poslouží jako atrakce (iDnes, 15. 4. 2010)

Parník Pionýr opustil přehradu. Na tahači (Brněnský deník, 15. 4. 2010)

Z parníku Pionýr bude restaurace (Brněnský deník, 13. 4. 2010)

Pokřtěná loď bude brouzdat pod skálou (Děčínský deník, 12. 4. 2010)

Výletní loď Ústí nad Labem sveze turisty do Roudnice i do Bad Schandau (Mediafax, 10. 4. 2010)

V Ústí nad Labem byla dnes pokřtěna nová osobní loď (ČTK/Plavidla, 10. 4. 2010)

V Hřensku už zase jezdí lodičky. Jen v jedné soutěsce (TN.cz, 7. 4. 2010)

Výletní lodě vyplují v dubnu, turisty čekají novinky (Týden, 29. 3. 2010)

Na Slezské Hartě zavedou už brzy osobní lodní dopravu (Bruntálský a krnovský deník, 23. 3. 2010)

Kdysi slavné parníky labské plavby inspirovaly Andersena a Mánese (Sedmička, 20. 3. 2010)

Na Vltavu vypluje první loď se solárním pohonem (Sedmička, 19. 3. 2010)

Na Vltavě jako na silnici, alkohol není povolen (Denik, 10. 3. 2010)

Lodí z Litoměřic do Mělníka? Nikoliv (Mělnický Deník, 1. 3. 2010)

„Říční vlk“ vyměnil nákladní lodě za jeptišky (Sedmička, 16. 2. 2010)

Pražské koráby plují celý rok. I když mrzne a sněží (Sedmička, 13. 2. 2010)

Toulky po regionech: Porta Bohemica 2 (ČRo, 19. 12. 2009)

Výletní loď se vydala do opravny po souši (ČT, 17. 12. 2009)

České Budějovice mají nový přístav, připomíná šest tužek (IDnes, 16. 12. 2009)

Porta Bohemica 1 má sestru (Litoměřický Deník, 2. 12. 2009)

Kde přezimují labské lodě (Sedmička, 20. 11. 2009)

Pálava je na suchu. Loď jede jen po Dyji (Břeclavský Deník, 13. 11. 2009)

V Praze se při každoročním setkání sečtou čeští převozníci (Rozhlas, 7. 11. 2009)

Lodní doprava na Litoměřicku: úspěšná sezona (Deník, 3. 11. 2009)

Litoměřicko: V okrese bude třetí přívoz (Litoměřický deník, 22. 10. 2009)

Pionýra na brněnské přehradě vystřídá nejkrásnější loď v republice (Idnes.cz, 13.10. 2009)

Pavel Nývlt, český kapitán říční hotelové lodě poskytl rozhovor německému tisku (Paluba.eu, 12. 10. 2009)

V Čechách a na Moravě nabízí výlet lodí 71 míst (ČTK, 15. 9. 2009)

Starý remorkér přestavěli na moderní restauraci. Před povodněmi ujede (iDnes, 9. 9. 2009)

Jak se kde pluje (In HN, 2. 9. 2009)

Jezero Milada má konkurovat Máchovu
Vzniká u Chabařovic na Ústecku zatopením bývalého hnědouhelného dolu * Obce plánují řadu atrakcí
Jezero Milada, které vzniká u Chabařovic na Ústecku zatopením bývalého hnědouhelného dolu, má do budoucna nejen svou rozlohou konkurovat Máchovu jezeru u Doks na Českolipsku. Pět obcí kolem vodní plochy, které se sdružují ve svazku Milada, plánuje vybudovat kolem jezera řadu atrakcí. Chybět by nemělo ani přístaviště. Jezero Milada se napouští od roku 2001, nyní je v něm 31,3 miliónu metrů krychlových vody z celkových 35,6 miliónu kubíků. Jezero by podle plánu mělo být napuštěno na konci letošního roku. Vznikne tak plocha o celkové rozloze 252 hektarů, tedy přibližně stejné jako turisty oblíbené a hojně vyhledávané Máchovo jezero. Plocha bude asi tři kilometry dlouhá a téměř kilometr široká. "Další rok po napuštění bude ale jezero nadále vedeno jako stavba, a tak nebude přístupné veřejnosti," připomněl Jan Řeřicha (ODS), náměstek primátora Ústí nad Labem, které je členem svazku obcí. Jezero by mělo sloužit hlavně jako rekreační oblast. Jednou z hlavních atrakcí má být možnost využití plochy pro lodní dopravu. V přístavu, jehož projekt nyní vzniká, budou moci kotvit sportovní lodě, jako jsou jachty, ale bude tam i přístav pro menší parník. Menší přístaviště vznikne možná na druhém konci jezera u obce Roudníky. "Zvažujeme, zda na část jezera nepustit vodní skútry," poznamenal Řeřicha a dodal, že zástupce svazku obcí kontaktovali potápěči, kteří by do jezera chtěli potopit zakonzervované plavidlo, ke kterému by se mohli po otevření vodní plochy pro veřejnost potápět. (Právo, 18. 8. 2009)

Na jezeře Milada připravují obce vybudování přístaviště (ČTK, 9. 8. 2009)

Tonoucího mladíka zachránila posádka lodi Věstonická Venuše (iDnes, 16. 7. 2009)

Nová mapa ukazuje, kam lze cestovat lodí (Břeclavský deník, 10. 7. 2009)

Bergman: Pevné svaly, úsměv v líci, to jsou pražští převozníci (E15, 3. 7. 2009)

Lodí do práce? Jen ten, kdo má hodně času (Břeclavský deník, 29. 6. 2009)

Kdybychom řekli, že se Pionýr ocitl na vodě, byl by to důstojný konec kariéry  parníku
Moderátor: Kdybychom řekli, že se Pionýr ocitl na vodě, byl by to důstojný konec kariéry 59letého parníku. Pionýr, zatím stále nejstarší loď ve flotile DPMB ale kvůli upuštěné přehradě tráví své poslední měsíce na suchu. Kapitány tak čeká smutné loučení s lodí, která jako vůbec první vznikla v brněnských loděnicích a v jejímž rodokmenu lze překvapivě nalézt příbuznost s tramvají.
Stanislav Pokorný, kapitán: Bylo to v květnu roku 1974. první moje lodnická služba byla tady na této lodi Pionýr.
Autor Petr Albrecht: Kapitán Stanislav Pokorný svou kariéru na lodích DPMB spojil právě s Pionýrem. Na jeho palubě začínal jako lodník. V době, kdy odloží kapitánskou čepici dá i Pionýr po 59 letech definitivní sbohem ostatním lodím ve flotile. Ale nepředbíhejme.
Stanislav Pokorný, kapitán: Stavba probíhala tady v loděnici DPMB pod dohledem lodního inženýra a práci prováděli pracovníci dopravního podniku. Většinou to byli, jak jsme slyšeli, zámečníci, svářeči, elektrikáři, stolaři.
Autor: Pionýr na hladinu dosedl poprvé v roce 1950, jako první loď kompletně zkonstruovaná v loděnicích DPMB. Na jeho tváři je to znát. Dá se dokonce říct, že je vzdáleným příbuzným tramvaje.
Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy: Co je základ, tak je vlastně motor, který byl ze staré tramvaje. To je vlastně srdce toho celého.
Stanislav Pokorný, kapitán: Tady ty posunovací dveře, oboje, okna boční v té kabině.
Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy: Je tam použito co nejvíc komponentů, to co bylo k dispozici v dopravním podniku tehdá.
Autor: Za 59 let vynechal 20 metrů dlouhý Pionýr s kapacitou 150 cestujících jen jedinou sezonu, shodou okolností, tu úplně poslední. Kvůli vypuštěné přehradě svou derniéru prožije na suchu nad rozbahněným břehem.
Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy: Je pravda, že ten citovej vztah k té lodi tady je. Samozřejmě kolegové s ní velice rádi jezdí. Má velmi dobré plavební vlastnosti. A je první tady kompletně postavená. Je to takový to dítě, no.
Autor: Pionýr obstál v době, kdy přehradu začaly brázdit větší a větší parníky. Za celou kariéru si nevyžádal jedinou rozsáhlejší opravu a nepodlehl ani hromadné změně jmen. Zůstal Pionýrem za časů, kdy se Úderník proměnil v Brno, loď Moskva získala nové jméno Dallas a parník Kyjev se překřtil na Veveří.
Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy: Kteří z kolegů mu říkají Dřeváček, protože je hezky udělaném, kompletně ve dřevě. Hrozně hezky se s ním jezdilo.
Stanislav Pokorný, kapitán: Pro lidi byla ta loď oblíbená díky té otevřené palubě, za teplého počasí. Proto někteří Brňáci říkají, že je škoda, že už taková loď tady nebude.
Autor: Náročnější požadavky na lodě brněnské flotily znamenaly Pionýrův vynucený odchod do důchodu. V loděnicích u Prahy už vzniká jeho modernější nástupce.
Jiří Valníček, provozní ředitel dopravního podniku: Loď Pionýr už má své nejlepší za sebou, už jeho technická životnost skončila a rekonstrukce se nevyplatí. Půjde buď do šrotu a nebo pokud se najde kupec, tak by se ta loď odprodala.
Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy: Nerad bych, aby šel do šrotu. Oslovili jsme několik organizací, několik lidí, takže jednoho zájemce už máme.
Jiří Valníček, provozní ředitel dopravního podniku: Dostaneme, jak doufáme, další loď na jaře příštího roku, který Pionýr nahradí. Na výkrese je ta nová loď nazvaná pracovně Pionýr II. My chceme nabídnout našemu akcionáři, aby se ta loď jmenovala Lipsko, protože je to naše partnerský město.
Stanislav Pokorný, kapitán: Na každé lodi, máme jich tady 6, tak na každé lodi člověk určitě zažil nějaký ten humorný zážitek. Možná, že všechny ty vzpomínky a zážitky by vyšly tak na knihu o 200 stránkách. Když se dočkám důchodu, tak možná se do toho dám. Pak dám vědět.
(ČT 1 - Týden v regionech, 27. 6. 2009)

Galerie: Parník z Königsteinu dorazil na Střekov (Ústecký deník, 24. 5. 2009)

Jošt Moravský už je na vodě - video (Deník, 12. 5. 2009)

Z Břeclavi poveze turisty na Pohansko loď Jošt Moravský (ČT, 12. 5. 2009)

Doksy: Parník spustili na jezero (Českolipský deník, 7. 5. 2009)

Břeclav: Autobusy doplní městská lodní doprava (Břeclavský deník, 6. 5. 2009)

Splněný sen: Mít vlastní loď a být občas za vodou (Českokrumlovský deník, 12. 4. 2009)

Letadlová loď na Vltavě. Bez legrace (Aktuálně, 10. 4. 2009)

Cesta po Břeclavi: i na lodi
Pět nových zastávek lodní dopravy se už v této sezoně chystají otevřít v Břeclavi. Nejde však jen o rekreační využití řeky, lodě by se měly stát součástí každodenních cest pro občany města. Velké Bílovice se chystají na víkendový nápor milovníků vína.
Břeclav - Ojedinělou raritou v městské dopravě se už tuto sezonu stane Břeclav. Lidé tu budou moci cestovat po vodě, stejně jako v Benátkách. Městský přívoz bude přepravovat lidi nejen z jednoho břehu Dyje na druhý, vznikne také pět nových zastávek ve městě. Radnice tak elegantně vyřešila především potřebu obyvatel přepravovat se ze čtvrti Stará Břeclav na druhý břeh Dyje k tenisovým kurtům a následně do centra. "Pěšky je to daleko a výstavba mostu nebo lávky je technicky i finančně náročná. Po konzultaci s provozovatelem lodní dopravy jsme přistoupili k variantě přepravy po vodě," vysvětlil rozhodnutí radnice místostarosta Pavel Dominik. Podle něj uvolní město na přepravu více než půl milionu korun. Výstavbu pěti nových přístavišť podpoří i kraj. "Jedno molo stojí kolem dvou set padesáti tisíc korun, Jihomoravský kraj přislíbil na jejich zbudování tři čtvrtě milionu," potvrdil David Kadlec ze společnosti Lodní doprava Břeclav. Přívoz už v minulosti ve městě fungoval, teď ho budou kapitáni lodi Jitka provozovat celoročně. Jízdní řád se teprve dolaďuje, jisté ale je, že Jitka začne turisty i místní obyvatele převážet už o prázdninách. "Chvíli zřejmě potrvá, než si lidé na novou možnost přepravy zvyknou a začnou ji využívat ve větší míře," předpokládá Monika Vintrlíková z Lodní dopravy Břeclav. Více napoví podzimní anketa, která zkušební provoz vyhodnotí. Obyvatelé jejím prostřednictvím sdělí radnici i provozovateli náměty na zlepšení. "Nevylučujeme, že bychom mohli vypravit i ranní spoje do zaměstnání," počítá s praktickou variantou Dominik. V současné době vyplouvají lodě z přístaviště Veslařského klubu k molu u kulturního domu v centru. Letos přibude přístav ve Staré Břeclavi, Na špici, U vodárny, U zámku a v Poštovné. (MF Dnes, 1. 4. 2009)

V Břeclavi si budou moci lidé v létě vybrat: Autobusem, nebo lodí? (iDnes, 31. 3. 2009)

Turisty bude vozit nová loď - Porta Bohemica 1 (Litoměřický Deník, 26. 3. 2009)

Vysočina brzy vypluje
Za dva týdny začíná plavební sezona na Dalešické přehradě. Mají tam pár novinek
Kramolín - Za dva týdny startuje plavební sezona na Dalešické přehradě na Třebíčsku. Výletní loď Vysočina s krytou vyhřívanou palubou pro 150 pasažérů jezdí podle jízdního řádu od 10. dubna do 26. června o sobotách, nedělích a svátcích. Mimo to si lze plavbu objednat pro větší skupiny na telefonu 604 562 489 nebo mailem parnik@ dalesickaprehrada.cz. O letních prázdninách popluje mimo pondělky denně. Plavební jízdní řád je vyvěšen na www.dalesickaprehrada.cz. Plavební společnost Quarter nechystá žádné velkolepé zahájení letošní sezony o Velikonocích. "Větší akce zatím nebude. Ale plánujeme menší akce v dalších měsících," konstatoval Jakub Turek z Quarteru. Společnost zajišťuje plavbu také na Orlíku. Právě tam bude hledat Turek inspiraci pro oživení lodní dopravy na Dalešicích. "Typově máme na Orlíku například na Prvního máje zadarmo plavbu pro milence. Oni se musejí políbit před kapitánem. Ten posoudí, zda je to pravý milenecký polibek. Pokud ano, jedou milenci zdarma," nastínil Turek. Kapitán Vysočiny Petr Zicha glosoval se smíchem: "Já budu pečlivě hodnotit polibky, jestli bude tato akce u nás. A na zahájení sezony se už moc těším. Ale loď nezahálela ani přes zimu. Jezdili jsme na objednávky," komentoval Zicha, jenž je na Dalešicích od spuštění rekreační dopravy v červenci 2007. Asi největší letošní novotou je změna v letních měsících. Během července a srpna bude Vysočina každé pondělí odpočívat v kramolínském doku. Minulé dvě sezony jezdila totiž denně bez přestávky a posádka horko těžko stíhala údržbu. "Loď se musí přece jen pořádně poklidit. Při denním provozu od rána do večera to byl problém," objasnil Turek s tím, že přímo u lodní zastávky v Kramolíně by měly přibýt záchody. "Nezískali jsme povolení na zděné záchody. Jednáme o mobilních toaletách," podotkl Turek. Na 22 kilometrů dlouhém jezeře je pět přístavišť. Kromě nejvytíženějšího Kramolína a Koněšína jsou to Dalešice, Hartvíkovice a Třesov. Lepší zázemí bude mít přístaviště v Koněšíně. "Na koněšínské pláži je vybudováno informační centrum s občerstvením a venkovním i vnitřním posezením. Budou tam i záchody," oznámila koněšínská starostka Hana Žáková, která se nejvíc zasloužila o spuštění plavby na Dalešicích. Pro turisty je připraven různorodý propagační materiál. Přímo v lodním baru si mohou koupit pohlednice přehrady, mapy a další předměty s logem plavby.
Otazník visí nad druhým plavidlem. Již loni měla přibýt k Vysočině její menší sestra s pracovním názvem Malá Vysočina. Ta by dělala menší vyhlídkové okruhy. "Malou Vysočinu jsme neodpískali, ale řeší se organizační věci. Není například zimoviště. Zatím zde malá Vysočina nebude," zmínil se Turek. (MF Dnes, 26. 3. 2009)

Druhá sezona se blíží, město vyhlásilo tendr
Litoměřice/Město Litoměřice už naostro odstartovalo druhý ročník projekt veřejné osobní lodní dopravy na Labi. V pátek totiž zveřejnilo podmínky tendru pro zájemce z řad dopravců o zajištění a provozování pravidelných plaveb na trase Litoměřice - Ústí nad Labem a Litoměřice - Roudnice nad Labem v nadcházející turistické sezoně. Ta by pro vítěznou loď měla začít, stejně jako loni, 1. května. Po proudu na cestě do ústeckého Vaňova bude mít plavidlo opět zastávky i ve Velkých Žernosekách a v Píšťanech na jezeře. "Lodní doprava bude realizována prostřednictvím výletní lodě určené k přepravě minimálně 249 osob," upřesnil důležitou podmínku pro účastníky výběrového řízení místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. Ti, kdo se do tendru přihlásí, musejí počítat i se změnou v průběhu sezony, postupně totiž na trase začnou vznikat přístaviště v menších sídlech podél Labe. Investorem staveb je Ředitelství vodních cest. "Na něm záleží, kdy se s budováním začne. My jsme si v Litoměřicích dali termín 1. den. Nejpozději se má zahájit v Brné na Ústecku," informoval Jaroslav Tvrdík. Ke svazku obcí, které participují na veřejné osobní lodní dopravě, by se mělo přiřadit i Štětí, kde o tom nyní bude jednat městské zastupitelstvo. Svazek ze sdružených prostředků počítá s uvolněním částky na samotné provozování dopravy ve výši 600 000 Kč. Možnost dvou lodí na Labi, jakou připustil litoměřický starosta loni při prezentaci výsledků první sezony, existuje. Podle něj by k tomu mohl přispět případný příspěvek Štětí do svazku obcí. "Oproti loňsku jsme navýšili finance. Z nich něco půjde na marketing, část zůstane v rezervě," dodal. Lodní doprava z Litoměřic by měla opět fungovat do 31. října. Jak již dříve Deníku řekl ředitel podniku Dolní Labe Jindřicha Zídek, je zájem o osobní dopravu opět na vzestupu. Provozování osobní lodi je ovšem náročné jak na finance, tak na údržbu a také organizaci doplňkových programů pro cestující. "Zájem o lodě je skutečně obrovský. Věřím, že to má perspektivu," přiznal Zídek. "Ovšem provozovat lodní dopravu výhradně soukromými majiteli by podle mého názoru bylo nejspíš ztrátové."

Lodní doprava: Město vyhlásilo tendr(Litoměřický deník, 7. 3. 2009))

Vrací se osobní lodní doprava (Ústecký deník, 3. 12. 2008)

Největším turistickým plavidlem Česka bude katamarán z Vranova (Čtk/Vladimír Klepáč, 23. 11. 2008)

Na Brněnskou přehradu vypluje v roce 2010 nová loď (iDnes.cz, 11. 11. 2008)

Místo tramvají se v Praze svezete lodí, která může i na moře (iDnes.cz, 11. 11. 2008)

Parník svezl po Labi 17 tisíc turistů
Litoměřice - 5 124 ujetých kilometrů a 17 tisíc turistů. Touto bilancí se může pochlubit výletní loď Porta Bohemica, která letos poprvé vozila pasažéry po Labi mezi Ústím, Litoměřicemi a Roudnicí. Podle litoměřické radnice, která za lodní plavbou po Labi stojí, se tím hlavně zpestřila nabídka turistických lákadel v Ústeckém kraji. „Nejdůležitější je, že pro rozvoj cestovního ruchu se udělalo něco dost podstatného,“ uvedl včera starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč. Jak dále Chlupáč dodal, počet lodních turistů byl srovnatelný s počtem návštěvníků historických památek v okolí Litoměřic k nimž patří třeba zámek v Libochovicích, památná hora Říp či hrad Házmburk. Příští rok má na Labi přibýt šest dalších přístavišť, v plánu je další loď. Díky ní by se počet turistů mohl zvýšit. „Letos se nám stávalo, že přijel třeba neohlášený zájezd turistů, ale všichni zůstali na břehu, protože už se na loď nevešli. To je samozřejmě škoda,“ dodal litoměřický místostarosta Jaroslav Tvrdík. Velmi využívaná podle něj byla také nabízená přeprava kol. V nové sezoně chce litoměřická radnice služby pro turisty ještě rozšířit. Lodě budou jezdit i do Štětí a Mělníka „Nejdůležitější bude stanovit délku sezony, jestli ji třeba neprodloužíme. Konkrétní nabídka je ale potom na jednotlivých městech a obcích. U Žernosek je jasné víno, Libochovany jsou cyklistickou obcí, z Píšťan vozil zase turisty zpátky do Litoměřic výletní vláček,“ naznačil další možnosti Tvrdík. Zájem o připojení k trase mezi Ústím a Roudnicí už potvrdila další města, a to Štětí a Mělník. Do budoucna se počítá i s napojením na Vltavu. (MF Dnes/Tomáš Kasal, 8. 11.08)

Lodě budou vozit turisty i ze Strachotína pod Pálavu
Strachotín - Třetí novomlýnskou nádrž budou od příštího roku křižovat lodě ještě častěji než dnes. Vedle dvou už existujících přístavů plánuje společnost Lodní doprava Břeclav vybudovat další přístaviště i u obce Strachotín. Odtud bude turisty převážet až k úpatí Pálavských kopců. Strachotínští si od nového přístaviště slibují, že jejich obec bude atraktivnější pro návštěvníky. A Lodní doprava do projektu jde s vidinou vyšších zisků. „Třetí nádrž je pro nás zdaleka nejzajímavější. Už letos jsme tady zkoušeli provozovat pravidelné linky mezi Šakvicemi a Dolními Věstonicemi. A turisté je skutečně vyhledávali,“ potvrdil majitel lodní společnosti Jan Maděřič. Pravidelná linka ze Strachotína by podle něj od jara mohla vozit turisty do Dolních Věstonic. „Byla by to příjemná zkratka jak pro rybáře, tak pro cyklisty, kteří museli dosud jezero složitě objíždět. Ve Strachotíně si to velmi přejí a podporují to nejen slovy, ale i prací,“ tvrdí Maděřič. Pravidelná linka by z obce mohla jezdit nejméně třikrát denně. Navíc odtud lidé budou moci vyrazit i na vyhlídkové plavby. A lodníci uvažují o zřízení „vodního taxi“, které by nemělo pravidelný jízdní řád, ale vyplouvalo by pouze na objednávku. Lodní doprava jezdí na pravidelných linkách i na spodní nádrži. Přístaviště má v kempu Merkur v Pasohlávkách. Tam je ale provoz lodí komplikovanější. „Kemp je bohužel uzavřený areál, kde se platí vstupné. Tím pádem se svezou jen návštěvníci kempu, pro náhodné návštěvníky je přístup k přístavišti komplikovanější. Musí zaplatit vstupné do kempu, což jim plavbu prodraží,“ podotkl Maděřič. (MF Dnes, 3. 11. 2008)

Obrazem: Kvůli uzavřenému Vyšehradskému tunelu se doprava nezhroutila. Zatím (Pražsský deník, 27. 9. 2008)

Každá jízda na lodi je jiná, říká kapitán (Třebíčský deník, 27. 9. 2008)

Nejhezčí pražská atrakce! (Žena-in, 11. 9. 2008)

Porta Bohemica se osvědčila (Litoměřický deník, 9. 9. 2008)

Kapitán Tuček brázdí přehradu už dvaatřicet let (Brněnský deník, 27. 8. 2008)

V Praze zahájily provoz dva nové přívozy (Ceskenoviny.cz, 1. 8. 2008)

Poseidon možná vyjede v neděli (Děčínský Deník, 25. 7. 2008)

Vodní tramvaj je tady (Praha.eu, 17. 7. 2008)

Proti sinicím vyrazí s elektrodami (Jablonecký deník, 15. 7. 2008)

Loď s turisty vyplouvá už i ze Smiřic
Smiřice - Někdejší královéhradecký starosta František Ulrich by měl radost. Jako zemský poslanec se na počátku minulého století zasazoval o splavnění Labe až do Jaroměře a jeho tehdejší sen se pomalu stává skutečností. Výletní lodě, které dosud pluly jen v úseku mezi Hradcem Králové a Předměřicemi, nyní mají přístaviště i ve Smiřicích.
Letos motorovou lodí, za rok parníkem
Zbrusu nová loď Smiřice kotví v nedalekých Předměřicích. Každou neděli před polednem však odtamtud vyplouvá do Smiřic, odkud ve 13 hodin a poté vždy v každou celou hodinu vozí turisty. "Je to vlastně nejvýše položená organizovaná plavba na Labi. Loď je zatím motorová, ale snad už příští sezonu bude jezdit na páru," doufá Jaroslav Kostkan z Hradecké paroplavební společnosti. Trasa pravidelných nedělních projížděk vede od smiřického Tyršova mostu ke skále pod Skalicí, kde se plavidlo obrací zpět ke Smiřicím. Ke skalické skále chce Hradecká paroplavební společnost vozit i zájemce z Předměřic. Jako byste pluli parkem i divočinou "Je to úplně jiná krajina, než v úseku mezi Hradcem a Předměřicemi, jako byste pluli parkem i divočinou, kde nejsou žádné stavby. Na objednávku bude loď plout po celém úseku mezi Předměřicemi a Smiřicemi," plánuje Kostkan. Hradecká paroplavební společnost při pořádání výletů spolupracuje s městem Smiřice, které vybudovalo přístaviště. Účastníci plavby se mohou vydat na prohlídku tamního zámeckého parku či kaple. Dopravu lodí mohou využít také cyklisté, kteří si mohou vzít kolo na palubu. Proti proudu řeky se mohou vydat na lodi a zpátky se mohou vrátit na kole. Místo zdymadel víc lodí a přestupní stanice Velkou překážkou pro lodě na Labi nad Hradcem Králové bylo po dlouhá desetiletí několik jezů. Dopravu turistů mezi nimi proto nyní zajišťuje několik plavidel, u jezů lidé přestoupí a dál pokračují jinou lodí. Loď Smiřice, jejíž paluba pojme až dvanáct pasažérů, stavěli členové Hradecké paroplavební společnosti od loňského podzimu. Na první slavnostní jízdu do Smiřic se vydala 14. června u příležitosti konání festivalu Smiřický hrnec. V provozu by měla být každoročně od května do října, stejně jako kolesové parníčky v Hradci. Doprava parníčky na Labi nad Hradcem by na sebe v budoucnu měla navazovat a plánuje se, že za pár let nebude problém doplout lodí z Hradce Králové až do Jaroměře -Josefova, kam by také měla podél řeky vést cyklostezka. Sen někdejšího hradeckého starosty Františka Ulricha by se tak už brzy mohl stát skutečností. "Pokud se provoz mezi Předměřicemi a Smiřicemi osvědčí, jsme připraveni ihned začít stavět další dvě lodě pro trasu do Josefova," uvedl nedávno Kostkan. Dodal, že dovedení lodní dopravy až do Josefova bude zřejmě podstatně rychlejší než příprava stavby cyklostezky. (MF Dnes, 8. 7. 2008)

Dalešičkou přehradu bude brázdit druhá loď (Týden.cz, 4. 7. 2008)

Lednice: Cykloloď Morava dosedla poprvé na hladinu(Břeclavský deník, 16. 6. 2008)

Na Baťově kanálu byla spuštěna na vodu nová výletní loď (Čtk, 30. 5. 2008)

Na Nové Mlýny vyjede od prázdin loď Pálava
Dolní Věstonice (Břeclavsko) - Na dolní nádrži vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku začne od počátku prázdnin vozit turisty výletní parník Pálava. Stroj pro asi 40 pasažérů bude jezdit mezi slavnou archeologickou lokalitou Dolní Věstonice a vyhlášenou vinařskou obcí Šakvice. Plavidlo je nyní přepravováno z Hamburku do Břeclavi, kde jej čeká oprava, řekl dnes ČTK jeho majitel Jan Maděřič ze společnosti Alba. Plavidlo váží 20 tun a měří 17 metrů. V uplynulých dnech vyrazilo z Hamburku na cestu na Moravu. První úsek vedl proti proudu Labe až do Mělníka, kam doplula loď o tomto víákendu. Nyní ji čeká nakládka na kamion. Do týdne bude v Břeclavi. Typově patří plavidlo mezi takzvané barkasy - obslužná plavidla používaná ve velkých přístavech. Byla vyrobena v roce 1953 a bude ji ponechána její historická podoba. Loď má horní palubu. Čeká ji rekonstrukce a pak přejmenování na Pálavu. Bude nazvána po oblasti, v níž bude vozit turisty. Nové Mlýny vznikly pod Pavlovskými vrchy v sedmdesátých letech zaplavením obce Mušov a přilehlého okolí. Vznikly tři nádrže. Prostřední je jako domov mnoha druhů ptáků přírodní rezervací. K turistice slouží hlavně horní nádrž u Pasohlávek. Pálava bude prvním plavidlem brázdícím dolní nádrž. Lodní doprava se v České republice těší vzrůstajícímu zájmu turistů. Majitelé plavidel přepravili loni asi o pětinu více osob než v roce 2006. Pálava bude jednou z největších lodí, které budou na území Čech a Moravy letos nově posazeny na vodu.
(Čtk/Vladimír Klepáč, 18. 5. 2008)

Z Postupimi do Prahy lodí s pěti hvězdami (Týden, 14. 5. 2008)

Češi se plaví do práce, Slováci do Vídně
Cesta do práce trvá na jaře a v létě pětapadesátiletému Vladimírovi asi sedmdesát minut. Tedy pokud zvolí pomalejší variantu a do brněnského Bystrce se ze své chaty u Veverské Bitýšky vydá lodí. "Když mám odpolední, tak někdy vyrazím dřív, koupím si noviny, a než dojedu do města, mám je přečtené," popisuje stavař z Brna, který na chatě tráví skoro všechny slunečné dny. Pokud spěchá, naskočí na autobus a stejnou vzdálenost urazí za deset minut. Čechů, kteří místo po zemi cestují do práce po vodě, je stále víc: většina z nich využívá přívozy, které jim ušetří mnohakilometrové zajížďky. Jenom v Praze mohou vybírat mezi čtyřmi místy, kde Vltavu přetíná lodní spojení.
Lodě i pro cyklisty
"Každý měsíc nám přibývá pasažérů, v jednom dni už jsme převezli i tisícovku lidí," říká Zdeněk Bergman ze Všeobecné člunovací společnosti, která provozuje pražské přívozy v Podbabě a v Sedleci. Podbabský přívoz zkrátí jízdu z Troje do Dejvic oproti cestě autobusy a tramvajemi o polovinu. Mezi stovkami Pražanů, kteří každý den naskakují na palubu přívozních lodí, je podle provozovatelů stále víc cyklistů. Někdy tvoří i polovinu pasažérů. Na přívozu jim platí jízdenka na MHD a na rozdíl od tramvaje nebo autobusu je s bicyklem bez potíží naloží. Zatím poslední vltavský přívoz byl otevřen loni: mezi Smíchovem a Podolím pendlují lodi od šesté ranní do desáté večerní. Postupné obnovování městských přívozů je jen jedním z dokladů obrody vodní dopravy v Čechách. Roste hlavně počet linek turistických a okružních. "Přibývá jich zcela radikálně," potvrzuje Pavel Gejdoš, autor webové stránky www.lodnidoprava.unas.cz. Nejnovějším přírůstkem na českých řekách je linka spojující Roudnici s Litoměřicemi, Lovosicemi, Velkými Žernoseky a Ústím nad Labem. Lodi, která bude na této trase pendlovat, 1. května požehnal emeritní biskup litoměřické diecéze Josef Koukl. Začátkem června by měla přibýt další vodní trasa: tentokrát na jihomoravských novomlýnských nádržích. "V pondělí jedeme do Hamburku pro loď," uvedl v pátek Luděk Neumann z Lodní dopravy Břeclav, která již nyní provozuje dvě linky na řece Dyji a dvě na Nových Mlýnech. Od června budou moci pasažéři cestovat mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi.
Zatím hlavně na výlety
Podle Pavla Gejdoše mají jednoznačnou převahu na vodě linky turistické. Druhou kategorii, tedy lodě pro každodenní přepravu místních, by v dohledné době mohla posílit linka na lipenské přehradě. Obce v okolí Lipna plánují koupi katamaranu, který by spojoval například Frymburk, Lipno a Horní Planou. O posílení vodní dopravy se léta diskutuje i v Praze, konkrétní obrysy ovšem plány zatím nedostaly. U našich sousedů naopak vodní cestování zažívá renesanci. Bratislava ani Vídeň sice nemají lodní MHD, dunajská linka Twin City Liner, která obě města spojuje, ale bývá vyprodaná. Hliníkový katamaran zvládne cestu za pětasedmdesát minut: je tedy rychlejší než vlak nebo autobus. (Hospodářské noviny/Petra Pospěchová, 12. 5. 2008)

Želva spojí v centru tři ostrovy (Pražský Deník, 12. 5. 2008)

Znojmo: Motorová loď už vozí turisty (Znojemský Deník, 11. 5. 2008)

Porta Bohemica vyplula (Litoměřický deník, 2. 5. 2008)

Hodonín: Plavební sezona začne pohádkově (Hodonínský deník, 29. 4. 2008)

Z dopravního prostředku je turistická atrakce (Praha.eu, 14. 4. 2008)

Utopené lodi na Vltavě bez obětí (Praha.eu, 14. 4. 2008)

Chce to trpělivost
Litoměřice/Drážďany/Obrnit se trpělivostí, intenzivně spolupracovat s cestovními kancelářemi, pořádat atraktivní večerní jízdy s hudbou a podobně. Minimálně dva až tři roky totiž bude trvat, než si veřejnost zvykne na to, že na trase Roudnice - Litoměřice - Ústí funguje pravidelná veřejná lodní doprava. Takové doporučení dal obchodní ředitel Saské paroplavební společnosti Michael Lohnherr místostarostovi Litoměřic Jaroslavu Tvrdíkovi, který se do Drážďan vydal spolu s vedoucím oddělením cestovního ruchu a marketingu městského úřadu Kamilem Soukupem sbírat zkušenosti. Saská paroplavební společnost provozuje na trase Drážďany - Pirna - Bad Schandau 13 lodí, z toho 9 historických parníků. "Trasa je zhruba stejně dlouhá jako ta naše, která měří 41 kilometrů. Saská paroplavební je pro nás určitým vzorem. Jejím modelem dopravy se chceme inspirovat," řekl Jaroslav Tvrdík, který již nyní registruje první zájemce o plavbu z řad cestovních kanceláří. Místostarosta počítá i s tím, že v době končícího školního roku bude plavba lodí Portou Bohemicou zajímavá i pro školní výlety. Litoměřický projekt, který bude zahájen 1. května, nebere obchodní ředitel Lohnherr jako konkurenci. Litoměřičanům nabídl v případě možného budoucího prodloužení trasy za česko - německou hranici výhodnou spolupráci. (Litoměřický deník, 14. 4. 2008)

Loď dlouhá třicet tři metrů o kapacitě 249 míst bude čeřit hladinu řeky Labe na trase Roudnice nad Labem - Litoměřice - Lovosice - Velké Žernoseky - jezero v Píšťanech - Ústí nad Labem. Její provozovatel Ivan Julák vyhrál výběrové řízení, které organizovalo město Litoměřice společně s obcemi participujícími na projektu spuštění veřejné lodní dopravy. Loď Jukona s kapacitou 249 míst dosud plula pouze na trase Děčín - Hřensko. První slavnostní vyplutí z Litoměřic je plánováno na 1. května. "Loď má několik palub, včetně kryté, a umožňuje přepravu kol. Součástí jejího vybavení je i restaurace," uvedl místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. Pravidelný plavební řád bude v nejbližších dnech předmětem jednání. (Litoměřický deník, 8. 4. 2008)

Letos v Česku vypluje na vodu malá flotila nových lodí
Lednice (Břeclavsko) - Obyvatelé Česka jsou sice suchozemci, v projížďkách na lodích si ale libují stále více. Letos kvůli zvyšujícímu se zájmu o tento druh turistiky vypluje v republice tolik nových plavidel, že by bez problémů mohly vytvořit malou flotilu. Nové lodě vyplují na Baťově kanále, Nových Mlýnech, Dalešické přehradě a na řece Dyji na Moravě. V Čechách budou posazena na vodu nová plavidla na řece Vltavě i Labi, na rybníku Svět v Třeboni a patrně i na Lipnu. "Zájem o lodní dopravu vzrůstá. Plavidla přestávají být pouhými dopravními prostředky převážejícími turisty na zajímavá místa. Jsou to turistické cíle," řekl dnes ČTK předseda Sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy Jaroslav Martínek.
Je v něm sdruženo přes 20 společností zabývajících se lodní dopravou v Česku. Je to víc než polovina společností podnikajících v této oblasti v republice. Loni členové sdružení přepravili 800.000 turistů, tedy o téměř čtvrtinu více než roce 2006. Největší novinky připravuje pro milovníky lodní dopravy Baťův kanál spojující Otrokovice na Zlínsku a Rohatec u Hodonína. Na této trase bude od letoška jezdit třetí velká loď. Stane se jí plavidlo pro 60 osob pořízené Zlínským krajem. Zmodernizována byla v uplynulých měsících loď Konstancie v Hodoníně. Ve městě bude letos vyhlášeno recesistické Vodní království. Po jednom z ramen řeky Moravy v něm začne vozit turisty výletní pramice. Na několika místech Baťova kanálu se letos objeví nové hausbóty. Na Dalešické přehradě na Třebíčsku jezdí od roku 2007 výletní loď Vysočina. O projížďky na ní je takový zájem, že by v letošní sezoně měla získat sesterké plavidlo s kapacitou 40 osob. Častým cílem mnoha výletů je v létě rybník Svět v jihočeské Třeboni, kde zatím jezdí pouze jediná loď. Novinkou letošní sezony v ní bude křest nového plavidla Petr Vok z Rožmberka. Také na nedaleké Lipno by měla být posazena zcela nová loď. Společnost Autobusy Karlovy Vary by chtěla v této sezoně pro přehradu Skalka u Chebu pořídit starší plavidlo, které by mělo být před spuštěním na vodu zmodernizováno. Pracuje se i na lodi pro 240 pasažérů, která bude vozit cestující po Labi z Děčína do Hřenska. Počítá se také se spuštěním nového plavidla na Vltavu, které bude jezdit trasy Nelahozeves-Mělník a Nelahozeves-Praha. Výletní loď bude nově vozit turisty po dolní nádrži Nových Mlýnů na Břeclavsku, a to mezi známým archeologickým nalezištěm Dolní Věstonice a vinařskou obcí Šakvice. I předseda sdružení dopravců Martínek, který provozuje lodní dopravu na řece Dyji v parku zámku v Lednici připravuje novinku. Bude jí loď Morava, která se právě v těchto dnech staví na Slovensku.
Záměrem sdružení je vydat lodní mapu České republiky, na níž budou zaneseny všechny trasy s osobní lodní přepravou v zemi. Více informací o lodích v ČR je na wwww.lodnidoprava.unas.cz. (čtk/Vladimír Klepáč, 3. 3. 2008)

Obce vyhlásily výběrové řízení na provozovatele lodní dopravy (Litoměřicko24, 13. 3. 2008)

Nová loď trumfne ty ostatní velikostí
Lednice - Na Zámeckou Dyji vypluje koncem června s prvními letošními pasažéry nová výletní loď Morava. Třináct metrů dlouhé plavidlo pro 35 pasažérů bude v Lednici největším. "Loď necháme postavit na Slovensku. Na květen plánujeme její převoz do Lednice. Předpokládáme, že zájem o ni bude velký," řekl Jaroslav Martínek z firmy 1. plavební, která provozuje turistickou lodní dopravu v lednickém parku. Morava bez problémů pojme pasažéry i s jejich bicykly nebo přídavnými vozíky, v nichž cyklisté na výletech vozí děti. (MF Dnes, 29. 2. 2008)

Rozvoji přívozů v metropoli brání nedostatek peněz
Praha/Rozvoj přívozů v Praze asi nenabere tak rychlé tempo, jak se ještě loni plánovalo. Když začal v červenci 2007 vozit cestující mezi Podolím a Lihovarem již třetí přívoz v metropoli, zastupitelé i provozovatel plánovali, že se postupně stane celoroční spojkou mezi oběma břehy řeky. Nahlas se hovořilo také o dalším přívozu v Modřanech a v historickém centru Prahy. Nyní je vše jinak. Město pro rozvoj dopravy po řece nepřidělilo dostatek peněz, současné plány jsou tedy mnohem skromnější. Loni dotovalo město provoz přívozů v Praze částkou 4,7 milionu korun, na letošek bylo plánováno navýšení o 341 tisíc korun.
Na Modřany nejsou peníze
Tyto peníze měly pokrýt provoz přívozu mezi Prahou 4 a 5 tak, aby se mohlo začít s převážením lidí přes Vltavu již 1. dubna. Loni se přitom začalo až v půlce července. Pražští zastupitelé však schválili zachování stejného rozpočtu i pro letošek, což mění plány. "V dubnu se asi nezačne, protože nejsou peníze. Stále však jednáme, takže je možné, že loď začne přepravovat cestující v květnu či červnu," sdělil Deníku Filip Drápal ze společnosti ROPID, která v Praze dopravu organizuje. Růžově to zatím nevypadá ani s přívozem mezi plavební komorou v Modřanech a závodištěm v Chuchli. Ten chtěl provozovatel zprovoznit v průběhu letošku. "Na přívoz se těšíme, jeho přínos ocení obyvatelé dvanácté městské části i cykloturisté," sršel optimismem loni starosta Prahy 12 Petr Hána. Minimálně letos však k zprovoznění přívozu nedojde. Podle Drápala totiž nejsou peníze.Minulý rok přišla radnice Prahy 1 s iniciativou takzvané vodní tramvaje mezi Dětským ostrovem a Žofínem, se zastávkou na jižním cípu Střeleckého ostrova. Letos však k realizaci pravděpodobně také nedojde. Ropidu se totiž moc nezdá, že by měl být tento přívoz v centru dotován jako součást MHD.
Podbaba je jistota
"Jsem přesvědčen, že tento přívoz budou více než turisté využívat samotní Pražané. Nicméně pokud na něj nedostaneme dotace, budeme muset hledat jiné partnery. Jako městská část nedokážeme provoz přívozu hradit sami," sdělil Deníku starosta Prahy 1 Petr Hejma. Podle něj se právě kvůli financování projekt pravděpodobně odsune na příští rok. "Ale určitě se ho nevzdáváme," dodal. Hlavnímu městu tedy zůstanou přívozy mezi Prahou 6 a 8. Lodě budou i nadále celoročně přepravovat cestující mezi Sedlcí a Zámky a také mezi Podbabou a Trojou. (Pražský deník, 23. 2. 2008)

Rakouské obce chtějí na Lipně vlastní loď (LN, 19.2. 2008)

Turisty povezou lodě
Litoměřická radnice plánuje zřízení lodní dopravy po Labi. Uvažuje už o květnu
Litoměřice - Z Roudnice nad Labem vyrazí loď plná turistů a cyklistů s koly. Zastaví v řadě menších obcí, určitě pak také v Litoměřicích a v Ústí. Jezdit bude několik měsíců v roce. To je smělé přání litoměřické radnice. Splnit se má už letos v květnu. Pro svůj nápad dnes Litoměřičtí budou chtít získat starosty dalších obcí a měst na březích Labe při pracovním setkání v Píšťanech. Sami počítají s tím, že veřejnou lodní dopravu budou letos dotovat. Ve stejnou podporu doufají u kolegů v Roudnici, Lovosicích či Ústí. "V nejbližších dnech bude vyhlášeno výběrové řízení na provozovatele této veřejné lodní dopravy, jenž by nabídl loď s kapacitou kolem dvou set míst. Naše představa je, že doprava by měla být zajištěna nejen o víkendu, ale i po několik dnů v týdnu," popsal místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. V Píšťanech se budou dnes starostové bavit o podmínkách tohoto plánu. Zapotřebí jsou například peníze na stavbu přístavních mol. Zakotvit zatím mohou lodě v Litoměřicích, Roudnici, Ústí, na jezeře v Píšťanech a v Malých Žernosekách. Města na Litoměřicku očekávají podporu od Ústeckého kraje. Vedle Litoměřic už se chtějí do projektu zapojit určitě v Roudnici nad Labem. "Radní dnes na svém jednání potvrdili, že myšlenku podporují a vyčlení na ni i další peníze. Konkrétní částku ale ještě neschválili, bude záležet na jednání v Píšťanech," řekl včera pro MF DNES mluvčí roudnické radnice Vlastimil Sýkora. V rozpočtu města je zatím připraveno 100 tisíc, náklady města ale budou asi vyšší. Hlavním smyslem lodní dopravy na Labi je právě podpora turistického ruchu. Proto mají být na lodích kromě míst pro cestující i prostory na dopravu kol. Do budoucna by se pravidelná lodní doprava mohla ze severu Čech prodloužit až k Mělníku nebo do Prahy. "Naším vzorem je plavební systém Drážďanské paroplavební společnosti, se kterou chceme začít jednat o možnostech vzájemné spolupráce," dodal Tvrdík. (MF Dnes, 7. 2. 2008)

Parník z přehrady Slezská Harta zakotví na Kampě (MF Dnes, 5. 2. 2008)
Netypické informační středisko, zakotvené přes letní sezonu na Vltavě, bude lákat obyvatele Prahy její návštěvníky do Jeseníků
Bruntál - Parník pojmenovaný po známém herci Luboru Tokošovi bude od května kotvit na pražské Kampě a bude lákat Pražany a návštěvníky hlavního města na rekreaci v Hrubém a Nízkém Jeseníku. Malý parník, přestavěný na elektrický pohon, brázdil už před třemi lety hladinu přehrady Slezská Harta u Bruntálu. Stal se atrakcí vodní plochy, která je zřejmě jednou z nejméně známých v zemi.
Pak ho však majitel z přehrady odvezl. Právě onen elektrický pohon se totiž stal příslovečnou Achillovou patou projektu. Parník skončil na zahradě, elektřina ho oslabuje "Parník byl po výměně spalovacího motoru za elektrický mnohem slabší. Po zkušenostech, kdy parník nestačil proti většímu větru, jsem musel provoz na přehradě ukončit," říká majitel parníku, podnikatel a šéf společnosti První bruntálská paroplavební Oldřich Kodeda. Parník Lubor Tokoš tak skončil na soukromé zahradě v Bruntále a tam čekal, zda majitel uspěje s žádostí o výjimku provozu. Ta požaduje možnost plout na Slezské Hartě i se spalovacím motorem. "Vím, že podobné výjimky mají výletní lodě na brněnské přehradě. Také Povodí Odry mi sdělilo, že by jim nijak nevadilo, kdyby měl můj parník spalovací motor. Ale problémem je zákon," říká majitel parníku. "Přitom na Slezské Hartě jezdí běžně čluny říční policie, záchranářů a podobně se spalovacími motory. Myslím, že by se nic nestalo, kdyby místo devíti lodí s povolenou výjimkou jezdilo na Slezské Hartě lodí deset," míní Kodeda. Marné čekání na povolení nakonec ukončil nápad, který se zrodil společně v hlavách majitele parníku a šéfa Podnikatelského informačního centra v Bruntále. Velmi je pak inspiroval původní majitel parníku, který provozuje několik výletních lodí v Praze.
Informační centra jsou podobná. Co takhle parník?
Spojenci si totiž řekli: Když má parník problémy na Bruntálsku, položme ho tedy do vln Vltavy! A co takhle rovnou do Prahy? Majitel parníku ostatně o podobném přestěhování parníku na některou z českých řek uvažoval už dlouho. A tak vznikl projekt, při němž se spojila obě sdružení - První bruntálská paroplavební a Vlastenecký poutník, spojený s Podnikatelským centrem v Bruntále. "Informačních center a středisek je celá řada a jsou si dost podobná. Ale informační středisko jako parník? To se hned tak nevidí a určitě mnoho lidí okamžitě zaujme," říká ředitel Podnikatelského centra v Bruntále Petr Anderle. Parník Lubor Tokoš bude kotvit na Kampě u vývaziště firmy VZK kapitána Miroslava Kedršta, který provozuje v Praze mimo nákladních i několik výletních lodí. Právě on je původním majitelem parníku, který provozoval pod jménem Věra na Vltavě a několikrát se už ptal, jak se parníku na Bruntálsku daří. Když se dověděl, jak na tom je, nabídl, že by mohl stávat střídavě na jeho několika přístavištích v Praze. To nám moc pomohlo," říká Oldřich Kodeda. Parník bude jako netypické informační centrum lákat k návštěvě Jeseníků také zahraniční turisty, kteří se bohužel od cestovních kanceláří mnohdy ani nedozvědí, jaké zajímavosti jsou v regionech. "Samozřejmě budou lákat i na Slezskou Hartu. Chceme shromáždit materiály obcí, místních informačních center, kulturních zařízení, občanských sdružení i podnikatelů a nabízet je návštěvníkům lodi na Kampě," říká Petr Anderle. Dodává, že na parníku nebudou pracovat najatí profesionálové, kteří nemusejí mít k Jeseníkům žádný vztah, ale nadšenci a dobrovolníci. "Chceme oslovit mladé lidi odsud, kteří v Praze například studují, zda nechtějí v našem centru dobrovolně pracovat. Mohou při tom velmi dobře využít svých znalostí Jeseníků," říká Anderle. Šéf Podnikatelského centra v Bruntále dodal, že už dnes se hlásí o "službu" na lodi například sdružení Přátelé Vrbenska, které chce na parníku propagovat svůj projekt obnovy středověké osady Drakov v podhůří Jeseníků.
Jeseníky a Bruntál: stříbro pro pražský groš.
Oba muži nepochybují, že Jeseníky a Bruntálsko mají čím Pražany a návštěvníky Prahy přitáhnout. "Mohou se u nás dozvědět, že Bruntál byl vůbec prvním královským městem v českých zemích. Především kvůli stříbru, které se tady všude těžilo a které krylo středověkou měnu," vypráví Petr Anderle. Dodává, že díky stříbru z Bruntálska má nejen česká historie například takzvaný pražský groš, který dokonce znamenal v době Václava II. něco podobného jako dnešní euro. "Ale kromě historie tady je v Jeseníkách samozřejmě nádherná divoká příroda," říká Petr Anderle, který jako vklad do projektu informačního střediska míní věnovat řadu publikací o těchto fenoménech kraje, které v minulých letech vydalo právě bruntálské občanské sdružení Vlastenecký poutník, které se podílí na projektu informačního parníku na Kampě. Parník čeká jen na kolesa a spalovací motor Parník Lubor Tokoš nyní odpočívá na dvoře jedné z firem v Bruntále a čeká na montáž nejen spalovacího motoru, ale i dvou koles, které bude mít na bocích. "Myslím, že parník bude vynikající reklamou nejen pro místa v Jeseníkách, ale i pro podniky v nich. Pouze bychom chtěli, aby podnikatelé a organizátoři kulturních akcí zapojili fantazii a připravili pro lidi, kteří se o nich dozví v Praze na parníku, nějaký bonus v programu nebo ve službách. Pak by parník byl v propagování turistiky ještě výjimečnější," říká Anderle. Oldřich Kodeda říká, že ho odedávna baví vodní sporty a voda vůbec. "Parník jsem si vyhlédl v Břeclavi, kde plul po Dyji pod jménem Břetislav. Nakonec se ale ukázal být docela velkým oříškem, protože byl prožraný rzí. Museli jsme ho opravit a tak se i posunul jeho start na Slezské Hartě," říká kapitán parníku. Parník připomíná herce z Vynálezu zkázy A jak se dostal parník ke svému jménu? Herec Lubor Tokoš, představitel inženýra Šimona Harta ve Vynálezu zkázy a nezapomenutelný zlobivý dědeček ve filmu Karla Kachyni Duhová kulička, byl bratrancem Oldřicha Kodedy. "A právě tady na Bruntálsku mu někdo zařídil herecký distanc a několikaletou podmínku, když se špatně vyjadřoval ke komunistickému zřízení. A tak jsme trochu symbolicky chtěli Tokoše Bruntálsku vrátit," říká Oldřich Kodeda. Dvanáctitunový, ale na pohled spíše malý, parník, zakotví na Kampě v květnu a lákat lidi na Jesenicko bude vždy od jara do podzimu. "Uvidíme jak se projekt chytne a jednou se možná parník vrátí zpátky i na Slezskou Hartu. Náš parník bude totiž svým příběhem lobovat také za to, aby podobná plavidla určená pro osobní lodní dopravu mohla mít na českých vodách podobnou výjimku v zákoně jako srovnatelné lodi policistů a záchranářů," řekl šéf občanského sdružení První bruntálská paroplavební a majitel parníku Oldřich Kodeda. (MF Dnes, 30. 1. 2008)

Z Prahy parníkem do pěti let
Projekt za 2,6 miliardy korun splavní Vltavu z hlavního města do Českých Budějovic
České Budějovice - Sen o výletním parníku vyplouvajícím se zahoukáním z Českých Budějovic na Prahu dostal reálnou podobu. První etapa prací začne letos na jaře. Stát našel na rozsáhlé dílo peníze. Teď se upřesňují detaily trasy, například průplav lodí Týnem nad Vltavou. "Zatím je několik variant proplutí. Jednou z nich je postavit nový most na místo nynějšího železného, pod kterým lodě neproplují. To by se nám líbilo," uvedl starosta Týna nad Vltavou Karel Hájek. Podle šéfa Ředitelství vodních cest Miroslava Šefara spolkne projekt minimálně 2,6 miliardy korun. Největší překážkou bude Slapská přehrada, kde chybí plavební komora nebo výtah pro lodě. Tyto úpravy si vyžádají skoro polovinu z celé investice. Další velké peníze spotřebuje výtah pro lodě na Orlické přehradě. Práce v Týně nad Vltavou odhadují odborníci na 600 milionů korun. Peníze se našly náhodou Přes tyto obrovské investice a za situace, kdy stát nemá dost peněz na stavbu dálnic, má už stavba pevný harmonogram. Lodní doprava mezi Budějovicemi a Orlíkem bude fungovat do čtyř let. Lidé, kteří se kolem splavnění pohybují, vysvětlují, že peníze nečekaně objevil Státní fond infrastruktury, protože se odsunul jiný podobný projekt v severních Čechách. "Jsem rád, že se celá akce dala do pohybu. Financovat ji bude Státní fond dopravní infrastruktury. Letos se začne s pracemi na úseku od Českých Budějovic na Hlubokou nad Vltavou. Bude se také prohrabovat koryto řeky, což splní zároveň požadavky na protipovodňová opatření," uvedl jihočeský hejtman Jan Zahradník. Myšlenku splavnosti Vltavy tlačí už osm let hlavně Jihočeský a Středočeský kraj. Ve finále tu mají plout rekreační lodě s výletníky, kteří budou utrácet peníze za zábavu a turistické atrakce. Podle Zahradníka zároveň pokračují práce na studii lepší využití Orlické přehrady, která je poměrně zanedbaná a má nekvalitní vodu. Oba kraje spolu s obcemi při Vltavě pracují na řešení, jak z Orlické přehrady dostat víc možností pro rekreaci a turistický ruch. "Je třeba hlavně pročistit vodu, která je zde každé léto plná sinic. Lodní doprava její kvalitu zlepší, protože bude hladina více v pohybu," míní Zahradník. Tvůrci projektu splavnění Vltavy přitom částečně ustoupili od zamýšlené nákladní lodní dopravy. Podle průzkumu by o ni neměly přepravní firmy zájem. Zato plánují, jak ještě víc získat z budoucí vodní cesty a zvýšení hloubky řeky po celé trase. Například České Budějovice chtějí u sídliště Vltava vytvořit přírodní koupaliště s pláží, podobné myšlenky má také Týn nad Vltavou. "Stavbou Orlické přehrady a později i Hněvkovické přehrady a Vodního díla Kořensko jsme přišli o krásná místa kolem řeky. Pokud bude Vltava splavná, chceme z projektu získat také něco pro obyvatele. Pamětníci vzpomínají, jak se ve Vltavě koupali," upozornil starosta Týna nad Vltavou Hájek. Vltavotýnští zastupitelé budou navrhovat, aby se jejich historický železný most, který slouží jako lávka pro pěší, rozmontoval a přesunul proti proudu na lokalitu Rybičkovy louky, kde nebude překážet podplouvání lodí. Místo něho chtějí nový most s obloukem uprostřed. Ten by mohl unést i auta do 3,5 tuny, což by vylepšilo dopravu ve městě. Šéf Ředitelství vodních cest Miroslav Šefara se přesto obává, že úseky vodní cesty mohou zabrzdit ekologické organizace. Výstavby lodních výtahů na Slapech a na Orlíku totiž musí projít procesem EIA, což je posouzení vlivu stavby na životní prostředí. V něm se očekávají protesty ekologů.
*** Vltavská vodní cesta Vznikne mezi Českými Budějovicemi a Prahou v letech 2008 až 2013. Letos je plánovaný úsek z Budějovic do Hluboké nad Vltavou. Pracovat se začne na jaře. Půjde o modernizaci jezu v Českém Vrbném, prohloubení koryta u jezu v Hluboké nad Vltavou. Projekt předpokládá stavbu ochranného přístavu v Českém Vrbném a koncové přístaviště v Českých Budějovicích u Dlouhého mostu. Plavební hloubka bude 1,6 metru, šířka dráhy 20 metrů. (MF Dnes, 28. 1. 2008)

Převozník: Převezu i 300 lidí za den, nejvíc školáků a lidí, co se vrací z práce (Nymburský deník, 17. 1. 2008)

Brněnská přehrada letos novou loď nezíská, nejsou peníze
Brno 14. ledna - Po Brněnské přehradě letos ještě nebude přepravovat turisty nová výletní loď. Původně ji chtěl na nadcházející sezonu pořídit brněnský dopravní podnik. Plavidlo za devět milionů korun ale kvůli nedostatku peněz zatím nekoupí. Na nádrž bude spuštěno patrně v roce 2010, řekla dnes ČTK mluvčí podniku Hana Pohanová. Odložení nákupu nové lodě prodlouží život dosluhujícímu parníku Pionýr, který by jinak patrně skončil ve šrotu. Spuštěním nového plavidla na vodu začne celková obměna lodí brněnského dopravního podniku. Na přehradě provozuje flotilu šesti lodí. Turisty vozí již 60 let. Každý rok si vodní dílo a jeho okolí prohlédne z paluby přes 160.000 výletníků. Pionýr má ve špatném technickém stavu trup. Je to jedno ze služebně nejstarších plavidel ve flotile. Na vodu bylo spuštěno v roce 1950. Jednopalubová loď je určena pro 150 cestujících. Při výrobě plavidel pro Brněnskou přehradu se v minulosti uplatnil i důvtip jejich tvůrců. Svědčí o tom i zasouvací okna a dveře na Pionýru, které pocházejí ze starých tramvají. Moderní loď by měla mít kvalitní ozvučení, aby mohl kapitán podávat při plavbě turistům výklad o okolí vodního díla. V budoucnu by chtěl dopravní podnik každé dva roky posadit na vodu výměnou za některé ze starých plavidel jednu novou loď. I když Brněnská přehrada patří v zemi k vodním plochám nejvíce znečištěným sinicemi, zájem turistů o ni je stále velký. Kvůli boji se sinicemi bude letošní lodní sezona zkrácena a patrně v roce 2009 zůstanou lodě na suchu. (čtk/Vladimír Klepáč, 14. 1. 2008)

Loď Vysočina proplouvala ledem
Dalešice - Desítky lidí si zpestřily sváteční dny plavbou po Dalešické přehradě na Třebíčsku. Výletní loď Vysočina totiž plula na Boží hod vánoční i na Štěpána od Kramolína až za Stropešínský most k Lavičkám. "Dál to nešlo. Tambyl souvislý led. Otáčeli jsme se v ledové tříšti. Zahrál jsem si na kapitána ledoborce," smál se kapitán Petr Zicha. Na vánočně vyzdobené palubě podávala posádka teplé nápoje. Lidé se kochali ojíněnou krajinou. "To bylo jako v pohádce. Kouzelný pohled," svěřil se Zicha. V úterý plulo 45 pasažérů, ve středu 55. Vysočina popluje také na Nový rok a pak na Tři krále, v neděli 6. ledna. Vyplouvá vždy z kramolínského přístaviště ve 13 hodin. Část jízdného z Tříkrálové plavby bude věnována na charitativní sbírku. Lodní dopravu na Dalešicích spustili letos v létě. Loď pojme 150 lidí, má krytou a vytápěnou palubu. (MF Dnes, 27. 12. 2007)

Výletní loď na Labi je ve ztrátě
Pardubice - Ani po sedmi letech od svého vzniku společnost Pardubická plavební, která zajišťuje rekreační dopravu po řece Labi, nedokázala vytvořit zisk. Velcí akcionáři se chtějí svých cenných papírů zbavit. Hospodaření firmy, v níž mají podíly i Pardubice, Nadace pro rozvoj Pardubic a Pardubický kraj a která provozuje výletní a restaurační loď Arnošt z Pardubic pro zhruba 80 cestujících a přístaviště za zimním stadionem, je účetně ztrátové. „Hlavní vlastníci se zatím nerozhodli, jaký bude další osud firmy,“ řekl náměstek pardubického primátora Jan Kislinger. „Hospodaření zůstává v červených číslech. Svůj podíl na tom mají i odpisy budovy a strojního zařízení lodě, které je navíc značně poruchové a každoročně se musí za statisícové částky opravovat,“ uvedl Kislinger, který se stal v listopadu novým členem představenstva společnosti. Pardubice dotují její provoz každý rok 350 000 korunami, stejnou sumou přispívá Pardubický kraj. Největšími akcionáři je podle Miroslava Čady z pardubické radnice několik soukromých osob, které vlastní asi 40 procent firmy. Nadace pro rozvoj města Pardubic drží asi 21 procent, město Pardubice 15,9 procenta a Pardubický kraj 4,5 procenta. Zbytek je ve vlastnictví okolních obcí ležících na Labi, například Přelouče, Srnojed, Valů, Kunětic či Starého Hradiště, případně dalších několika desítek drobných majitelů. Vedení města zatím nechce odhadovat, jaký bude další osud rekreační plavby po Labi. „Musí tomu předcházet strategické rozhodnutí, zda tu loď chceme zachovat 'za každou cenu' a budeme ji udržovat jak kvůli jejímu využívání, tak jako symbol spojený s Pardubicemi. Pak bychom mohli s nadací a krajem získat majoritu a dohodnout se, jak dál,“ řekl Kislinger. Nevylučuje ale ani variantu, že výletní loď svou činnost skončí. Společnost vydala 200 akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 5000 korun a 2944 akcií na majitele v téže hodnotě. Někteří velcí akcionáři, Jiří Kovář a Věra Vašková, nabídli městu své podíly ke koupi. „Za nabízenou nominální hodnotu je to nereálné. Nadace pro rozvoj města Pardubic akcie od některých subjektů vykupuje, ale za podstatně nižší ceny, korunové nebo desetikorunové částky,“ uvedl Kislinger. Pardubická plavební vznikla v roce 2000, Arnošt z Pardubic poprvé svezl pasažéry 28. října toho roku. (čtk, 27. 12. 2007)

Poplují i o Vánocích - Tip na výlet
Za okny sice pořádně mrzne, na řeku Dyji však mráz zatím nestačí. Namísto ledových ker tak budou i o vánočních svátcích čeřit její hladinu lodě. Dobrodružná plavba je jako stvořená pro ukrácení dlouhého čekání na rozsvícení vánočního stromku. Většina přístavišť s příchodem podzimu osiřela. Lodě stojí na Brněnské i Vranovské přehradě, na Baťově kanále i vodním díle Nové Mlýny. V Břeclavi a v Lednici si však sezonu prodloužili na celý rok. Dobře vytopená loď Svatopluk odrazí od dna přístaviště v Břeclavi i na Štědrý den. Z areálu veslařského klubu kapitán lodi zamíří k přístavišti u Janova hradu a zase zpět. Vánočně ozdobená loď naladí na sváteční notu. "Děti si mohou vyzkoušet zapalování svíček, zazpívat koledy a dospělí dostanou ke každé zpáteční jízdence svařené víno nebo čaj zdarma," láká Monika Vintrlíková ze společnosti Lodní doprava Břeclav, která vyplouvá na vodu celou zimu vždy o víkendech a státních svátcích. Cena jednosměrné jízdenky pro dospělého stojí 80 korun, obousměrná pak na 120 korun. Děti do 12 let a invalidé zaplatí za cestu k hradu 40 korun, zpáteční je vyjde na 60 korun. Pasažéři do tří let se mohou svézt zdarma. Na sváteční vánoční plavbu se s ní můžete vydat po všechny tři vánoční svátky. Loď Svatopluk, které dal jméno mocný vládce Velké Moravy, bude vyplouvat vždy v jednu hodinu po poledni. Od Janohradu pak pojede ve tři zase zpět do Břeclavi. Lodě budou o Vánocích jezdit i Lednickovaltickým areálem. Mrazem ojíněné stromy zámeckého parku i lužního lesa mohou výletníci pozorovat z vyhřáté lodi Hans Adam. Okružní vyhlídkové plavby po Zámecké a Staré Dyji lze spojit s návštěvou lednického zámeckého parku. Plavby začínají v přístavišti přímo za zámkem. "Každou jízdu doprovází výklad kapitána. Přímo v přístavišti se podává svařené víno nebo grog," nastiňuje majitel První plavební společnosti Jaroslav Martinek. K Vánocům se však ze všeho nejlépe hodí sladký punč a k němu na zakousnutí palačinky. Vánoční plavby se svařákem si mohou děti i dospělí dopřát od soboty až do středy s výjimkou Štědrého dne. Od jedenácti hodin se z přístaviště startuje vždy v celou až do třetí hodiny odpolední. V lodi se šlechtickým jménem Hans Adam se prokřehlí návštěvníci určitě zahřejí. Ocelová loď je totiž po celou plavbu vytápěna na příjemnou teplotu. Posádka lodě návštěvníky ráda seznámí s pestrou historií tohoto plavidla. Majitelé je renovovali z původního kanálového nákladního člunu, který se v devatenáctém století plavil po vodách Ludvíkova průplavu v německém Mohanu. Unikátní je zachovalý nýtovaný trup. První plavební, která loď provozuje už více než rok, ji opravovala podle dochovaných historických podkladů. Hans Adam uveze dvaadvacet pasažérů. Dospělí za netradiční výpravu zaplatí 100 korun, cestující do 15 let z peněženek vytáhnou padesátikorunu. Plavby si jak v Lednici, tak v Břeclavi mohou malí plavčíci i dospěláci zopakovat i na Silvestra a Nový rok. (MF Dnes/Ivana Solaříková, 21. 12. 2007)

Město hledá novou výletní loď (Děčín.cz, 19. 12. 2007)

Olomouc chce atraktivní říční nábřeží
Novou tvář získá v průběhu několika příštích let okolí řeky Moravy v Olomouci v rámci chystané druhé etapy protipovodňových opatření Radnice předpokládá, že by tu mohla vzniknout odpočinková zóna, která by nabídla mj. i šanci sportovního vyžití. "Povodí Moravy nyní připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí, která však řeší pouze technickou část protipovodňových opatření. Rozhodli jsme se do přípravy rozsáhlé investice vstoupit a deklarovat svůj zájem na vytvoření takového prostředí v okolí řeky, které nesníží kapacitu koryta a zároveň by bylo přínosné pro rekreaci obyvatel," řekl novinářům olomoucký primátor Martin Novotný. Kolem řeky má vzniknout nová až dvanáct metrů široká plocha. "Lze předpokládat, že v průměru zhruba šedesát dnů v roce bude na některých místech zaplavena vodou, takže tu zřejmě nepřipadá v úvahu budování stálých zařízení. Možností, jak prostor využít, je však i tak hodně," poznamenal primátor. Podle něj by tu mohla vzniknout například stezka pro cyklisty a maminky s kočárky, nábřeží by mohlo být vybaveno mobiliářem, může tu být sezónní občerstvení i možnost plavby na loďkách či různých sportovních aktivit. "Podobné odpočinkové zóny vznikají ve spoustě měst, kterými protékají řeky," zdůraznil Novotný s tím, že radnice chce usilovat mj. i o to, aby lidé měli lepší přístup k řece než dosud. Město bude podle něj do projektu nových protipovodňových opatření investovat odhadem až 400 miliónů korun. Jen výstavba nového mostu na Masarykově třídě jej přijde na zhruba 100 miliónů korun, další peníze si vyžádají inženýrské sítě či úpravy komunikací. Největší změny čekají koryto řeky od mostu na Komenského ulici až k vysokoškolským kolejím. Předpokládá se tu vedle stavby nových mostů mj. i posunutí nynějších kamenných zdí. Nábřeží výrazně změní svou podobu. "Nyní jde o to, jak by se toho dalo využít," uvedl primátor s tím, že radnice již oslovila architekta, který by měl již do Vánoc předložit první vizuální návrhy možného oživení nábřeží.
Paroplavební společnost
Podle náměstka primátora Svatopluka Ščudlíka už město zaznamenalo například i aktivity nadšenců, kteří chtějí využít rozšíření koryta řeky k založení paroplavební společnosti. Druhá etapa realizace protipovodňových opatření v Olomouci má navázat na první, která byla ukončena v listopadu. V rámci této investice za 470 miliónů korun došlo mj. k výstavbě nového obtokového kanálu a dvou nových mostů. Druhá etapa, která má stát zhruba 650 miliónů korun, by měla být dokončena do konce roku 2012. Na investici se bude podílet i kraj, který bude muset financovat mj. nový most u Bristolu. (Právo, 13. 12. 2007)

Z Hradce do Josefova? Na kole i parníkem
Hradec Králové - Už za několik let by se lidé mohli dostat podél řeky Labe nebo po její hladině z Hradce Králové až do Jaroměře-Josefova. Města na trase plánují společný projekt, který umožní vybudovat cyklostezku i v dnes nepřístupných místech, hradecká paroplavba již připravuje novou výletní loď. "Po břehu Labe se dnes na kole plynule jet nedá, jezdí se po cyklotrasách, které vedou různě po okolí. Chceme vybudovat cyklostezku, která povede podél řeky až do Josefova. Navíc v Hradci máme ojedinělou atrakci v podobě paroplavby a tu chceme dále rozšiřovat," řekl náměstek hradeckého primátora Martin Soukup. Hradečtí radní v úterý schválili záměr založit obecně prospěšnou společnost, která bude projekt nazvaný Lodí a na kole z Hradce Králové do Josefova připravovat. V budoucnu by mohla cyklostezka podél Labe i lodní doprava pokračovat až do Kuksu. "Záměr budou ještě schvalovat zastupitelé. Se starosty obcí ležících na trase o tom jednáme již několik let. Některé už ho schválily, podporu přislíbil i Královéhradecký kraj. Jsme domluveni i s Povodím Labe, že lidé budou v budoucnu moci dojít, dojet či doplout až na Kuks," uvedl Soukup. Cyklostezka bude dlouhá osmnáct kilometrů, celý projekt přijde na desítky milionů korun. Město bude usilovat o získání peněz na projekt ze zdrojů Evropské unie. "Původně se náklady pohybovaly v miliardách korun. Uvažovalo se totiž o přemostění jezů na toku řeky, aby přes ně mohly plout lodě. Vybudovat plavební komory a výtahy by však bylo příliš složité a nákladné," řekl Soukup. Na jaře by se měla prodloužit výletní trasa hradeckých parníků, které dnes plují z Hradce Králové k jezu v Předměřicích nad Labem. Tam budou lidé přestupovat na jinou loď, kterou již staví Hradecká paroplavební společnost a která bude nově plout až do Smiřic. "Bude to výletní rautová loď velikosti parníku Hradec. Zatím bude mít závěsný motor, v budoucnu počítáme s parním kotlem. K ní přibude ještě jedna menší a rychlejší loď. Nová trasa bude velmi pěkná. Naším cílem je však Josefov. Pokud se provoz mezi Předměřicemi a Smiřicemi osvědčí, jsme připraveni ihned začít stavět další dvě lodě pro trasu do Josefova," uvedl Jaroslav Kostkan z Hradecké paroplavební společnosti. Dovedení lodní dopravy až do Josefova bude zřejmě podstatně rychlejší než příprava stavby cyklostezky. "Dá se předpokládat, že někde na trase narazíme na problémy například v podobě odvolání občanských sdružení," řekl Soukup. (MF Dnes, 6. 12. 2007)

Pokud přehrada nezamrzne, popluje loď Vysočina i o Vánocích
Třebíčsko - Vypadá to, že loď Vysočina, brázdící od července Dalešickou přehradu na Třebíčsku, nebude zahálet ani o Vánocích. Vysočina sice není žádný ledoborec, ale kapitán Petr Zicha míní, že popluje. Pokud dvaadvacet kilometrů dlouhé jezero nezamrzne úplně. "Chci jezdit. Jestliže bude příznivé počasí a zájem lidí, poplujeme. A to o svátcích 25. a 26. prosince a pak také další dny do Silvestra. Ale Silvestr, ten ne, ten si nedovedu na vodě představit. Ovšem, takovou novoroční jízdu, to už ano. Takže na Nový rok bychom mohli plout taky," vzkázal Zicha. Informace najdou zájemci včas na webové adrese dalesickaprehrada.cz. Plavbě je nakloněna i společnost Quarter, jež lodní dopravu po přehradě zajišťuje pro mikroregion Horácko. "Když bude mírná zima a přehrada nezamrzne, je šance jezdit na Mikuláše, o Vánocích i o víkendech," hloubá Miloslav Štumpa z Quarteru. Plavidlo Vysočina pojme 150 lidí. Má krytou vyhřívanou palubu. Jezero patří společnosti ČEZ. Je zde přečerpávací vodní elektrárna, která manipuluje s vodou. "Nám loď vůbec nevadí. Tam, kde kotví, v Kramolíně u hráze, hladina nezamrzá," podotkl šéf vodní elektrárny Josef Blaha. Kapitán Zicha, jenž žije na palubě od července, se těší. "Dovedete si představit tu romantiku? Zasněžené břehy. Bude to něco jiného než v létě. A já potřebuji jezdit. Loď, která stojí, to je nuda," usmívá se devětapadesátiletý Zicha, který se plaví po vodě od svých patnácti let. (MF Dnes, 26. 11. 2007)

Turisté budou po Vltavě jezdit až do Prahy (Aktuálně.cz, 25. 11. 2007)

Řád má městu přivést turisty z celého světa
Litoměřice - V Litoměřicích vznikla první pobočka řádu Rizalových rytířů v republice. Radnice věří, že do regionu přiláká turisty z Evropy i ze zámoří. "Nejde o klasické pojetí rytířství jako takového, ale o propagaci a rozvíjení vztahů založených na přátelství filipínského národního hrdiny José Rizala a litoměřického středoškolského profesora Ferdinanda Blumentritta," vysvětlil starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč. Profesor Blumentritt napsal několik knih o Filipínách. V květnu 1887 přivedl do města Rizala, který byl jako bojovník proti španělské nadvládě v roce 1896 na Filipínách popraven. Místa, která Rizal navštívil v Praze, Brně i Litoměřicích, vyhlásili jeho rytíři za památná. "Pro nás to bude znamenat zvýšený turistický zájem nejen ze strany Filipínců, ale i Belgičanů, Němců nebo Američanů, protože řád má pobočky po celém světě," věří Chlupáč. Turistika je pro Litoměřice jednou z priorit. Cestovní ruch má udržovat a zvyšovat zejména podpora cykloturistiky, lodní dopravy a církevní památky ve městě s biskupstvím. "Na cykloturistice pracujeme, stejně jako na rozvoji lodní dopravy. Máme nový nástupní můstek, chceme, aby tu příští rok jezdila větší loď," dodal místostarosta Jaroslav Tvrdík. (MF Dnes, 19. 11. 2007)

Loďaři v Česku mají za sebou mimořádně úspěšnou sezonu
Lednice (Břeclavsko) - Mimořádně úspěšnou sezonu mají za sebou provozovatelé lodní dopravy v Česku. Na palubách svých pramic, člunů a parníků svezli letos členové Sdružení provozovatelů osobní dopravy bezmála 800.000 pasažérů. Někteří z nich přepravili o pětinu až čtvrtinu více lidí než loni. ČTK to dnes řekl předseda sdružení a provozovatel lodní dopravy v parku zámku v Lednici na Břeclavsku Jaroslav Martínek. "Důležitou a jasně patrnou změnou je, že lidé již lodě nevnímají jako běžný dopravní prostředek, ale jako turistický cíl - atrakci, která nabízí prožitek srovnatelný například s prohlídkou nějaké významné památky," zdůraznil Martínek. Za mimořádně úspěšný rok vděčí loďaři letošnímu příznivému počasí, které přálo výletům. Navíc se podle nich ukazuje, že mnozí Češi a Moravané se již nasytili zahraničních výletů a chtějí stále více poznávat krásy své vlasti. Lodě a čluny nejrůznějších velikostí brázdí v republice nejen přehrady, rybníky a řeky, ale například i různé vodní cesty, k nimž patří například Baťův kanál na jihovýchodě Moravy, nebo dokonce podzemní říčku Punkvu v Moravském krasu. Každé plavidlo tak díky rozmanitosti krajiny přináší turistovi jiný prožitek. S letošními čísly mohou být loďaři spokojeni. Například Dopravní podnik města Brna, který je patrně největším členem sdružení, svezl letos na svých šesti lodích po Brněnské přehradě rekordních 230.000 turistů, tedy o 50.000 více lidí než loni. Rekord vytvořili provozovatelé lodní dopravy na Vranovské přehradě na Znojemsku. Přepravili kolem 55.000 lidí, což je dvakrát více než loni. A to byla lodní doprava obnovena na tomto vodním díle teprve loni. Doslova hitem se stala loď Vysočina, která byla spuštěna v létě na Dalešickou přehradu na Třebíčsku. Spokojeni jsou provozovatelé plavidel na Máchově jezeře, v jihočeské Třeboni nebo na přehradě Slezská Harta na Opavsku. Někteří provozovatelé budou nabízet projížďky i v zimě. Nikdo z nich rozhodně nebude do jara zahálet. V příští sezoně se totiž chtějí pochlubit novými plavidly. A lodí se bude stavět tolik, jakoby Česko ani nebylo vnitrozemským státem. Nová plavidla by měla brzy brázdit například Brněnskou, Vranovskou a Dalešickou přehradu, Baťův kanál na Zlínsku, Nové Mlýny na Břeclavsku, řeku Dyji v nedaleké Lednici, přehradu Skalka u Chebu a Lipno. Sdružení loďařů zaregistrovalo ministerstvo vnitra letos. Zahrnuje 20 loďařských firem. Působí v něm většina mimopražských provozovatelů lodní dopravy. Cílem sdružení není jen propagace výletů na palubách lodí, ale také snaha podílet se na tvorbě legislativy v oblasti lodní dopravy. Podle sdružení je nutné prosadit novou podobu vyhlášky o způsobilosti osob k vedení plavidel. Její současná podoba klade na kapitány plavidel pro více než 12 pasažérů stejné požadavky jako na kapitány mezinárodní plavby. Více informací o lodní dopravě v Česku a na Slovensku nabízí internetová stránka www.lodnidoprava.unas.cz (čtk/Vladimír Klepáč, 25. 10. 2007)

Nové Mlýny: přibude další loď
Turisté se mohou těšit na další plavební trasu po Novomlýnských nádržích. Vede z Dolních Věstonic až do Šakvic.
Břeclavsko/Břeclavská společnost Lodní doprava testuje novou trasu, kterou chce otevřít. Vede z Dolních Věstonic do Šakvic s plánovaným mezipřistáním v Pavlově. Právě včera si ji při zkušební jízdě vyzkoušeli první cestující. "Odkoupili jsme jedno přístaviště, druhé v současné době budujeme. Provádíme také měření. Mapujeme časy, hloubky a překážky na trase," uvedl provozovatel lodní dopravy Jan Maděřič. Plavba by měla trvat přibližně hodinu. V Šakvicích bude loď kotvit v kempu Mars. Podle jeho provozovatele Miroslava Huttera bude lodní doprava další zajímavou atrakcí pro turisty. "Zatím ale nedokážu odhadnout, jestli se díky tomu zvýší jejich počet," řekl. "Provozovateli lodí jsme vyšli vstříc tím, že jsme mu pronajali přístaviště, které dříve fungovalo jako půjčovna šlapadel. Od něj jsme naopak získali slevy na využití lodní přepravy pro ubytované turisty," pokračoval Hutter. Výhody otevření nové trasy podle něj ukáže až čas. "Já očekávám jen samé klady. Jedním bude i to, že se voda díky pravidelné lodní dopravě bude více okysličovat, což by mělo pomoci udržet její dobrou kvalitu," doplnil Hutter. Ze slov starosty Dolních Věstonic Jaromíra Sasínka vyplývá, že obec se projektu lodní dopravy přímo neúčastní. Také si nemyslí, že by přístaviště mohlo Dolní Věstonice zatraktivnit pro turisty. "Spíše jim plavba rozšíří obzory, co všechno může Morava turistům nabídnout," myslí si. "Dopravu lodí jsme si vyzkoušeli, když jsme se s dětmi plavili na Janohrad. Pro turisty to bude určitě lákadlo. Místní to podle mě využijí méně, možná na víkendový výlet," popsala své zkušenosti s lodí Ludmila Teturová. Břeclavská firma nyní vozí zájemce na třech trasách. Dvě z nich ovšem provozuje na řece Dyji. Na Novomlýnských nádržích jezdila pravidelná lodní linka doposud jen z kempu Merkur v Pasohlávkách do Brodu nad Dyjí. V budoucnu by měla lodní doprava na jezerech ještě více zhoustnout. "Rádi bychom využili přístaviště ve Strachotíně nebo místo u výpustě z Nových Mlýnů, pravděpodobně u Milovic. Chceme zavést přepravu kolem celého spodního jezera. Mohli by jí využívat turisté, cyklisté i rybáři. Trasu chceme jezdit dvakrát nebo třikrát denně," přiblížil Maděřič. (Břeclavský Deník, 29. 9. 2007)

Po Labi lodí? Až do Jaroměře
Na výlety parníky či po cyklistických stezkách chtějí obce na březích řeky přilákat víc turistů
Jaroměř - Po stezce podél řeky jedou výletníci na kolech a prohánějí se po ní in-line bruslaři. Hladinu Labe čeří kolesové parníky, které vezou turisty na prohlídku smiřické zámecké kaple či josefovské pevnosti. Za pár let by podobný obrázek mohlo skýtat Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří - Josefovem. Lodní osobní přepravu mají zajišťovat tři kolesové parníky. "Pluly by od jezu k jezu z Hradce do Předměřic, z Předměřic do Smiřic a ze Smiřic do Josefova. V místech, kde by na sebe navazovaly, by vznikly přestupní stanice," vysvětlil jaroměřský starosta Jiří Klepsa. Podle něj by se obce podél řeky mohly stát novou atraktivní turistickou zónou, kam by se lidé mohli vydat na kole či na kolečkových bruslích. Předpokladem je ale vybudování kvalitní asfaltové cyklostezky na levém břehu řeky. Obce chtějí, aby vznikla v pásu, který je ve vlastnictví Povodí Labe - tím by se vyhnuly komplikovanému vyjednávání s různými vlastníky pozemků. Smiřičtí očekávají, že kolesové parníčky i cyklostezka přitáhnou do města víc turistů. Navštěvovat by tam mohli zámeckou kapli Zjevení Páně, která je národní kulturní památkou. "Z Jaroměře, Smiřic i z okolních obcí navíc dojíždějí lidé na kolech do Hradce za prací. Možná by jich bylo ještě víc, kdyby nemuseli jezdit po nebezpečných silnicích. Teď je stezka mezi Smiřicemi a Lochenicemi spíš pro pěší," posteskl si smiřický starosta Luboš Tuzar. O zpřístupnění břehů řeky turistům začali zástupci hradecké a smiřické radnice jednat před čtyřmi lety. "Letos v červnu jsme záměr představili krajské radě, která mu vyslovila podporu. Doporučila nám řešit projekt založením obecně prospěšné společnosti. Připravujeme zakladatelskou smlouvu," sdělil Tuzar. Spoluzakladateli společnosti by měly být kromě Smiřic a Hradce Králové Předměřice, Lochenice, Černožice, Jaroměř a Krajský úřad Královéhradeckého kraje. "Jakmile bude společnost založena, vybereme firmu, která zpracuje projektovou dokumentaci pro územní řízení. V roce 2009 bychom chtěli požádat o evropské dotace a o rok později záměr uskutečnit," řekl Tuzar. Kolik bude stát lodní doprava a vybudování mol na přestupních stanicích, si zatím starostové odhadnout netroufají. Náklady na metr čtvereční cyklostezky se mají podle Klepsy pohybovat mezi 800 až 1500 korunami. "Šlo by o úsek dlouhý 12 až 16 kilometrů od Josefova až po Hradec Králové. Jednotlivé obce by určitě neměly na to, aby záměr uskutečnily samy. Pokud ale budeme chtít získat peníze z Evropské unie, musíme počítat, že finanční spoluúčast budou muset platit jednotliví členové, případně vzniklé obecně prospěšné společnosti," dodal Klepsa. Královéhradecká parolodní flotila zatím brázdí hladinu Labe mezi krajským městem a Předměřicemi. V budoucnu by ale lodě mohly vozit výletníky až do Jaroměře. (MF Dnes, 21.9. 2007)

Jednání o Slezské Hartě
Moderátor: Do deseti let bude Slezská Harta turistickou perlou Podjesenicka. Na tuto myšlenku přicházejí obce z mikroregionu Slezská Harta. Zatím málo využité břehy mají podle jich názoru stejný turistický potenciál, jako Žermanice nebo Máchovo jezero. Restauratéři a hoteliéři ale upozorňují na chybějící infrastrukturu v obcích kolem přehrady.
Autor Mojmír Žáček: Taková je vize místostarosty Bruntálu, jak do deseti let přitáhnou turisty na Slezskou Hartu.
Vilém Urbiš, místostarosta Bruntálu /SNK Volba pro Bruntál/: Bude to zokruhovaná cyklostezka z části úseku pro in-line bruslaře, bude tam přívoz mezi rázovskou a roudenskou stranou a buď pravidelná, nebo nepravidelná lodní doprava, která bude vozit turisty po Hartě od Nové Pláně až po Leskovec.
Autor Mojmír Žáček: Optimismus představitelům města a obcí však tlumí podnikatelé v turistice. Podle nich totiž okolí Slezské Harty není připraveno a v mnohých obcích chybí infrastruktura v podobě kanalizace, plynofikace nebo vodovodu. Problém je i samotná doprava turistů. (ČT1, 20. 9. 2007)

Budou turisté opět jezdit po Labi? (Brandysboleslav.cz, 12.9. 2007)

Na parníku od Šumavy k Jeseníku - Pohled na českou krajinu a města z paluby výletní lodi (INmagazin Hospodář.novin, 22. 8. 2007)

Atraktivní výlet na Zlatou řeku (Novinky, 22. 8. 2007)

Opravená Marie usedne na hladinu (Ústecký deník, 11. 8. 2007)

Přívozy na Vltavě zažívají renesanci (Pražský deník, 7. 8. 2007)

V Praze začal jezdit nový přívoz přes Vltavu (Ceskenoviny.cz, 17. 7. 2007)

V Praze začal fungovat přívoz přes řeku Vltavu
spojuje Smíchov v páté městské části s Podolím ve čtvrtém obvodu.
LODNÍ DOPRAVA. Přívoz je zařazen do městské hromadné dopravy, platí tam obvyklé jízdenky. Jedna cesta přijde na 20 korun. Provoz byl slavnostně zahájen včera. Přívoz jezdí mezi půjčovnou lodí na Zlíchově a Veslařským ostrovem, kde zastavuje u lávky na Podolském nábřeží. V pracovní dny bude v provozu od 6.00, o víkendech bude první spoj vyjíždět o hodinu později. Končit bude zhruba v 22.00. Pravidelné plavby budou každou hodinu, mezitím podle zájmu. Přívoz bude sezonní, fungovat bude do 28 října. Očekává se, že zájem lidí o novou službu bude značný. Ráno a odpoledne by mohli přívoz využívat lidé, kteří cestují do práce. Přívoz přivítají i cyklisté, stezky jsou na obou březích. O víkendech a ve všední dny odpoledne by mohli přívoz za příznivého počasí využívat návštěvníci Žlutých lázní a bazénu v Podolí. Děti do šesti let budou jezdit zadarmo. Bezplatně se budou přepravovat i kola, kočárky a psi. Děti do 15 let budou mít jízdné deset korun. Přívoz přestane jezdit, pokud hladina Vltavy překročí první povodňový stupeň. Už třetím rokem jezdí přívoz mezi Sedlcí v Praze 6 a Zámky v osmé městské části. O rok později zahájil provoz také přívoz, který spojil Podbabu v šesté městské části s Podhořím v Troji. Oba přívozy už v minulosti fungovaly, ale zanikly. Jiný přívoz, pro turisty a za patřičnou cenu, jezdí i u Karlova mostu. Jde ale v podstatě o vyhlídkové plavby s výkladem. Pouze v určitých hodinách je převoz přes řeku zdarma. Ráno a odpoledne by mohli přívoz využívat lidé, kteří cestují do práce. Přívoz přivítají i cyklisté, stezky jsou na obou březích. O víkendech a ve všední dny by mohli přívoz využívat návštěvníci Žlutých lázní a bazénu v Podolí. (čtk, 17. 7. 2007)

Marie bude jezdit na Roudnicku (Litoměřický deník, 27. 6. 2007)
Minirozhovor s Ivo Jirouškem, novým vlastníkem lodě Marie
Vaňov/Novým majitele převozní lodě Marie se stal Ivo Jiroušek, který plavidlo koupil od města.
Proč jste se rozhodl Marii koupit?
"Převozní loď Marie neodmyslitelně patří k labskému údolí pod hradem. Je nedílnou součástí mezi vaňovem a Brnou. Měl jsem o ni zájem už před rokem, ale nakonec vyhrál jiný zájemce, který Marii stejně neprovozoval. Tentokrát jsem ji sice získal, ale nastaly další problémy. Komplikace s moly. Město je totiž pronajalo jiné firmě, která tu provozuje lodní dopravu a tak jánemáms Marií kde kotvit.
Jak tento problém budete řešit?
Zatím o Marii projevilo zájem město Roudnice nad Labem. Dokonce je v jednání i dotace na provoz, pokud s lodí budu jezdit z Roudnice do Mělníka. Proto předpokládám, že letos Marie určitě jezdit na Ústecku nebude, bohužel. Nedostal jsem od města k tomu patřičné podmínky. Vypadá to, že minimálně na rok tak město asi přijde o Marii." (Ústecký Deník/jv, 20. 6. 2007)

Starostka Koněšína: Loď považuji za další dítě (MF Dnes, 16. 6. 2007)

Za vodníky do Adršpašských skal (Týden, 14. 6. 2007)

Přívoz bude pro Pražany zdarma
Obyvatelé Prahy 1 budou moci jezdit bezplatně přívozem přes Vltavu mezi Starým Městem a Malou Stranou. Je to jedna z věcí, která by jim měl vynahradit to, že je centrum metropole velmi zatíženo turistickým ruchem, řekl včera novinářům starosta Petr Hejma (ODS). Lidé se budou moci přepravovat na občanský průkaz mezi Kampou nebo Čertovkou a staroměstskou stranou Karlova nebo Mánesova mostu. "Já si myslím, že to je dobrý způsob přepravy, protože dostat se z jednoho břehu na druhý je někdy složité. Zvlášť po Karlově mostě, který je plný turistů," uvedl Hejma. Bezplatnou přepravu obyvatel Prahy 1 bude zajišťovat První všeobecná člunovací společnost, která provozuje pravidelné vyjížďky pro turisty. Podle majitele firmy Zdeňka Bergmana budou moci lidé z první městské části využít bezplatně spoje v 11.00, ve 12.00 a potom v 17.00 a v 18.00. "Chceme obyvatelům Prahy 1 ukázat příznivou tvář turistického ruchu," řekl včera Bergman. Dalším plánem radnice Prahy 1 je zavést lodní dopravu mezi Slovanským, Střeleckým a Dětským ostrovem, která tam fungovala v minulosti. (čtk, 13. 6. 2007)

Po Ohři a Skalce jezdí výletní loďky (Západ.cz, 8. 6. 2007)

Výletní loď Ariel opět zakotví v Litoměřicích (Litoměřický deník, 7. 6. 2007)

Unikát v Praze: Po Vltavě bude jezdit tramvaj! (Aha, 7. 6. 2007)

Lodě budou vozit hosty po řece Ohři i po Skalce
Cheb - Vyhlídkové plavby po řece Ohři v čarokrásném prostředí pod Chebským hradem se budou konat i letos. Oznámil to na včerejší tiskové konferenci chebský místostarosta Michal Pospíšil. " V letošním roce budou ale v Chebu vyhlídkové lodě dvě," zdůraznil místostarosta Pospíšil. Jedna z nich bude jezdit stejně jako v loňském roce po řece Ohři od hráze přehrady Skalka k Písečné bráně. "Druhá bude letos brázdit vlny přehradní nádrže Skalka od loděnice kanoistického oddílu Eska k hospodě U Přívozu v Pomezí," doplnil Pospíšil. Na příští rok pak připravuje provozovatel obou vyhlídkových lodí velkou změnu. Po přehradní nádrži Skalka by měl pravidelně jezdit výletní parník o kapacitě 100 míst. Turisty by vozil až k česko - německé hranici a známémuvýletnímu místu Stein. Podle místostarosty Pospíšila to ale není jediná atrakce, která by se měla do města vrátit po loňské krajinné výstavě. "Není vyloučené, že se do městských ulic vrátí také vyhlídkový mikrovláček," poznamenal Michal Pospíšil. Tento mikrovláček v současné době jezdí v Mariánských Lázních. Zatím není jasné, zda by provozovatel nasadil v Chebu tento nebo zbrusu nový mikrovláček. (Týdeník Chebsko/pep, 6. 6. 2007)

Vranovskou přehradu brázdí nová loď
Vranovskou přehradu brázdí nová loď Viktorie. Pětadvacet tun těžké plavidlo vzniklo v areálu někdejšího družstva v Odrovicích, ve středu a ve čtvrtek úspěšně absolvovalo přesun na skluz na pláži přehrady nedaleko Štítar na Znojemsku. "Museli jsme řezat větve a zvedat dráty ve vesnicích," řekl řidič transportu Jiří Paar. Nejnáročnějším úsekem pro řidiče ze specializované firmy pak bylo asi kilometrové couvání ve spádu, plném serpentin. Nakonec ale loď bezpečně dopravil k jeřábu na břehu přehrady. Loď Viktorie na hladině Vranovské přehrady doplní starší Valentýnu. Po hladině ji ženou dva závěsné motory. Nová loď musí ještě absolvovat sérii testů a zkoušek. "Taky ji čeká finální nátěr. Cestou hodně utrpěla od větví, takže poslední nátěr budeme dělat až tady," řekl spolumajitel loďařské společnosti Dalibor Dufek. Zástupci společnosti počítají, že do ostrého provozu zasáhne Viktorie na začátku prázdnin. Společnost pak bez problémů zvládne nejen provoz na pravidelné lince, která zvýšila počet zastávek, ale bude možné pořádat i vyhlídkové plavby. (Právo jM, 1. 6. 2007)

Hradec zítra otevře terasy a dětské hřiště
Hned dvě místa, kde si lidé budou moci kousek od centra města odpočinout, zpřístupní zítra Jindřichův Hradec. Město otevře nejen zrekonstruované terasy pod kostelem sv. Jana Křtitele, ale i nové dětské hřiště v Obecní zahradě. Oba prostory se nacházejí na nábřeží Ladislava Stehny a jejich obnova přišla zhruba na 3,6 miliónu korun. ... "Nejprve nás oslovilo zdejší ženské sdružení s požadavkem na vznik klasického hřiště, které centru města chybí...," sdělil Právu starosta Jindřichova Hradce Karel Matoušek. ..."Nakonec se investice vyšplhala na 1,7 miliónu korun," uvedl starosta, který vzhled Obecní zahrady také ovlivnil. Navrhl totiž, že by tu mohla být půjčovna loděk. Tento návrh získal jedno z nejvyšších ohodnocení. "Bohužel letos tu lodičky ještě nebudou, protože Vajgar je kvůli rekonstrukci vypuštěný. V příštím roce ale přání dětí splníme," dodal starosta. Zdůraznil, že město zároveň osloví firmy v regionu, zda by neměly zájem provozovat tu klasickou vyhlídkovou plavbu. (Právo, 1.6. 2007)

Chebské podhradí ožije - Areál nabídne hřiště, ruský domek kulturní akce, po řece Ohři začala vozit zájemce loďka
Cheb - Areál krajinné výstavy v Poohří začíná ožívat. Na ploše bývalého velkého stanu vznikne po nezbytných úpravách víceúčelové hřiště, chystají se i kulturní akce v takzvaném ruském domku, kde se budou až do září střídat umělci z partnerského města Nižní Tagil. Řeku už začala znovu brázdit i motorová výletní loď, další plavidlo bude jezdit po přehradě Skalka. Areál, kde si nedávno Chebané připomněli rok od zahájení přeshraniční krajinné výstavy, zůstane podle místostarosty Pospíšila i nadále oplocený a bude se na noc zavírat. Důvodem je strach z vandalů. „Lidé, kteří mají v Poohří zahrádky dostali klíče,“ podotkl Michal Pospíšil. Autobusy Karlovy Vary už obnovily přepravu motorovou lodí pro 12 cestujících po řece Ohři. „Loď bude jezdit po celý týden kromě pondělků,“ informoval chebský místostarosta Michal Pospíšil.
Nalodit se lze u Písečné brány
Nástupní stanice je u Písečné brány, odtud plavidlo zamíří k jezu a pak zpět pod Chebský hrad. „Jezdíme jen za příznivého počasí, podmínkou je, aby se sešli alespoň tři cestující,“ informoval včera zástupce dopravce Roman Pötzl. Vyhlídkový okruh podle něj trvá asi dvacet minut, dospělí platí 45 korun, děti o dvacetikorunu méně. „Děti do tří let a seniory nad sedmdesát vozíme zdarma,“ řekl Roman Pötzl. Úplnou novinkou bude okruh po hladině přehradní nádrže Skalka. Od kanoistické základny Eska bude už od pátku loď vyjíždět v 9, 11, 14 a 16 hodin. Zastávky budou v Podhoří a Cetnově, plavba skončí pod restaurací U přívozu v Pomezí. „Začínáme už pátek, lodní lístek až do Pomezí stojí šedesát korun, dětský polovinu,“ podotkl Pötzl. Už v příštím roce by podle Pospíšila mohl po Skalce dokonce začít jezdit výletní parník pro stovku cestujících. (MF Dnes, 30. 5. 2007)

Lodě budou vozit návštěvníky Chebu po řece i přehradě(Chebský deník, 30. 5. 2007)

Vranovská přehrada: Valentýna je na vodě (Znojemsko, 24. 5. 2007)

Šestisté padesáté výročí Karlova mostu slaví Pražané novou lodí (ČRo, 15. 5. 2007)

Tohle je pražská flotila (Blesk, 14. 5. 2007)

Parník Kolinea má být další atrakcí pro turisty
Kolín - Po více než padesáti letech na Labi v Kolíně znovu kotví výletní loď. Nedávno opravený parník, který na palubu pojme až osmdesát cestujících, dostal příznačné jméno Kolinea. "Už dlouhou dobu jsem si pohrával s myšlenkou, že by si Kolín zasloužil obnovit rekreační lodní dopravu. Myslel jsem si, že takový výletní parník by mohl být zajímavou atrakcí nejen pro místní obyvatele, ale mohl by do města přilákat i více turistů. Radní byli této myšlence nakloněni a na Kmochově ostrově postavili přístavní můstek," říká provozovatel plavidla Kolinea František Martínek. K lodi Martínek přišel náhodou. Na zájezdu v Piešťanech se dal do řeči s jejím kapitánem a zjistil, že plavidlo, které bylo vyrobeno v Rusku už v roce 1964, nemohlo být na hladinu Slňanské přehrady kvůli příliš hlubokému ponoru vpuštěno. "Loď nebyla vůbec využívaná, sloužila jenom jako nástupní plavidlo. Měl jsem štěstí, že byla zrovna na prodej, a tak jsem neváhal této šance využít," popsal Martínek. Kolinea už má upravený interiér, v nejbližší době se její majitel chystá zastřešit horní palubu. Za stokorunu se mohou zájemci vypravit po proudu Labe do Klavar nebo do Třech Dvorů. "V jednání je spolupráce s Velkým Osekem a Osečkem, kde by mohly být další zastávky. V Osečku je staré přístaviště, které by se muselo obnovit, ve Velkém Oseku bychom museli postavit zcela nové. Investice by byly docela vysoké, takže zatím je vše jen ve stadiu diskusí," uvedl Martínek. Provozovatel také zvažuje, že by se Kolinea občas vydala až do Poděbrad a navázala tak na tradici výletních lodí, které brázdily Labe od 50. let minulého století. "Je to ale ekonomicky dost náročný podnik, bude tedy záležet hlavně na zájmu veřejnosti," podotkl František Martínek. V budoucnu by na lodi mohl pracovat i průvodce, jenž by návštěvníky seznamoval s historií měst na trase. "Provozování výletní lodi je pro město přínosná věc. Provozovateli bych přál, aby byl o plavby zájem, pohled na krajinu z řeky je totiž pro lidi nezvyklý. Levý břeh Kmochova ostrova by se mohl časem proměnit v osobní lodní přístav, který by připomínal přístavy ze zemí, kde je lodní doprava víc rozvinutá a udržovaná," sdělil kolínský místostarosta Roman Pekárek. (MF Dnes, 13. 5. 2007)

Dalešickou loď pokřtí režisér Jiří Menzel
Dalešice - Lodní doprava na Dalešické přehradě zahájí 1. července stylově.
"Loď bude křtít Jiří Menzel. Přijede v rámci svého filmového festivalu, který proběhne na konci června v Dalešickém pivovaru," uvedla starostka Koněšína Hana Žáková. Plavidlu se dostane rovněž církevního požehnání. Do bohatého doprovodného programu se zapojí jak děti, tak dospělí z Koněšína. "Ještě tu samou neděli se uskuteční první vyhlídkové plavby. Předpokládáme hodně zájemců, proto se popluje jen pod Wilsonovu skálu a zpět do koněšínského přístaviště. Od pondělka už nastoupí běžný plavební řád v nezkrácené verzi," upřesnila starostka.
V Dalešickém pivovaru finišují s přípravami na letní kulturní program. Jednoznačně mu dominuje Postřižinský festival filmů Jiřího Menzela. "Známý český režisér se zúčastní osobně, přiveze s sebou i slavné filmové bratry ze snímku Postřižiny - Jaromíra Hanzlíka a Jiřího Schmitzera," sdělila ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková. Snímky z Menzelovy dílny bude po čtyři večery promítat pojízdný kinematograf, zasvěcený komentář přidá filmový historik Karel Čáslavský. Program zahrnuje rovněž hasičský den i koncerty známých kapel - mezi nimi třeba skupin Buty nebo AG Flek. "Lidé se budou moci podívat do muzea či samotného pivovaru. To vše teď pro ně chystáme k prohlídce, protože je to s filmem Postřižiny neoddělitelně spjato. Srovnali jsme nádvoří. Bylo z kopce a návštěvníci, kteří na akcích padali z laviček, si na to stěžovali. Ono to spíš bylo pivem, ale co bychom pro ně neudělali," vysvětlila s úsměvem Hanáčková a dodala: "Přesně podle motta filmového festivalu - nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe." (Třebíčský Deník, 3. 5. 2007)
K přístavišti
Síť nových cyklostezek lemuje Dalešickou přehradu. Ukazatele cykloturisty dovedou i k přístavištím, u kterých by od července měla přistávat výletní lodní doprava. Lodní stanoviště jsou vyznačena i na nových stojanech s turistickými mapami v okolí přehrady. (Třebíč.Deník, 7. 5. 2007)

Na Vranovské přehradě bude nová výletní loď
O prázdninách vyjede na Vranovskou přehradu nová výletní loď Viktorie. Bude s parníkem Valentýnou jezdit z Vranova nad Dyjí až do 20 kilometrů vzdálené lokality Na chmelnici. Trasa bude letos prodloužena o tři kilometry a je vůbec nejdelším plavebním úsekem na jihu Moravy, řekl včera provozovatel plavidel Dalibor Dufek.
Sesterská loď Vikrorie
Lodní doprava byla na Vranovské přehradě obnovena loni po 14 letech. Kapitán Valentýny předpokládal, že v první sezoně sveze asi 20.000 turistů. Pohledem na přehradu z plující lodě se ale pokochalo o polovinu více lidí, než očekával. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě sesterské lodě Valentýny - Viktorie. Nové plavidlo nyní vzniká v hale v Odrovicích u Pohořelic a je těsně před dokončením. Bude stát osm milionů korun, měřit 22,5 metru a se svojí kapacitou sto sedadel bude o něco větší než Valentýna. Již počátkem června bude stroj převážen po silnici jako nadměrný náklad na Vranovskou přehradu. Pak jej čekají různé zkoušky. Do provozu bude uveden počátkem července.
Obnova lodní turistiky
Lodě přepravovaly turisty po přehradě již od konce 40. let do roku 1992. Pak jejich provoz vodohospodáři zakázali s odůvodněním, že nádrž je důležitým zdrojem pitné vody, který mohou lodě znečistit. Zákaz před pěti lety zrušili. Loni se pokusili lodní dopravu na přehradě obnovit bratři Petr a Jan Pátí. Záměr ale ztroskotal. Uspěla až loď Valentýna. Více informací o plavidle a jejím provozu lze najít na internetových stránkách www.lodnidopravavranov.cz. (Deník Metro z čtk, 30. 4. 2007)

Děčínský parník asi zastaví sucho
Zahájení pravidelné plavby osobní lodi Děčín ohrožuje málo vody v Labi
Děčín/ Klesající hladina Labe dělá starosti nejen rejdařům, ale i provozovatelům osobní lodní dopravy. S obavami sleduje vývoj plavebních podmínek i posádka osobní lodi Děčín. Díky příznivému počasí a zájmu výletníků už má plavidlo za sebou několik víkendových cest do Hřenska a zpět. Sucho ale vyhlídky na další plavby komplikuje.
"Vody v řece stálé ubývá, prognóza na ústeckém vodočtu předpokládala stav okolo sto sedmdesáti centimetrů. Samotná loď má bez pěti centimetrů metrový ponor a limit stanovený pro bezpečné plutí v Děčíně je tři čtvrtě metru. Je tedy zřejmé, že za dané situace vyplout nemůžeme," posteskl si včera majitel děčínského parníku Ivo Julák. Loď má mezi Děčínem a Hřenskem pravidelně přepravovat pasažéry od prvního května. Provozovatel ale zatím neví, jestli výletníci nebudou na Prvního máje na nábřeží v děčínském podzámčí čekat na vyplutí marně. "Ani pro další dny totiž nejsou předpovědi příznivé. Na počátku příštího týdne se hladina Labe má dokonce pohybovat na úrovni okolo sto šedesáti centimetrů a to by byla skutečná mizérie," dodal Ivo Julák. Určitou nadějí na prvomájové zahájení plavby je příslib vodohospodářů z Povodí Labe. Kvůli přepravě novostavby nákladní lodi do Německa mají spustit umělou vodní vlnu, která by plavební podmínky částečně vylepšila. Není ale jisté, na jak dlouho. Na pravidelné projížďky po Labi získá majitel osobní lodi dotaci z děčínského rozpočtu ve výši čtyři sta tisíc korun. "Právě jsem podepsal dohodu o poskytnutí těchto peněz, jejichž uvolnění už dříve schválili zastupitelé," oznamoval včera dopoledne primátor Děčína Vladislav Raška. Uzavřená dohoda vymezuje podmínky, za jakých může vlastník parníku dotaci čerpat. "Dojde-li k nějakému omezení provozu vinou vlastníka lodi, musí počítat s tím, že nemůže celou schválenou částku vyčerpat. Sucho a zastavení plavby na Labi jsou ale objektivními příčinami, které ovlivnit nelze a v takovém případě by ke krácení dotace nedošlo," popsala smluvní podmínky vedoucí odboru rozvoje děčínského magistrátu Věra Jančová. O služby osobní lodi Děčín má zájem i ústecký magistrát. Chce se dohodnout na přepravách na trase Ústí nad Labem - Děčín - Hřensko. "O této možnosti stále ještě jednáme. Základním požadavkem z naší stranyje, aby magistrát nechal pod ústeckou Větruší instalovat u nábřeží nástupní můstek," vysvětlil Ivo Julák. (Děčínský deník/Josef Suk, 27. 4. 2007)

Lodě zahájily sezonu! Petr Tuček, kapitán Dallasu: U kormidla jsem už 33 let! (Aha, 23. 4. 2007)

Z Ústí nad Labem do Hřenska se turisté dostanou po vodě (Čtk, 22. 4. 2007)

Lodní doprava - Lodě z jižní Moravy možná budou opět dobývat přehrady
Nevíte, co s tunami nejlepší oceli? Postavte si vlastní osobní loď. U Brna se rodí velký parník pro stovku pasažérů. Po dokončení by měl brázdit vlny Vranovské přehrady, ale zároveň znovu otevřít tradici stavby podobných lodí v České republice. Odborníci o snaze mluví s úctou. "Je to už velmi dlouho, co v České republice vznikla naposledy větší osobní loď," potvrdil Gabriel Ročkai z Českého lodního a průmyslového registru, který na loď dohlíží. Budoucí provozovatel si ke stavbě přizval projektanty, kteří dříve pracovali zejména pro naši zahraniční plavbu. "Pokud se vše podaří, chceme nabídnout podobnou stavbu i dalším zájemcům. Mnoho lodí, které plavou na našich přehradách, by už potřebovalo náhradu, ne všude o ně pečují tak skvěle jako kolegové na Brněnské přehradě," řekl LN Dalibor Dufek ze společnosti Lodní doprava Vranov, která plavidlo staví. Loď, která dostane jméno Viktorie, bude po dokončení na začátku června vážit přibližně třicet tun. Na její palubu se vejde sto pasažérů a k tomu posádka, sloužit jim bude bar, bezbariérový záchodek i horní sluneční paluba. "Tak velké lodě v tuzemsku naposledy vznikaly v padesátých a šedesátých letech. Pak už je v rámci tehdejší RVHP dováželi především z Německa a Maďarska - a to přesto, že brněnský dopravní podnik v letech 1956-1959 úspěšně vyrobil pět osobních lodí pro jiné přehrady a byl připraven stavět další," říká tvůrce internetových stran www.lodnidoprava.unas.cz Pavel Gejdoš. V uplynulých letech sice vzniklo několik menších člunů, ale největším je Arnošt z Pardubic na Labi pro osmdesát lidí. Tuzemské loděnice se už desítky let spíše specializují na nákladní čluny a soukromé jachty. Více než dvacet metrů dlouhá Viktorie zatím roste v utajení mohutné haly bývalého zemědělského družstva v jedné z obcí mezi Pohořelicemi a Brnem. Hotový už je kovový skelet trupu, který pokrývá čtyři centimetry silná vrstva lodní oceli. Podle odhadů se tato ocel za čtyřicet let zmenší o milimetr. "O prázdninách už bude plavat na Vranově společně s naší první lodí Valentýnou, obě poháněné benzínovými závěsnými motory. Bude to zajímavé srovnání - opravená Valentýna z roku 1964 a moderní Viktorie, která nebude mít ani klasické dřevěné kormidlo," dodal Dufek. Cenu nové lodi odhaduje na šest až osm milionů korun. Zájem o osobní lodě by mohl vzniknout v souvislosti se zahajováním plaveb na dalších přehradách. Po Vranově, kde loni poprvé vyplula Valentýna a letos ji posílí Viktorie, by se letos loď měla objevit na Dalešické přehradě. Tam jeden ze svých dosavadních člunů plánuje přesunout provozovatel dopravy na Slapech. Jezdit má mezi Dalešicemi, Koněšínem a Kramolínem. *** Lodě zrozené v Brně
Brno je rekordmanem ve stavbě velkých osobních říčních lodí. V Brně vzniklo sedm lodí pro 120 až 280 lidí, které (kromě jedné vyřazené) stále brázdí Brněnskou přehradu, a dalších pět lodí pro Slapy, Oravu a Vltavu. Většina jich stále jezdí, i když jinde. Kromě dvanácti lodí z Brna existují jen čtyři další, jež se zrodily na území Československa mezi válkou a rokem 2000. Ostatní velké lodě na tuzemských nádržích jsou z Německa a z Maďarska. (Lidové noviny, 12. 3. 2007)

Do Dalešic bude od léta možné přicestovat i po hladině nádrže
Třebíčsko - Dalešický postřižinový pivovar stojí jen kousek od břehu Dalešické přehrady, coby kamenem dohodil od lodní zastávky Dalešice. Od léta by tu měla zastavovat loď při pravidelné turistické plavbě. Což je další, dlouho chystaný trhák v tomto koutě Třebíčska. Na dvacet kilometrů dlouhém jezeře jsou zatím připraveny tři námořní zastávky se schodišti k hladině: Kramolín, Dalešice a Koněšín. Nechybí označníky, mapy nebo odpočívky. Za plavbou, a projektem zvaným Horácké moře, stojí starostka přístavního Koněšína Hana Žáková. "Smlouvu s firmou, která provozuje už roky lodní dopravu na Slapské a Orlické přehradě, bychom měli podepsat v březnu. Pokud vše dopadne dobře, bude po Dalešické přehradě jezdit loď ze Slapů pro 150 lidí. Zatím to vypadá nejnadějněji ze všech dosavadních pokusů získat loď," nastínila Žáková. Kromě velkého plavidla má brázdit hladinu jezera ještě menší dvacetimístná přívozní loď mezi Koněšínem a Třebenicemi. "Plavbu bychom rádi zahájili už od začátku června, abychom odchytili školní výlety. Velké oficiální slavnostní zahájení spojíme s Postřižinovým týdnem v pivovaru těsně před prázdninami," doplnila Žáková. Okolí jezera lemují nové cyklostezky. Bicyklisté se na loď dostanou i s koly. Na rozmach přidal peníze ČEZ, kterému přehrada patří. "Přispěli jsme mikroregionu. Horácké moře je vděčný projekt. Už uvažujeme, co dál podpořit kromě lodní dopravy a cyklostezek. Například lanové centrum na břehu přehrady či další atrakce," zamýšlí se mluvčí ČEZu Petr Spilka. (MF Dnes, 5. 3. 2007)

Malí lodní dopravci chtějí utvořit profesní sdružení
Lednice - Malí lodní dopravci z Česka hodlají vytvořit profesní sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy a přívozů. Zástupci firem z oboru se na tom dohodli na setkání v Lednici na Břeclavsku. Sdružení by mělo být partnerem ministerstva dopravy a Státní plavební správy při vytváření nových předpisů, řekl ČTK pořadatel setkání Jaroslav Martinek z 1. Plavební, která organizuje vyhlídkové plavby lednickým zámeckým parkem. "Neustále řešíme nejrůznější problémy legislativní a právní, kdy je každá rada dobrá," podotkl Martinek. Diskuse by se měly odehrávat právě v profesním spolku. Sdružení vznikne jako součást obchodní hospodářské komory, jejímiž členy jsou mnozí lodní dopravci už nyní. V Česku provozuje osobní lodní dopravu kolem 40 společností, na setkání do Lednice přijeli zástupci 24 firem. Podle Martinka se zúčastnili dopravci z celé země. Dohodli se, že se budou scházet každý rok, střídavě na Moravě a v Čechách. Příští setkání se uskuteční na Lipně, dodal. (Čtk/lce, 11. 2. 2007)

Loď pro bezdomovce? Unikát! (Aha, 17. 1. 2007)

Dalešickou přehradu bude brázdit loď Vysočina, trasa povede přes sedm přístavišť
Kraj Vysočina hodlá finančně podpořit Projekt Horácké moře. Jeho součástí je i zavedení lodní dopravy na Dalešické přehradě na Třebíčsku. Loď Vysočina bude mít kapacitu pro sto lidí a zastaví v sedmi přístavištích.
Koněšín • Loď pro sto pasažéru by mohla už příští sezonu brázdit Dalešickou přehradu.
Projekt Horácké moře podpoří dotací i kraj Vysočina. Uvolnění peněz z rozpočtu musí ještě schválit zastupitelé. Součástí záměru je i lodní doprava na Dalešické přehradě. S finanční pomocí kraje, sponzora ČEZ a příspěvkem z pokladny obce Koněšín už lze zakoupit dostatečně velkou loď.
Místo tří sedm
Kraj Vysočina podpoří celý projekt 3,5 miliony korun ze svého rozpočtu. Koněšín už podal na krajský úřad žádost o dotaci. „Původně byly v plánu jen tři přístaviště - Kramolín, Dalešice a Koněšín. Loď navržená v první studii měla mít kapacitu 45 cestujících a potřebovala přístavní molo. Projekt nyní počítá s větší lodí pro sto cestujících. Bude vybavená závěsnou lávkou, která se připojí na vybudovaná schodiště u přístavišť. Tím pádem může být zprovozněno sedm zastávek,“ informovala starostka Koněšína Hana Žáková. Další zastávky budou v Hartvíkovicích, Třesově, Kozlanech a Třebenicích. Novinkou je i změna názvu dopravní lodi. Původně se měla jmenovat Jihlava, a to po řece, která protéká krajem Vysočina. „Hrázný jezdí po přehradě s lodí Vysočina. Příští rok jeho loďka doslouží a dostane novou. Pro naši loď použijeme název Vysočina,“ prozradila Žáková.
Není to jen o vodě
Trasu budoucí dopravní jízdy si projela se zástupci ČEZu a obce Koněšín také zástupkyně hejtmana Marie Černá. „Lodní doprava na Dalešické přehradě není jen o jízdě turistů lodí. Když vystoupí v některém ze sedmi přístavišť, budou hledat restauraci a také ubytování. Mohou se zajímat o nějakou atrakci v okolí. Například o dětská hřiště o koutky se zvířaty, které přitáhnou rodiny s dětmi,“ upozornila na nutnost propracovanosti projektu Marie Černá. Co nabídnou přístaviště - Koněšín: ubytování v novém areálu na fotbalovém hřišti s půjčovnou loděk, Infocentrum, Keramický ateliér KVAK, Kramolín: rozhledna Babylón, Dalešice: Pivovar Dalešice s prohlídkou a občerstvením, Hartvíkovice: rekreace v Autocampu Wilsonka, Třesov: výhled z mostu na Dalešickou přehradu, Kozlany: Mohyla prvního skautského vůdce z Brna, který tragicky zahynul v Tatrách, Třebenice: ubytovna na hřišti (50 lůžek), zemědělská agroturistika (koně). (Třebíčský Deník/Miroslava Čermáková, 15. 9. 2006)

Převoznictví stále frčí (Profit, 28. 8. 2006)

Vrátí se parník na vodu Slezské Harty? (MF Dnes, 23. 6. 2006)

Turisty po Labi bude vozit osobní loď Děčín
Děčín
- Na dolní tok Labe se po letech vrací osobní lodní doprava. Výletníky bude od června vozit mezi Děčínem a Hřenskem plavidlo s názvem Děčín. Pokud budou mít turisté zájem, bude loď zajíždět i do Německa, řekl provozovatel Ivan Julák. Děčínské zastupitelstvo již souhlasilo s přidělením dotace 450.000 korun. Částka podle Juláka pokryje asi pětinu nákladů na provoz. Smlouvu zastupitelé ještě neschválili, je na programu na příštím zasedání, řekla mluvčí radnice Daniela Kallmünzerová. Loď se bude jmenovat Děčín a podnikatel dostal povolení k používání vlajky a znaku města. Jízdenka bude stát 90 korun, děti zaplatí 45 korun, do šesti let je cesta zdarma. Zpáteční lístek stojí 150 korun, poloviční jízdné je 75 korun. Na první cestu by plavidlo, které nyní kotví v Německu, mohlo vyrazit příští týden. Od pondělí do čtvrtka bude jezdit v 10:00 z Děčína a 11:30 zpět z Hřenska. Od pátku do neděle pojedou dva spoje denně. "Odpoledne máme volno pro školní a hromadné zájezdy, uvažujeme i o protáhnutí cesty až do německého Königsteinu," uvedl Julák. Poslední tři roky osobní lodní přepravu na Labi provozovaly pouze německé společnosti. Cena za jízdenku a jízdní řád většině obyvatel nevyhovovala, proto ji Češi prakticky nevyužívali. Děčínští radní proto podpořili záměr Juláka, který se rozhodl provozovat loď s kapacitou 250 míst. Parník s českou vlajkou jezdil po Labi naposledy před třemi lety, jeho provoz zajišťovala Pražská paroplavební společnost. Po vyčištění řeky od nánosů se ale loď v roce 2003 přesunula na Orlík. Podle provozovatele nebyl o vyhlídkové jízdy v Děčíně velký zájem. Radnice tehdy dotovala provoz lodě 240.000 korunami ročně. (čtk, 29. 5. 2006)

V Praze se potápěla loď, narazila do Karlova mostu (Novinky, 13. 5. 2006)

Na Dalešicích bude výletní loď
Třebíčsko - Horáckem po vodě i po souši. Tak se jmenuje jedinečný projekt, díky němuž má Vysočina šanci povýšit na kraj s lodní dopravou. Zatím se turisté na Vysočině nemohou plavit po žádném přehradním jezeře. Pokud vyjde projekt mikroregionu Horácko, sdružujícímu vesnice v okolí Dalešické přehrady na Třebíčsku, pak se již za rok bude houpat na vlnách Dalešic loď Jihlava. "Nevyšel nám původní veliký projekt Horácké moře, na který jsme nezískali evropské peníze. Proto jsme ho okleštili a sháníme prostředky jinde. Rádi bychom propojili pěší a cyklistickou turistiku s lodní dopravou," popsala starostka budoucího přístavního Koněšína Hana Žáková, pro niž pravidelná plavba po Dalešicích znamená splnění letitého snu. K plánům se zatím postavil kladně ČEZ, jemuž vodní dílo patří. "Lodní doprava je v jednání. Rádi bychom letos podpořili infrastrukturu, tedy úpravu cyklostezek i pěších cest podél vody a k budoucím přístavištím. Důležité je, aby zareagovali místní lidé a nabídli turistům ubytování i další služby. Plavba by měla významně oživit turistický ruch," konstatoval mluvčí ČEZ Petr Spilka. Podle něj byly již v minulosti na devíti místech podél břehů vybudovány schody k případným přístavištím. ČEZ by mohl přispět pěti miliony korun na zázemí. "Pomohl by se zastávkami, cedulemi, označníky. Obrátím se nyní ještě na krajské zastupitele s žádostí o příspěvek na pořízení lodi. Ta stojí tři miliony korun. Vyrábět se bude asi půl roku, proto by bylo dobré, kdyby nás krajští zastupitelé podpořili již v červnu," zmínila se Žáková. Připustila, že právě pasování plavidla na Jihlavu je tak trošku účelové. "Zaprvé stojí přehrada na řece Jihlavě. Ale název směřuje i vůči kraji. Jihlava je krajské město. Zastupitelé by na to mohli slyšet. Žádná jiná přehrada v kraji nemá plavbu," zdůraznila Žáková. Po 450 hektarové hladině 22 kilometrů dlouhé vodní nádrže by návštěvníci pluli na pětačtyřicetimístné lodi s elektrickým pohonem. Při výletní plavbě se dočkají i výkladu. A budou se moci s koly přepravovat z jednoho břehu na druhý. "Když to půjde dobře, zahájíme plavbu příští květen. Loď bude jezdit od Kramolína do Koněšína. Velký přístav chystáme v Dalešicích. A z Koněšína do Třebenic by jezdil pravidelný přívoz," načrtla Žáková. (MF Dnes, 10. 5. 2006)

Obnova plavby Děčín-Hřensko
Severní Čechy - Zatímco dříve jezdilo po Labi až pět osobních lodí, dnes mají lidé, kteří by se rádi svezli třeba z Děčína do Hřenska či do Ústí nad Labem smůlu. Osobní lodní doprava na Labi prakticky neexistuje. "Žádal jsem zastupitelstvo o dotace na provoz dvou lodí. Schválena byla jedna," tvrdí děčínský zastupitel Pavel Sinko. Roční dotaci ve výši 450 tisíc korun dostal od Děčína podnikatel Ivan Julák. Ten však zatím nemá k dispozici loď. "Mám ji v Německu, převezu ji sem každým dnem," tvrdí Julák. Začátek sezóny, 1. května, už nestihne. Podle Juláka za to mohou povodně. O dotace žádal Děčín i Ivo Kalvas. Město mu nevyhovělo. Kalvas tak se svou lodí Ariel odplul do Ústí nad Labem. Ani tady však nemá na růžích ustláno. Loď totiž nemá kde kotvit. "Povodí Labe nám naštěstí vyšlo vstříc. Cestující mohou nastupovat u jejich můstku, ale kotvit tu napořád nemůžeme," říká Kalvas s tím, že pomoci ze svízelné situace může město Ústí nad Labem. Kalvas ho žádá o dotace a o můstek na kotvení. "Pokud jde o dotace, vidím to skepticky - peníze jsou pro letošní rok rozděleny," říká náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek s tím, že s můstkem na kotvení by město mohlo pomoci. Kalvas se však bez dotací neobejde. Aby se uživil sám, musel by nasadit vysoké ceny jízdného, což by bylo pro české turisty neúnosné. Je tedy možné, že se svou lodí, kterou dva roky nákladně rekonstruoval, odpluje do jiného města blíže k Praze.

Hotelová loď Čechie zatím nemá kupce (Plavidla.cz, 25. 2. 2006)

Požár lodě Želivka (Požáry, 20. 12. 2005)

V Praze hořela loď, požár asi zavinili bezdomovci (Novinky, 19. 12. 2005)


(iDnes, 28. 11. 2005)

Prygl.net: Loď Brno končí, rodí se nová (Prýgl.net, 24. 11. 2005)

Novinky na Lipně
Rozšířit své služby chce v roce 2006 firma Rosenberger Lipno-Line. Po úspěchu plaveb z Frymburka by příští rok ráda zamířila i do Černé v Pošumaví. „Zatím je to v rámci příprav. Musíme tam vybagrovat přístaviště a molo, abychom tam mohli zajíždět. Je tam málo vody, před dvěma roky, jak byla ta sucha, nás to úplně vyděsilo,“ vysvětlil zaměstnanec firmy Jindřich Bouchal. Pro své lodě s ponorem 120 centimetrů potřebuje Rosenberger hloubku alespoň dva metry. (MF Dnes, 2. 11. 2005)

Na dolní tok Labe se zřejmě po letech vrátí osobní lodní doprava
DĚČÍN - Turisty po Labi mezi Hřenskem a Děčínem by mohla na jaře začít po letech opět vozit česká výletní loď. Návrat osobní lodní dopravy na dolní tok Labe podporují zastupitelé Děčína. Dva zájemci o provozování parníku či jiného plavidla nyní předložili své plány radnici. "Podnikatelé musí doplnit své záměry a předložit je znovu, shodli se na tom zastupitelé," řekla mluvčí děčínské radnice Daniela Kallmünzerová. Jeden ze zájemců ještě nemá loď. Druhý by naopak chtěl začít se zkušebním provozem již v prosinci. "Myslím, že je rozumné, aby loď začala jezdit na jaře při zahájení turistické sezony," míní zastupitel Jiří Aster. Město by dotovalo provoz osobní linkové dopravy na vybrané trase. Soukromník by si navíc mohl vydělávat půjčováním lodi pro různé společenské či soukromé akce nebo pořádáním výletů do Ústí nad Labem a podobně. Podle Astera by bylo vhodné, aby na provoz přispíval Ústecký kraj. "Taková tradice je zde z minulosti, navíc osobní doprava po Labi má nadregionální význam, může přilákat na sever Čech turisty ze zahraničí," uvedl Aster. Loď pro 45 lidí má Ivo Kalvas. Pokud prý bude mít jistotu, že získá dotaci od města, začne ihned jednat s cestovními kancelářemi o propagaci. Druhým zájemcem je Ivan Julák, který by chtěl provozovat nejen linkovou dopravu, ale i výlety do Hřenska a odtud do soutěsek v Národním parku České Švýcarsko. Chtěl by pro tento účel pořídit plavidlo asi pro 100 lidí. Parník chtěla provozovat také Iniciativa pro děčínský zámek. Záměr ale zatím odložila. "Jsme ochotni se finančně podílet na provozu, protože plavba bývala oblíbenou atrakcí pro turisty i obyvatele města," řekl starosta města Vladislav Raška. Parník s českou vlajkou jezdil po Labi naposledy před třemi lety, jeho provoz zajišťovala Pražská paroplavební společnost. Po povodních se již na Labe nevrátil. Trasa mezi Děčínem a Hřenskem byla oblíbeným místem školních výletů i zahraničních turistů. Konec osobní lodní dopravy tak pocítili především podnikatelé. "Saské parníky zde většinou pouze projíždějí, čeští výletníci zde trávili celé dny," shodli se obchodníci z Hřenska. (Čtk, 21. 10. 2005)

Co možná nevíte o..(16) - srazech českých přívozníků (Infovylet, říjen 2005)

Pražská paroplavební společnost slaví 140 let!-rozhovor (COT, 31. 8. 2005)

Příprava stavby přístavu pro turisty v Mělníku je v plném proudu
MĚLNÍK - V plném proudu je příprava stavby přístavu pro turisty, který hodlá do dubna příštího roku vybudovat na Labi v Mělníku německý investor. Již v polovině října připluje do Mělníka první zkušební loď. Podle plánů investora by měly lodě s turisty připlouvat na trase z Berlína do Mělníka každý týden. Na stavbu se připravuje stavební povolení a město již také chystá zlepšení přístupu od budoucího přístavu do centra města, řekl mělnický starosta Miroslav Neumann. Vedení radnice jednalo minulý týden se všemi zainteresovanými stranami. Kromě německé cestovní kanceláře, která má zájem lodní dopravu provozovat, i s rodinou Lobkowitzů, která chystá v blízkosti přístavu vybudovat hotel. Radnice rovněž jedná i o stavbě menšího přístaviště pro jachty a další menší lodě. Přístav má vzniknout v městské části Rybáře, tedy nedaleko historického centra. Dosud se ovšem zájemci mohou dostat nahoru pouze prudce stoupající cestou. Radnice proto nyní chystá projekt na zpřístupnění cesty přes vinice, která by vyústila u starého lisu pod zámkem. Ta je dosud v dezolátním stavu, ale po opravě by byla pro přístup do centra vhodnější. Plavba přes Norimberk a Drážďany až do Mělníka by měla trvat osm dní. Tam by se měli lidé vylodit a vyrazit do města nebo případně autobusem putovat dál do Prahy. Radnice projekt podporuje, protože v městě na soutoku Labe a Vltavy dosud přístav pro turistické lodě chybí. (Čtk, 27. 5. 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ Povolání kapitán (Noviny Prahy 2, srpen 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ Když loď vyroste (Noviny Prahy 2, červenec 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ: Za kormidlem noblesní Európé mořský vlk (Noviny Prahy 2, duben 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ Čiperné zimní bdění (Noviny Prahy 2, únor 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ (Noviny Prahy 2, leden 2005)

ŘEKA VYPRÁVÍ: Jmenovkyně (Noviny Prahy 2, říjen 2004)

ŘEKA VYPRÁVÍ: Sestřičky (Noviny Prahy 2, září 2004)

Řeka vypráví: Plnou parou vpřed (Noviny Prahy 2, srpen 2004)

Přívoz na Berounce v Nadrybech se v srpnu rozjel (ČRo, 11. 8. 2004)

Vranov: Vítězná firma smlouvu nepodepsala (MFDnes, 22. 11. 2001)

Baťův kanál: z Otrokovic poprvé do Strážnice (iDnes, 11. 4. 2001)

Přehrada Skalka je centrem turistiky od nepaměti (iDnes, 21. 9. 2000)

Z parníku si prohlédnete, co z auta neuvidíte (iDnes, 9. 9. 2000)

Za svědky minulosti Koráby bez admirálů (ČST, 1986)


- SK -

Krásy Slovenska: Obdivujte našu prírodu z palúb vyhliadkových lodí (Pluska, 1. 9. 2016)

Domaša pred sezónou: Ešte stále chýba najmä infraštruktúra (Korzár, 3. 6. 2016)

Aktivisti bojujú za navrátenie plavidla: Chceli výletnú loď, posielajú im bárku! (Nový čas, 20. 5. 2016)

Loď Ondava na Domašu nepríde, záhadne ju prenajali (Korzár, 19. 5. 2016)

Na priehradu Domaša sa možno vráti výletná loď (Korzár, 14. 2. 2016)

Milióny eur za kompu cez Dunaj idú blízko Smeru (Plus.Sme, 9. 11. 2015)

Zachráňme Propeler Kamzík (KOTP, 1. 11. 2015)

40 liet loďou na Dunaji: ako sa zmenila veľrieka (SME, 24. 7. 2015)

Zemplínsku šíravu brázdi výletná loď aj počas tohto leta (Korzár, 20. 7. 2015)

Po 23 rokoch nahradí starú dunajskú kompu nová, väčšia a výkonnejšia loď (Vvb.sk, 1. 7. 2015)

Organizátori Okolo Domaše chcú návrat vyhliadkovej lode (Korzár, 26. 6. 2015)

Výletná loď bude jazdiť po Šírave aj túto sezónu (Korzár, 2. 6. 2015)

V sobotu sa začnú vyhliadkové plavby po Dunaji (Pravda, 23. 4. 2015)

Videli ste už, ako sa preváža 25-tonová loď? (TV Markíza, 1. 4. 2015)

Kolinea je späť na Slovensku! Výletnú loď opravia a spustia na Váh (Čas, 1. 4. 2015)

Či sa propeler vráti na Dunaj v roku 2015 zatiaľ nevedno (Sme, 1. 1. 2015)

Dunaj osirel. Dopravné lode prezimujú v prístave (Aktuality, 4. 12. 2014)

Plavbu po Dunaji tento rok využilo takmer 120 tisíc ľudí (Pravda, 14. 11. 2014)

Na Dunaj posadili kaviarne za milióny (SME, 3. 11. 2014)

Na Dunaj sa vracia legendárny propeler: Kedy bude premávať? (Topky, 22. 8. 2014)

Bratislava obnovila lodní linku, jež má více než staletou tradici (Dnes24, 22. 8. 2014)

Ďalší znak prichádzajúceho leta: Známa loď Zemplín už skúšobne brázdi vodami Šíravy (Dnes24, 3. 6. 2014)

Nastúpte do rakety a objavte mestá aj mestečká na Dunaji (Pravda, 26. 5. 2014)

Z Bratislavy do Viedne po Dunaji: Rýchlolode prepravili už milión ľudí! (Váš čas, 25. 5. 2014)

Výletná loď narazila do piliera Starého mosta (Pravda, 22. 5. 2014)

Od potopenia reštaurácie Delfín uplynulo 33 rokov (PNky, 12. 3. 2014)

Propeler zastavili, na jeho pokračovanie nie sú peniaze (Pluska, 11. 2. 2014)

href="http://www.domasacity.sk/sk/uvod/clanok/poslednu-vyhliadkovu-lod-z-domase-predali-za-cenu-malej-lodky" target=_blank>Poslednú vyhliadkovú loď z Domaše predali za cenu malej loďky (Domaša City, 24. 10. 2013)

Bývalému kapitánovi sa cnie za zlatou érou Šíravy (Korzár Sme, 18. 10. 2013)

Bratislavské nábrežie zaplnili lode, na Dunaji zastavili plavbu (Pravda, 14. 10. 2013)

Malebné plavby na záver leta pomaly končia: S prázdninami sa môžete rozlúčiť na lodi (Čas, 31. 8. 2013)

Novou turistickou atrakciou je kompa cez Dunaj (Pravda, 28. 7. 2013)

Z Gabčíkova do Dunaremete premáva nová kompa (Pravda, 26. 7. 2013)

Po Baťovom kanáli pláva expozícia Skalica (Sme, 12. 7. 2013)

Osvetové stredisko na vode, Skalica má na Baťáku nové plavidlo (Tasr/Skolskyservis, 5. 7. 2013)

Do Maďarska sa môžete preplaviť aj s autom, v Gabčíkove otvorili nový prístav (Pluska, 27. 6. 2013)

Obrazom: Novou turistickou atrakciou je kompa cez Dunaj (SITA, 27. 6. 2013)

Loď Artur slúžila maďarskému straníkovi: Miesto komunistov dnes vozí deti (Čas, 25. 6. 2013)

Jozef nenechal svoju loď napospas Dunaju: Propeler bránil vlastným telom (Čas, 13. 6. 2013)

Mesto postaví na priehrade prístav (Sme, 7. 6. 2013)

Poslednú vyhliadkovú loď z Domaše predali za cenu malej loďky (Domasacity, x. 2013)

Vieme, kde skončila loď, ktorú starosta Flešár odpredal (Domasacity, 22. 5. 2013)

Staronová vyhliadková plavba: Tri hrady v Devínskej bráne (Panorama.sk, 17. 5. 2013)

Lodná linka Propeler čaká na prístavisko v Starom Meste (Sme, 20. 3. 2013)

Legendárny propeler ožije už budúci rok: Takto bude vyzerať lodná MHD! (Čas, 23. 8. 2012)

Štvrtková nehoda na Dunaji, loď do Bratislavy havarovala (Noviny.sk, 17. 8. 2012)

Záhorácke mestečko Gbely má rekreačný riečny prístav (TASR/Teraz, 14. 8. 2012)

Vyhliadkové lode premávajú na Váhu už polstoročie (Piestansky tyzden, 21. 6. 2012)

O svetoznámom umelcovi doma nikto nepočul. Dostane galériu (SME, 12. 4. 2012)

Doprava medzi Bratislavou a Šamorínom: Cestujte ako v Benátkach! (Čas, 28. 3. 2012)

Propeler mieri späť na Dunaj (Pluska, 28. 2. 2012)

Nezvyčajná atrakcia: Po Dunaji pláva parník z roku 1939! (Pravda, 26. 10. 2011)

Umenie na kopci, z ktorého je ostrov (Pravda, 3. 8. 2011)

Loď Slanica vyplávala oneskorene (Pluska, 14. 6. 2011)

Prežil búrku storočia, tajfún aj pirátov (Slovenka, 2. 6. 2011)

Trnava potopená na Bari (Trnavský hlas, 21. 5. 2011)

Z lode za korunu je klub (Sme, 18. 5. 2011)

Twin City Liner už zase zahájil provoz mezi Vídní a Bratislavou (Mycentrope.com, květen 2011)

Po vode sme šírili slávu borovičky (Trnavský hlas, 13. 3. 2011)

Osud lode Kriváň (Reporteri STV, 31. 1. 2011)

Bratislavský propeler se možná dočká nové éry (Plavidla, 8. 1. 2011)

Tip na prázdniny: Výhliadkové plavby loďou na Slovensku (Veterany.eu, 11. 8. 2010)

Lodné spojenie s Petržalkou zatiaľ nebude (Sita, 10. 7. 2010)

Lode z Dunaja budú kotviť v Žiline (SME 2. 6. 2010)

Za luxus na Dunaji zaplatíte tisíce dolárov (SME 10. 9. 2009)

Užite si plavbu na prezidentskej lodi (Pluska, 10. 6. 2009)

Na rieke Bodrog obnovili výletné plavby do Maďarska (Sme, 19. 5. 2009)

Na rieke Bodrog obnovili výletné plavby do Maďarska (Sme, 6. 5. 2009)

Na Márii po Mare (Pluska, 4. 7. 2008)

Loďou po priehrade (Pluska, 12. 6. 2008)

Druhý katamarán príde do Bratislavy tento piatok (SME 15. 5. 2008)

Kraj plánuje lodné spoje (SME, 21. 2. 2008)

Vodný autobus II. (Slovenský rozhlas, 24. 9. 2007)

Na Šírave chcú ďalšiu výletnú loď
Zemplínska šírava - Správca viacerých rekreačných stredísk na Zemplínskej šírave, obec Vinné, zvažuje do budúcnosti kúpu novej výletnej lode. Na nedávnom stretnutí členov Regionálneho združenia turizmu Zemplína o tom informoval starosta Vinného Jozef Kráľ. Loď by mala brázdiť vody Šíravy najskôr až o dva roky. Obec plánuje oživiť plavby loďou z viacerých stredísk tak, ako to bolo v osemdesiatych rokoch, keď Šírava zaznamenávala rekordnú návštevnosť. Hladinu vtedy brázdili dve lode s celkovou prepravnou kapacitou viac ako 300 cestujúcich. Terajšia loď Zemplín je schopná previezť maximálne 60 ľudí. Od začiatku tohtoročnej letnej sezóny pristáva „stará" loď okrem rekreačného strediska Hôrka aj v areáli Vojenskej zotavovne. Po oprave prístavného móla by mala v priebehu sezóny kotviť aj v Prímestskej oblasti. V nasledujúcich rokoch chcú zabezpečiť, aby bola k dispozícii rekreantom vo všetkých strediskách. „S jednou loďou to však nebudeme stíhať. Pred pár týždňami nám predstavili peknú loď z Komárna. Podobná už pláva na Oravskej priehrade a stojí okolo desať miliónov korún," povedal starosta Vinného Jozef Kráľ. Zároveň dodal, že dnes to nie je vo finančných možnostiach obce a preto sa podľa neho musia správcovia jednotlivých stredísk Šíravy dať pri realizácii tohto projektu dohromady. Výletná loď, ktorá dnes brázdi Oravskú priehradu, sa podľa jej kapitána osvedčila a je vhodná aj pre ostatné vodné plochy na Slovensku. Osobná motorová loď má prepravnú kapacitu 80 ľudí. Je zastrešená, presklenná a so slnečnou palubou. Jej 18-metrová dĺžka poskytuje ideálne manévrovacie schopnosti posádke a dostatočný komfort cestujúcim. (Korzar/mpo, 12. 7. 2006)

Od mája bude nová lodná linka do Viedne (SME, 19. 1. 2006)

Nová loď pre oravu (Žilinský kraj, podzim 2005)

Loď Slanica vozí turistov po priehrade naposledy (Čtk, 19. 5. 2005)

Loď Slanica slúži posledné leto (Žilin.sam.kraj, 2005)

Vyhliadkové plavby po Morave na čas zrušili (Sme, 18. 7. 2003)

Výletná loď na Domaši rekreantom slúžiť nebude
Domaša/Holčíkovce (TASR) - Výletná loď Domaša, kotviaca v stredisku Holčíkovce - Eva v rekreačnej oblasti Domaša, bude počas tohtoročnej letnej turistickej sezóny iba atrakciou na pozeranie. Podľa riaditeľa družstva spravujúceho uvedené stredisko Jozefa Dobrockého si oprava starého katamaránu s kapacitou 60 miest vyžiada nemalé investície, ktorými družstvo nedisponuje. "Podľa odborníkov z Dunajskej plavby uvedená loď, pochádzajúca z bývalého Sovietskeho zväzu, potrebuje opravu starých poškodených strojov, ale aj ďalšie neúnosné investície a licenciu," uviedol Dobrocký. Dodal, že Rekreačná spoločnosť Domaša - družstvo prevzala celý areál strediska Holčíkovce - Eva do prenájmu od tamojšieho obecného úradu iba 10. júna. "Keďže bola celá lokalita rekreačnej zóny v dezolátnom stave, do otvorenia sezóny sme do jej skultúrnenia a sfunkčnenia museli investovať vyše 100-tisíc korún," doplnil riaditeľ. Počas minuloročnej sezóny sa skupinke mladých rekreantov i napriek zákazu podarilo s výletnou loďou manipulovať. Ukotvenú loď uvoľnili a tá bez kapitána brázdila vodami Domaše. Na stanovisko sa ju, našťastie bez zranení kúpajúcich sa ľudí, podarilo umiestniť vďaka privolanej policajnej hliadke. (Korzár, 3. 7. 2002)

Z kapsy poštára: Spamätá sa rekreačná oblasť Domaša? (Korzár, 16. 8. 2001)

Na prvú tohoročnú plavbu sa loď po Domaši vybrala samovoľne (Korzár, 8. 8. 2001)
Po Domaši sa plavila loď bez kapitána a cestujúcich (Sme, 8. 8. 2001)

Vyhliadkové plavby neprestávajú byť raritou Oravskej priehrady (Sme, 15. 7. 1995)

Po Dunaji bude plávať nová výletná loď (Vtedy.sk)


- ostatní - svět -

Ein Fahrgastschiff für den Berzdorfer See (Lausitzer Rundschau, 21. 7. 2016)

MS „Oberlausitz“ lädt 2017 zur Seerundfahrt (Alles-Lausitz, 14. 6. 2016)

Schiff fährt zum Berzdorfer See (Sächsische zeitung, 1. 6. 2016)

Desítky zastávek, stovky lodí. Jak funguje lodní metro v Bangkoku (iDnes, 6. 12. 2015)

Ahoi, Frau Salzach-Kapitän (MeinBezirk.at, 29. 7. 2016)

Abschied: Raddampfer Wappen von Minden wird zum „Weserstolz“ (Amtage bloggt, 19. 4. 2015)

Die „Wappen von Minden“ heißt jetzt „Weserstolz“ (Minden Kurier, 17. 4. 2015)

Kapitáne, kam s tou lodí? Vezeme ji do poschodí! (ČRo, 29. 6. 2014)

Na kanálech italských Benátek ubude lodí, gondoly mají projít modernizací (ČRo, 10. 10. 2013)

Zdá se vám budapešťské metro přeplněné? Použijte loď (Novinky, 1. 6. 2013)

Wird nun kein Fahrgastschiff am Anlegesteg beim Berzdorfer See anlegen? (GörlitzReal, 2. 8. 2011)

„Mama, und das sollen unsere Feinde sein?“ (Epoch Times, 2. 10. 2009)

Pierwszy statek pasażerski na Jeziorze Żywieckim (Beskidy24, 5. 8. 2008)


...zpět Osobní lodní doprava v Česku a na Slovensku
© info servis APTIS MEDIA